Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0420501

1.3 Site name

Olšový potok

1.4 First Compilation date

2009-11

1.5 Update date

2016-09

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz
Date site proposed as SCI:2009-11
Date site confirmed as SCI:2011-02
Date site designated as SAC:2012-07
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.006389
Latitude:50.801667

2.2 Area [ha]

366.3394

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
6410  info      17.5128  0.00 
6520  info      36.8814  0.00 
7140  info      20.9604  0.00 
91D0  info      13.4046  0.00 
91E0  info      20.6062  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N060.00
N077.00
N082.00
N1030.00
N115.00
N121.00
N145.00
N151.00
N1625.00
N172.00
N193.00
N2012.00
N215.00
N232.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Lokalita se rozkládá v blízkosti Olšového potoka, který pramení v oblasti mokřadních luk a pramenišť vojenského prostoru u Tisé. Ekotop: Geomorfologie: Lokalita je podle geomorfologického členění součástí provincie České vysočiny, Krušnohorské podprovincie, dále je vymezena podsoustavou Krušnohorská hornatina, s geomorfologickými celky Krušné hory (okrsek Nakléřovská vrchovina) a Děčínská vrchovina (okrsek Sněžnická hornatina), na jejichž rozhraní se území nalézá. Terénní hranice mezi oběma geomorfologickými celky je dána geologicky přechodem mezi plošinami budovanými ortorulami a pískovci a zhruba ji lze vymezit podél osy Olšový potok - potok Tisá. Nakléřovská vrchovina je charakterizovaná jako členitá vrchovina se strukturně denundačním reliéfem s rozlehlými plošinami a strukturními hřbety. Zahrnuje dvě odlišné části - značně členité území prudkých zalesněných svahů krušnohorského zlomu a partie charakteru zvlněné náhorní planiny s táhlými plochými hřbety převážně bez výraznějších vrcholů, členěné plochými postupně se zahlubujícími sníženinami údolí drobných potoků.Sněžnická hornatina představuje západní část pískovcové Děčínské vrchoviny, je charakterizovaná jako plochá hornatina se silně rozčleněným erozně denundačním reliéfem tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny asymetrické stavby, se strukturně podmíněnými plošinami, stolovými horami, charakteristickými tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců (skalními městy a stěnami), ojedinělými neovulkanickými suky a výrazným zářezem kaňonu Labe. Reliéf: Terén vlastní lokality má zvlněný reliéf s táhlými i prudkými svahy charakteru ploché vrchoviny, resp. rozčleněné náhorní planiny celkově mírně ukloněné k severu. Část lokality v oblasti Krušnohoří tvoří plochý odlesněný hřbet vystupující do výšek kolem 550 m spadající místy pozvolnými místy výraznějšími svahy do údolí Olšového a Petrovického potoka. Oblast okolí západní části lokality v oblasti Děčínské vrchoviny navazující západně od Olšového potoka má charakter ukloněných zalesněných pískovcových plošin, rozčleněných sníženinami kolem vododotečí (Rájecký potok, Ostrovská Bělá), v jejichž svazích vystupují pískovcové skalní stěny. Nejnižší nadmořská výška (412 m) je v oblasti, kde Olšový potok opouští Českou republiku a vtéká do sousedního Německa, nejvyšší hodnota se pohybuje okolo 570 m n. m. Geologie a Pedologie: Geologická skladba území je poměrně málo pestrá. Staré podloží tvoří algonkinský masiv krušnohorského krystalinika, který je v území budován především muskovit-biotitickými ortorulami (méně granodioritovými rulami a metagranodiority). Z pozdně variského období pochází průniky magmatitů zastoupené drobnými okrsky porfyrů, žilných křemenů, granitů a granodioritů, částečným natavováním a injektováním materiálu ortorul pronikajícím magmatem vznikly okrsky migmatitů. V oblasti Děčínských stěn překryly staré podloží křídové sedimenty. Děčínské stěny tvořené později vyzdviženou křídovou horninou se skládají v zájmové oblasti z mladších, výše položených hrubě zrnitých křemenných pískovců místy až jílovců středního turonu (bělohorské souvrství). Z kvartérních překryvů jsou zastoupeny pleistocénní svahoviny v deluviích svahů a holocénní nivní sedimenty v úzkých pásech podél vodotečí a rašeliny v zamokřených depresích. Vývoj půd v zájmovém území probíhal v závislosti na vlastnostech půdotvorného substrátu, hydrologických poměrech, reliéfu terénu a klimatických podmínkách. Vyšší srážky podmiňují výrazně promyvný režim půd, ze kterého vyplývá vyluhování ornice a přesun látek do půdní spodiny. V partiích plošiny, kde k promyvnému režimu přispívá dále plochý reliéf a vyšší propustnost pískovcových i rulových zvětralin, se na jejich kyselém substrátu vytvořily arenické podzoly, resp. podzolové kambizemě. Méně propustné substráty svahovin spolu s dostatkem srážek podmiňují vznik pseudoglejů. Trvalý vliv podzemní vody se projevuje v úzkých nivách drobných vodotečí doprovázených nivními uloženinami vznikem glejového procesu a výskytem glejů, organozemních glejů až organozemí. Na zřídka zastoupených balvanitých a suťových svazích jsou půdami rankery. Na skalních hranách se objevují mělké půdní překryvy litozemí.Krajinná charakteristika: Prostorové vymezení lokality je dáno zejména modelací reliéfu erozivní činností Olšového potoka, který vyhloubil do mírně zvlněné krajiny zářez, který je zhruba o 100 metrů níže. Mokřadní ekosystémy jsou nejcennější, zejména v porovnání s provedenými melioracemi, které postihly okolní lesní půdu (rašeliniště) a nelesní pozemky (podmáčené louky). Významné krajinné prvky zastoupené Rájeckými skalami a údolím Rájeckého potoka jsou dominantní a zpestřují krajinný ráz. Biota: Jako přírodní klimaxová lesní společenstva jsou plošně mapovány bikové bučiny Luzulo-Fagetum (L5.4). V maloplošné mozaice jsou na skalních útvarech zastoupeny reliktní acidofilní bory Dicrano-Pinetum (L8.1A), na ostrůvcích rašelin i brusnicové bory Vaccinio uliginosi-Pinetum (L10.2). Dále snad lze v nižších polohách a slunných expozicích území identifikovat přechod do acidofilní doubravy Luzulo-Quercetum (L7.1) (na rulách), resp. Vaccinio-Quercetum na pískovci, ve vlhčích místech se objevují i ostrůvky blízké vegetaci vlhké acidofilní doubravy Molinio-Quercetum (L7.2). V úzkých nivách toků jsou původní vegetací jasanovo-olšové luhy podsvazu Alnenion glutinoso–incanae (L2.2A). Ve sníženinách s partiemi slatin charakter porostů s převahou břízy připomíná přirozená společenstva rašelinných březin svazu Betulion pubescentis (L10.1).Charakteristická jsou náhradní luční a travobylinná společenstva; tuto vegetaci tvoří mozaika svěžích trávníků s mezotrofními porosty svazu Polygono-Trisetion (T1.2) a acidofilní vegetací smilkových luk svazu Violion caninae (T2.3). Na mokrých stanovištích se objevují společenstva svazu Calthion resp. podsvazů Calthenion nebo Filipendulenion (T1.5, T1.6), zřídka i svazu Molinion (T1.9). Velmi hodnotné jsou zachované porosty slatinných luk a ostřicových společenstev (R2.2, R2.3), nejčastěji ze svazu Caricion fuscae. Na nekosených plochách mokrých a slatinných luk nastupuje sukcese lužních křovin svazu Salicion cinereae (K1). Charakteristické balvanité meze a snosy s řadami jeřábů hostí místy v bylinném patře acidofilní chudou keříčkovou vegetaci svazu Genistion (T8.2). Zejména v bezlesí skal jsou zastoupena i společenstva svazu Vaccinion (T8.3).Rostou zde vzácné druhy jako sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), kosatec sibiřský (Iris sibirica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), hrachor horský (Lathyrus linifolius), vřes obecný (Calluna vulgaris), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), čertkus luční (Succisa pratensis), chrpa parukářka (Jacea phrygia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a třtina nachová (Calamagrostis phragmitoides).Hnízdí zde chřástal polní (Crex crex), druh pro který byla vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Z dalších významných druhů živočichů se zde vyskytují např.: bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), myška drobná (Micromys minutus), vydra říční (Lutra lutra), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan ostronosý (Rana arvalis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), slepýš křehký (Anguis fragilis), pstruh potoční (Salmo trutta). Jedná se také o významnou entomologickou lokalitu, vyskytuje se zde např. páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea telejus), křižák pruhovaný (Argiope bruenichi), slíďák (Arctosa stigmosa), perleťovec velký (Mesoacidalia agalia), perleťovec stříbropásek (Arginnis paphia), okáč bojínkový (Melangaria galathea).Fytocenologické a fytogeografické podmínky: Podle regionálního fytogeografického členění náleží zájmové území do oblasti Mezofytika, obvodu Českomoravské mezofytikum. Území leží na hranici mezi oblastí Krušnohoří, již zde zaujímá okres 25 - Krušnohorské podhůří, s podokresem 25a - vlastní Krušnohorské podhůří a oblastí pískovců, již zde představuje okres 46 - Labské pískovce s podokresem 46a - Děčínský Sněžník, náležící ke sdružené územní jednotce mezofytika Severočeské pískovce. Flóra oblasti je relativně chudá, podhorského až horského hercynského charakteru se zastoupením subatlantických prvků. Charakteristická je vegetace ostrůvkovitě zastoupených rašelinišť.

4.2 Quality and importance

Na území navržené lokality se již nachází přírodní rezervace Niva Olšového potoka. Dalším již vyhlášeným ZCHÚ je PR Rájecká rašeliniště. Vymezené území navazuje na Evropsky významnou lokalitu (FFH Löschebach) na území sousedního Saska.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03.03i
MBi
MF03.01.01b
HJ02.01i
MJ02.03i
MK02.01i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA03i
ML08i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem (2013). <i>Plán péče o přírodní rezervaci Niva Olšového potoka na období 2013 - 2022</i>. 36 s., Bauer P. (2002). Plán péče Přírodní rezervace Niva Olšového potoka 2002 - 2012. [depon. in: AOPK ČR Správa CHKO Labské pískovce, Děčín]., Bauer P. (2002). Vyhodnocení péče o rašeliniště v CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko, Ochrana přírody, 8:249-251., Bauer P., Härtel H. (2003). Nová přírodní rezervace Niva Olšového potoka v CHKO Labské pískovce, Ochrana přírody, 3:89-90., Friedrich A. (2001). U0062LP - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ025.10
CZ054.61
CZ0999.37

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Rájecká rašeliniště*0.46
CZ02Niva Olšového potoka*4.64
CZ05Niva Olšového potoka*3.23
CZ05Rájecká rašeliniště*1.38
CZ09Labské pískovce*99.37

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Rájecká rašeliniště*0.46
Niva Olšového potoka*4.64
Niva Olšového potoka*3.23
Rájecká rašeliniště*1.38
Labské pískovce*99.37

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP Ústecko
Address:
Email:ustecko@nature.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-005485
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY