Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0514042

1.3 Site name

Jestřebsko - Dokesko

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2016-09

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz
Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.656389
Latitude:50.613056

2.2 Area [ha]

6929.6203

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
2330  info      29.563  0.00 
3140  info      0.5185  0.00 
3150  info      103.462  0.00 
3160  info      0.581  0.00 
4030  info      6.9431  0.00 
6410  info      62.2841  0.00 
6430  info      4.1642  0.00 
7140  info      43.3443  0.00 
7150  info      12.8393  0.00 
7230  info      3.3079  0.00 
8310  info      0.01  4.00 
9110  info      892.658  0.00 
91D0  info      350.061  0.00 
91T0  info      81.2258  0.00 
9410  info      178.086  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
P1393Drepanocladus vernicosus           
I1042Leucorrhinia pectoralis           
P1758Ligularia sibirica    700  700     
P1903Liparis loeselii           
I1084Osmoderma eremita           
P1477Pulsatilla patens    123  123     
I1087Rosalia alpina           
P1421Trichomanes speciosum           
I1016Vertigo moulinsiana           
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N040.00
N066.00
N075.00
N082.00
N090.00
N107.00
N110.00
N122.00
N142.00
N150.00
N1638.00
N1713.00
N191.00
N2019.00
N211.00
N221.00
N233.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Rozsáhlé území s dominantami Novozámeckého a Břehyňského rybníku, Máchova jezera a Hradčanských stěn. V jižní části ohraničené (od západu na východ) obcemi Zahrádky, Jestřebí, Staré Splavy, Doksy a zasahující nejdále na východ k vrcholu Velké Bukové (474 m n. m.). Severní hranice (směrem opačným) tvoří Hradčanské rybníky a niva Ploučnice až k Brenskému mlýnu (ta k území jen přiléhá, ale náleží do lokality Horní Ploučnice) a zahrnut je i Heřmanický rybník. Ekotop: Základní charakteristika: Území Jestřebsko-Dokeska se řadí k Severočeské tabuli se strukturně denudačním reliéfem. Charakteristickými geomorfologickými prvky jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice ojedinělý. Geologie: Geologický podklad je tvořen horninami svrchní křídy (tvořené křemennými, zčásti vápnitými pískovci). Tyto horniny jsou proraženy četnými tělesy třetihorních vyvřelin, které jsou odolnější proti odnosu a vystupují mimo území jako dominanty např. v podobě kuželů (Ralsko - 696 m n. m., Velký Bezděz - 603 m n. m.) a hostí druhově bohatou vegetaci. Přímo v území jsou to např. Velká a Malá Buková a Pec s květnatými bučinami, Kraví hora s dubohabřinami, Konvalinkový vrch a Provodínské kameny.Reliéf: Území zahrnuje Jestřebskou kotlinu (s Mlýnským potokem) a částečně Hamerskou (s řekou Ploučnicí) a Hradčanskou pahorkatinu (součást Ralské pahorkatiny) tvořenou několika vrcholy: Dlouhý vrch (402 m n. m.), Strausův vrch (376 m n. m.), Lysá skála (419 m n. m.), Michlův vrch (387 m n. m.), Puchavec (341 m n. m.), Kraví hora (378 m n. m.), Borný (446 m n. m.), Pec (451 m n. m.), Dub (458 m n. m.). Dále na východ za depresí Pustého rybníka se zdvihá dvojvrchol Malé a Velké Bukové (474 m n. m.) – nejvyšší dominanta v území. Do Máchova jezera se vlévá Břehyňský potok vytékající z rybníka Břehyně. Z Máchova jezera vytéká Robečský (Mlýnský, Starosplavský) potok s nejnižší nadmořskou výškou v území (asi 260 m n. m.).Pedologie: Nejrozšířenějším půdním typem je arenický podzol spolu s arenickou kambizemí na svahovinách pískovců. Na vodou ovlivněných stanovištích nalezneme primární pseudogleje a gleje přecházející často do organozemí. Maloplošně se v okolí bazických efuziv vyvinuly eutrofní kambizemě. Na vystupujících skalních útvarech se nacházejí litozemě.Krajinná charakteristika: Krajina vyhledávaná lidmi pro svou vysokou estetickou hodnotu. Ta je daná sepětím ploch řídce osídlených (Hradčanské stěny) a relativně rušných a hojně využívaných k rekreaci (Dokesko). Jistou podobu lze nalézt s rybniční krajinou Třeboňské pánve, avšak zde je navíc doplněna přitažlivým pahorkatinným reliéfem s dominantami čedičových vrchů (Bezděz). Pro svou inspirativnost a spojitost s dílem romantického básníka se pro ní vžilo pojmenování Máchův kraj.Klima: Území leží v mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami od 5° do 8° C a průměrnými ročními úhrny srážek 650-900 mm. Dokesko je nejteplejší a nejsušší oblastí Českolipska. Velké rozpětí klimatických údajů je dáno členitostí reliéfu. Pro oblast Hradčanské plošiny jsou častým jevem teplotní inverze na dnech tzv. důlav, kde dochází k hromadění studeného vzduchu. Velká plocha vodní hladiny způsobuje rovněž lokální zvýšení vzdušné vlhkosti a časté mlhy, čímž klima nabývá oceanického rázu a je potlačen vliv extrémních teplot. Naproti tomu se na jižně exponovaných svazích především vulkanických výchozů udržuje teplejší klima, na něž je vázána extrazonální teplomilná vegetace. Biota: Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se v území vyskytuje i pestrá flóra a fauna.Převážná část území spadá do fytochorionu Ralsko-Bezdězská tabule charakterizovaného přítomností (sub-)atlantického geoelementu. Významný je reliktní ráz květeny, která na několika místech přežívá zřejmě již od dob postglaciálu. Vysoká biodiverzita je daná místy značnou terénní členitostí, ale také střídáním vodních a suchozemských ploch. Z Českolipska je uváděno asi 1600 taxonů vyšších rostlin, z nichž k největším vzácnostem zdejších vlhkých luk řadíme např. endemické taxony Dactylorhiza bohemica a Pinguicula bohemica a dále Dactylorhiza maculata subsp. maculata, D. incarnata subsp. serotina, Ligularia sibirica, Tofieldia calyculata, Liparis loeselii či Lycopodiella inundata a na rašeliništích Rhynchospora fusca (asi poslední výskyt v celé ČR!) a Hammarbya paludosa. Na skalách roste Minuartia caespitosa, Carex pediformis subsp. macroura (C. rhizina) a na otevřených písčinách velmi vzácně Astragalus arenarius spolu s Armeria elongata, Aira praecox, Cerastium semidecandrum, Filago minima. Prolínají se zde teplomilné taxony (Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) s boreomontánními dealpínskými (Biscutella laevigata, Thesium alpinum, Chimaphila umbellata, Arctostaphylos uva-ursi). Potenciální vegetaci představovaly v postglaciálu především bučiny, kyselé doubravy a bory na skalních i na podmáčených stanovištích i výjimečné reliktní smrkové porosty na dnech inverzních údolí. S lidskou činností vzrostl podíl dubohabřin. V místech trvalého zamokření, na skalních plošinách a na otevřených písečných plochách lze předpokládat i vývoj alespoň krátkodobého bezlesí.V současné době je velmi pestré zastoupení jednotek makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod (V1) na Břehyňském a Novozámeckém rybníce, kde se vyskytují porosty s voďankou žabí (V1A – Hydrocharitetum morsus-ranae), roztroušeně i porosty s bublinatkami (V1C) i ostatními typy vegetace (V1F). Relativně hojné je rozšíření jednotky V1G (bez ochranářsky významných vodních makrofyt) ve vodách s přirozeným charakterem dna a břehů. Vzácné jsou porosty jednotky V3 – makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi) rozšířené na Břehyňském a Baronském rybníku a v uměle vytvořených tůňkách bývalé pískovny v Provodíně. Zcela ojediněle se v území vyskytuje vegetace parožnatek (V5).Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů (M1.6) je vyvinuta velmi maloplošně a k nejcennějším patří porosty s Calla palustris. Vápnitá slatiniště (R2.1) svazu Caricion davallianae jsou místem výskytu velmi vzácných rostlinných druhů (Pinguicula bohemica, Tofieldia calyculata, Dactylorhiza bohemica, Liparis loeselii, Eleocharis quinqueflora). Rozšířena jsou zejména na Shnilých loukách a Baronském rybníku (NPP Jestřebské slatiny), dále velmi maloplošně v zarostlých odvodňovacích kanálech a malých depresích vzniklých i rytím zvěře. Na většině ploch je kromě slatinných druhů pravidelně přítomna Molinia caerulea, která má různou pokryvnost v závislosti na výšce hladiny spodní vody a dalších faktorech. Většina ploch je ohrožena sukcesí. Nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) as. Caricetum goodenowii se vyskytují podobně maloplošně, ale jsou velmi reprezentativní s řadou zvláště chráněných druhů rostlin. Oligotrofní přechodové rašeliniště (R2.3) v eulitorálu Břehyňského rybníku a Máchova jezera zaujímají spíše sekundární porosty po ústupu borů a jsou fragmentárně vyvinuté v odvodňovacích kanálech (porosty r. Sphagnum, Carex rostrata, C. canescens, C. flava, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis). Společenstva přecházejí na sušších místech v rašelinné bory. Rašeliniště často zarůstají rákosem, který se zpravidla rozšiřuje z litorálu. Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (R2.4) patří k nejcennějším v mapovaném území, i když se vyskytují jen maloplošně, rovněž na Břehyňském rybníku (NPR Břehyně-Pecopala) a Máchově jezeře (NPP Swamp). Rozloha vlhkých pcháčových luk (T1.5) se neustále snižuje z důvodu absence kosení a dochází k přechodu k vlhkým tužebníkovým ladům (T1.6) a zejména na slatinných substrátech tvoří různé přechody a mozaiky s bezkolencovými loukami (dominantními druhy jsou především Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris a Geranium palustre). Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) s Betonica officinalis, Galium boreale a Molinia arundinacea se vyskytují na poměrně velkých plochách v Jestřebské kotlině. I přes jejich degradaci absencí seče se však jedná převážně o louky druhově pestré s velkým počtem ohrožených druhů. Kromě botanicky atraktivních, ale poměrně maloplošných území vápnitých slatin, patří bezkolencové louky k nejvýznačnějším formacím. Z ohrožených druhů se zde vyskytují: Ligularia sibirica, Dactylorhiza maculata, Phyteuma orbiculare, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris aj. Na obnažených písčitých plochách v okolí cest a na světlinách se porůznu vyvíjí jednoletá vegetace písčin (T5.1) s psamofyty Armeria elongata, Trifolium arvense, otevřené trávníky písčin (T5.2) s paličkovcem šedavým (svaz Corynephorion canescentis), kostřavové trávníky písčin (T5.3) (svaz Plantagini-Festucion ovinae). Otevřená společenstva byla zčásti podmíněna narušováním drnu člověkem. Stejně maloplošné jsou i všechny následující jednotky, což však nijak nesnižuje jejich vysoký přírodovědný význam: suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez jalovce obecného (T8.1B) (svaz Euphorbio-Callunion), a brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) (svaz Vaccinion) osídlující mělké půdy na skalách, skalních teráskách, které odolávají nástupu dřevin kvůli extremitě prostředí. Květnaté bučiny (L5.1) jsou z důvodu malé úživnosti převažujícího substrátu vázány jen na kambizemě vyvinuté v blízkosti čedičových vrchů a jinde jsou nahrazeny acidofilními bučinami (L5.4), reprezentovanými mnohdy starými porosty. Rašelinné smrčiny (L9.2A) a podmáčené smrčiny (L9.2B) se vyznačují rozvolněným stromovým patrem s řadou vlhkomilných bylin s vazbou na horské klima (Bazzania trilobata, Calamagrostis villosa, Lycopodium annotinum, Trientalis europaea). S podobnou druhovou skladbou se v epilitorálu rybníků vytvořily porosty rašelinných brusnicových borů (L10.2) asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum a rašelinných březin (L10.1) asociace Sphagno-Betulion pubescentis rostoucí na okrajových partiích rašeliniště s nevysoko položenou podzemní vodou. Rašelinění zde již neprobíhá a dochází k hromadění surového humusu (moru) a k podzolizaci. Borovice tvoří řídké porosty s keři Frangula alnus a Ledum palustre. Častý výskyt Molinia caerulea indikuje přechodné vysychání. Na skalních výchozech se nalézají boreokontinentální lišejníkové bory (L8.1A asociace Dicrano-Pinetum).

4.2 Quality and importance

Jedná se o velmi rozsáhlé území (6929 ha), pro než jsou charakteristické ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice ojedinělý. Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se zde vyskytuje i pestrá flóra a fauna. Z Českolipska je uváděno okolo 1600 taxonů vyšších rostlin. K největším vzácnostem náležejícím zároveň do kategorie kriticky ohrožených druhů dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) řadíme např. klenoty zdejších vlhkých luk prstnatec český (Dactylorhiza bohemica), tučnice česká (Pinguicula bohemica), prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata subsp. maculata), prstnatec pleťový pozdní (D. incarnata subsp. serotina), na rašeliništích pak hrotnosemenku hnědou (Rhynchospora fusca) - pravděpodobně se jedná o poslední výskyt v celé ČR. Významný je rovněž výskyt glaciálního reliktu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), drobné orchideje hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) nebo kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata), jejichž populace patří mezi nejsilnější v rámci celé republiky. V Hradčanských stěnách se na třech izolovaných lokalitách vyskytuje koniklec otevřený (Pulsatilla patens), jehož populace zde patří spíše k méně vitálním, dále je možno na skalách nalézt kuřičku hercynskou (Minuartia caespitosa), která se v rámci republiky vyskytuje již pouze v této oblasti. Rovněž po zoologické stránce je území významné např. výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) především v provodínských pískovnách nebo přítomností tesaříka alpského (Rosalia alpina) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita) v porostech starých bučin na Mlýnském vrchu či na Malé a Velké bukové. Současně se jedná významnou ornitologickou lokalitu, na většině území je EVL Jestřebsko – Dokesko v překryvu s ptačí oblastí Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03.03i
MA04.03i
MBi
LB01.02i
LE01.03i
LE03.04i
MJ02i
MK02i
LK04.01i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

Buryová B. (2002). Návrh evropsky významných lokalit mechu srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) - Ms., 6 pp. (Depon. in: AOPK ČR, Praha)., AOPK ČR, RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj (2015). <i>Souhrn doporučených opatření pro EVL Jestřebsko - Dokesko</i>. 30 s., Český geografický ústav (1991). Geologická mapa ČR. List 02 - 42 Česká Lípa. ČGÚ., Kubát K., Machová I. (2002). Cévnaté rostliny národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. - Příroda, Praha, 20: 53-73., Mackovčin P. et al. (2002). Liberecko. In: Mackovčin Peter a Sedláček Miroslav (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp., Němcová L. (2002). Mechorosty vybraných lokalit národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. - Příroda, Praha, 20: 75-82., Pohlová R. (2001). Návrh evropsky významných lokalit výskytu druhu mechu srpnatka fermežová - Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenäs. - Ms., 14 pp.+ přílohy [Depon. in: AOPK ČR, Praha]., Štechová T. (2005). Monitoring druhu Hamatocaulis vernicosus rok 2005 – Ms., 151pp. + přílohy (Depon. in AOPK ČR Praha)., Turoňová D. , Rychtařík P. (2002). Vegetace národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a návrh péče o chráněné území. - Příroda, Praha, 20: 25-52.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ0119.25
CZ020.00
CZ032.72
CZ040.03
CZ056.08
CZ0999.04
IN0013.36

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Novozámecký rybník*5.28
CZ01Břehyně-Pecopala*13.97
CZ02Hradčanské rybníky*0.00
CZ03Jestřebské slatiny*1.65
CZ03Swamp*1.07
CZ04Provodínské kameny+0.03
CZ05Jestřebské slatiny*0.49
CZ05Swamp*3.70
CZ05Novozámecký rybník+0.07
CZ05Provodínské kameny+0.05
CZ05Břehyně-Pecopala*1.51
CZ05Hradčanské rybníky*0.26
CZ09Kokořínsko - Máchův kraj*99.04

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Novozámecký rybník*5.28
Břehyně-Pecopala*13.97
Hradčanské rybníky*0.00
Jestřebské slatiny*1.65
Swamp*1.07
Provodínské kameny+0.03
Jestřebské slatiny*0.49
Swamp*3.70
Novozámecký rybník+0.07
Provodínské kameny+0.05
Břehyně-Pecopala*1.51
Hradčanské rybníky*0.26
Kokořínsko - Máchův kraj*99.04

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj
Address:
Email:kokorin@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Libereckého kraje
Address:
Email:info@kraj-lbc.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

Yes
No, but in preparation
X
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-002861
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY