Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0310017

1.3 Site name

Pláničský rybník-Bobovec

1.4 First Compilation date

2009-11

1.5 Update date

2016-07

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz
Date site proposed as SCI:2009-11
Date site confirmed as SCI:2011-02
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.178611
Latitude:48.711667

2.2 Area [ha]

407.2260

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3150  info      10.4882  0.00 
6430  info      7.0004  0.00 
7120  info      6.8903  0.00 
7140  info      6.0836  0.00 
91D0  info      63.7567  0.00 
91E0  info      13.6026  0.00 
9410  info      160.68  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N063.00
N074.00
N082.00
N090.00
N104.00
N110.00
N141.00
N150.00
N166.00
N1755.00
N192.00
N2019.00
N211.00
N233.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Komplex rašelinišť, mokřadního lesa, potočních niv a vodních ploch v údolních systémech Lukavického a Černého potoka, v prostoru mezi osadami Plánička, Blatná a obcí Světlík, 3-7 km jihovýchodně od obce Černá v Pošumaví. Ekotop: Geologie: Převažujícím horninovým podkladem je biotitická pararula překrytá deluviálními, místy kamenohlinitými sedimenty. Do severní části území zasahuje pestrá série krumlovská, tvořená zejména amfibolity. Na části plochy jsou vytvořeny humolity. Geomorfologie: Celá lokalita se nachází v mírně zvlněné Frymburské vrchovině (součást Českokrumlovské vrchoviny, Šumavské podhůří). Reliéf: Převážnou část lokality, která leží v nadmořské výšce 730-810 m, tvoří ploché úvalové sníženiny. Nad depresemi a mezi nimi se nacházejí pouze nižší, nepříliš výrazné ploché hřbítky. Konkávní tvary reliéfu jsou vyplněny svahovinami a fluviálními sedimenty, rozsáhlejší ploché deprese vyplňují různě velké čočky rašelin, v minulosti vesměs poškozená borkováním, např. v Novolhotském lese, východně od Velkého Kozího (Pláničského) rybníka a v okolí Bobovce. V území se nachází dvě vodní plochy, Velký Kozí (Pláničský) a Malý Kozí rybník. Pedologie: Na konvexních tvarech jsou vesměs vyvinuty kambizemě, zpravidla kyselé, často však se znaky pseodooglejení nebo oglejení. V konkávních tvarech jsou plošně rozšířené gleje a podél potoků fluvizemě. Na humolitech jsou vyvinuty organozemě vrchovištního charakteru. Krajinná charakteristika: Mozaika lesnaté krajiny s vlhkomilnými lesními společenstvy a nelesních ploch s různými typy lučních a mokřadních biotopů i s rybníky; krajina je velmi řídce osídlená. Biota: Plošně nejrozsáhlejším typem lesní vegetace jsou podmáčené smrčiny (L9.2B) as. Equiseto-Piceetum, vzácněji Mastigobryo-Piceetum. Ve stromovém patře převažuje smrk (Picea abies), jen řídce jej doplňuje jedle (Abies alba) nebo borovice (Pinus sylvestris), v některých porostech i břízy (Betula pendula nebo B. pubescens). Tyto porosty bývají často v podmáčených místech na dně depresí, případně lemují smrkové olšiny na prameništích a podél potoků. Velmi hojným a fyziognomicky nápadným prvkem podrostu je zpravidla přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), kterou doplňují např. šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus). V mechovém patře hrají značnou roli rašeliníky (Sphagnum). Podél vodotečí a na lesních prameništích se vyskytují porosty smrkových olšin (L2.2) as. Piceo-Alnetum. Ve stromovém patře nejčastěji dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), kterou velmi často provází smrk (Picea abies), na prosvětlených místech se často objevují břízy (Betula pendula) a osiky (Populus tremula). V bylinném patře jsou časté např. blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice srstnatá (Chaerophyllum hirsutum), violka bahenní (Viola palustris), ostřice řídkoklasá (Carex remota) a některé další indikační druhy třídy Querco-Fagetea. Roztroušeně se v území vyskytují i rašelinné březiny (L10.1). Zpravidla jde o lesy s dominující břízou pýřitou (Betula pubescens) nebo b. bělokorou (B. pendula), které občas doprovází borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo smrk (Picea abies). V podrostu rostou vesměs nenáročné acidofyty, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa) nebo třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus) a černýš luční (Melampyrum pratense), spolu s nimi i bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a vlochyně (Vaccinium uliginosum). Porosty rašelinných březin tvoří především sukcesní stádia na dříve narušených částech komplexů rašelinných lesů. Rašelinné bory (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) jsou charakteristické pro hlubší vrstvy humolitu, zejména v okolí Bobovce. Zpravidla v nich jako příměs vystupují bříza pýřitá (Betula pubescens), b. bělokorá (B. pendula) a smrk (Picea abies). V keřovém podrostu je typická krušina (Frangula alnus). V bylinném patře dominují nízké keříky borůvky (Vaccinium myrtillus) nebo vlochyně (V. uliginosum), dále bezkolenec modrý (Molinia caerulea), místy i suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva (Oxycoccus palustris). V PP Rašeliniště Bobovec je rovněž plocha pokrytá blatkovým borem (L10.4) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae. Dominuje v něm borovice blatka (Pinus rotundata), kterou dále provází borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza pýřitá (Betula pubescens) a vzácněji i smrk (Picea abies). V bylinném podrostu dominují keříky – borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně (V. uliginosum), dále metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) jsou nejhojněji zastoupena v maloplošných chráněných územích. Častá je asociace Willemetio-Caricetum paniceae, kde dominuje ostřice obecná (Carex nigra), provázená např. o. prosovou (C. panicea), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), zábělníkem bahenním (Potentilla palustris), pleškou stopkatou (Willemetia stipitata) aj. V druhově dosti bohatých porostech nízkých ostřic svazu Caricion demissae se objevují o. prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), místy i o. ježatá (C. echinata) nebo o. Davallova (C. davalliana), dále např. suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Bohaté mechové patro tvoří mj. i rašeliníky (Sphagnum), mechové polštáře porůstá klikva (Oxycoccus palustris). Vzácná je vegetace svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, v níž dominuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), dále ji provází ostřice Davallova (Carex davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus) a tolije bahenní (Parnassia palustris); v porostu byly zjištěny i prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a vzácný kruštík bahenní (Epipactis palustris). Poměrně častá jsou na rašelinných loukách a v zarostlých příkopech společenstva přechodových rašelinišť (R2.3) z rámce svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, zastoupená většinou nejhojnější asociací Carici rostratae-Sphagnetum apiculati s hojným výskytem klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium )a mochny bahenní (Potentilla palustris). Na vyšších vrstvách kyselého humolitu byla zaznamenána degradovaná vrchovištní vegetace (R3.4). V ní nejčastěji dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea), provázený suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), ostřicí obecnou (Carex nigra) a vlochyní (Vaccinium uliginosum). Významné plošné zastoupení v nivách vodních toků mají porosty vlhkých tužebníkových lad (T1.6) z rámce podsvazu Filipendulenion, reprezentované v naprosté většině případů běžnou asociací Lysimachio vulgaris-Filipenduletum. Vegetace vodních makrofyt (V1F) je bohatá ve Velkém i Malém Kozím rybníku. V obou se hojně vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), r. světlý (P. lucens) a vodní mor kanadský (Elodea canadensis). Ve Velkém Kozím rybníku je dosti početná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida), a dosud zde přežívá i velmi vzácný stulík malý (Nuphar pumila). Za posledních 5 let se ovšem jeho populace omezila pouze na několik kolonií v severovýchodním cípu. Lokalita je významná i z hlediska výskytu některých význačných druhů bezobratlých živočichů vázaných na rašeliniště nebo přirozené jehličnaté lesy. V území PP Rašeliniště Bobovec se vyskytuje např. sekáč (klepítník) Ischyropsalis hellwigi, uvedený v Červeném seznamu bezobratlých ČR, střevlík Carabus menetriesi (zájmový druh soustavy Natura 2000) a reliktní druh původních jehličnatých lesů - hladkokrovec Pytho depressus.

4.2 Quality and importance

Hodnotné území podhorských až horských poloh s různorodými přírodními podmínkami a cennými zachovalými biotopy. Proto zde také bylo v minulosti vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Jsou to PP Kotlina pod Pláničským rybníkem, PP Olšina v Novolhotském lese, PR Pláničský rybník a PP Rašeliniště Bobovec. Velmi významnou lokalitou je také slatinný komplex mezi Pláničským rybníkem a Svánkovem, který má rovněž parametry maloplošného chráněného území.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03.03i
MBi
MC01.03i
HJ02.01i
MJ02.03i
LK02.03i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

Albrecht J. (2003). Českobudějovicko. – In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, vol. 8, AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha., Holub J., Skalický V. (1959). Floristicko-fytogeografické poznámky ke květeně jihovýchodní části Šumavy a přilehlé části Předšumaví. – Preslia, Praha, 31: 395-412., Holub J., Skalický V. (1961). Floristický příspěvek ke květeně území mezi Hořicemi na Šumavě a Horní Planou. – Preslia, Praha, 33: 45-58., Řepka R., Lustyk P. (1998). Flóristické údaje vybraných druhů pro Květenu Šumavy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32/2 (1997): 161-181., Vydrová A. (2003). Pláničský rybník (W0156). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 33 pp., ms. [depon. in AOPK ČR Praha].

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ023.72
CZ0426.98
CZ056.30

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Pláničský rybník*3.72
CZ04Kotlina pod Pláničským rybníkem*3.23
CZ04Olšina v Novolhotském lese*12.41
CZ04Rašeliniště Bobovec*11.34
CZ05Kotlina pod Pláničským rybníkem*1.94
CZ05Pláničský rybník*0.50
CZ05Olšina v Novolhotském lese*1.77
CZ05Rašeliniště Bobovec*2.09

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Pláničský rybník*3.72
Kotlina pod Pláničským rybníkem*3.23
Olšina v Novolhotském lese*12.41
Rašeliniště Bobovec*11.34
Kotlina pod Pláničským rybníkem*1.94
Pláničský rybník*0.50
Olšina v Novolhotském lese*1.77
Rašeliniště Bobovec*2.09

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Jihočeského kraje
Address:
Email:posta@kraj-jihocesky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

Yes
No, but in preparation
X
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-005408
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY