Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

A

1.2 Site code

CZ0521009

1.3 Site name

Krkonoše

1.4 First Compilation date

2004-12

1.5 Update date

2010-01

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site classified as SPA:2004-12
National legal reference of SPA designation600/2004 Coll.
Date site proposed as SCI: No data
Date site confirmed as SCI: No data
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:15.631944
Latitude:50.707500

2.2 Area [ha]

40938.8838

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
BA223Aegolius funereus    90  90     
BA030Ciconia nigra    10     
BA122Crex crex    100  150     
BA236Dryocopus martius    60  70     
BA320Ficedula parva    60  70     
BA272Luscinia svecica cyanecula    24  33     
BA107Tetrao tetrix    100  140     
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N060.00
N071.00
N084.00
N090.00
N108.00
N115.00
N120.00
N143.00
N150.00
N1622.00
N1715.00
N2034.00
N212.00
N221.00
N235.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Území se nachází ve východních Čechách, v hraniční oblasti s Německem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Zaujímá celou plochu NP Krkonoše a část ochranného pásma. Území je rozsáhlé, na délku měří 41 km a v nejširším místě 18 km. Ekotop: Hercynské pohoří krkonošsko-jesenické subprovincie. Geologicky patří Krkonoše společně s Jizerskými horami do jediného celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum, kde převažují krystalické břidlice (svory, fylity, kvarcity) starohorního až prvohorního stáří, do kterých v karbonu pronikl mohutný žulový pluton tvořící převážnou část hraničního hřbetu. Reliéf Krkonoš má charakter členité hornatiny, typem jsou řazeny mezi tzv. středohory. Nejvyšším vrcholem pohoří je na česko-polské hranici ležící Sněžka (1602 m n. m.). Významná je přítomnost čtyř vegetačních stupňů – submontánního až alpínského. V nejvyšších polohách (podél a nad horní hranicí lesa, tj. zhruba 1300-1600 m n. m.) se nachází řada vysokohorských a subarktických prvků a jevů, jako jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, skalní výchozy a mozaika mrazem modelovaných reliéfů, sněhové a zemní laviny. Biota: Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynských pohoří tak zaujímají mimořádně významné místo. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) - mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen. Z hlediska vertikálního členění vegetace jsou v Krkonoších čtyři zřetelně vytvořené výškové (vegetační) stupně: submontánní (400 až 800 m n. m.), montánní (800 až 1200 m n. m.), subalpínský (1200 až 1450 m n. m.) a alpínský (1450 až 1602 m n. m.). Přestože jejich strukturu v minulých staletích více či méně pozměnila činnost člověka, lze je stručně přiblížit následujícími charakteristikami. Submontánní stupeň je charakterizován původně listnatými a smíšenými lesy, které jsou tvořené především bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), olší šedou (Alnus incana). V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Horské smrčiny montánního stupně jsou značně poškozené vlivem průmyslových imisí. V subalpínském stupni, na náhorních plošinách a v jejich okolí, se koncentrují nejcennější ekosystémy Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská (subarktická) rašeliniště, společenstva ledovcových karů. Nejvyšší, vzájemně izolované vrcholky Krkonoš (Sněžka, Studniční a Luční hora, Vysoké Kolo, Kotel) zasahují do alpínského stupně. Jsou pokryté sporou, ale cennou bylinnou vegetací, mechorosty a lišejníky. Z ornitologického hlediska se mezi nejhodnotnější oblasti Krkonoš řadí alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště na hřebenech v západní a východní části pohoří a mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území.

4.2 Quality and importance

Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1991-94 bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků, mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících (bez druhů uniklých ze zajetí) a dalších 9 druhů s hnízděním možným. Celé pohoří je důležité především jako hnízdiště řady vzácných a ohrožených ptáků. Ze 155 zjištěných druhů je 62 uvedeno mezi zvláště chráněnými v ČR (8 druhů kriticky a 33 silně ohrožených), 32 je jmenováno v příloze I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků a 72 patří k zájmovým druhům evropské ochrany přírody (SPEC). V klečových porostech na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách hnízdí od roku 1978 jediná populace slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) v České republice. Skalní srázy a kamenitá pole ledovcových karů a nejvyšších vrcholů obývá izolovaná populace pěvušky podhorní (Prunella collaris), která je jedinou stabilní populací tohoto druhu u nás. Rovněž nepočetná, ale největší v ČR, je populace lindušky horské (Anthus spinoletta), druhu obývajícího ledovcové kary, suťová pole, subalpínské a alpínské louky. Velice vzácným obyvatelem krkonošské tundry je kulík hnědý (Charadrius morinellus), jehož populace dosahovala v 19. století zřejmě několik desítek párů, ale v polovině 20. století vyhynula. Další hnízdění bylo prokázáno až v roce 1999 a opakovaně i v roce 2002. Do Krkonoš se po zhruba 30 letech navrátil i sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a od roku 1992 tu pravidelně hnízdí 1-2 páry. Obhospodařované louky a pastviny ve středních a vyšších polohách i dlouhodobě nekosené vlhké horské louky a pásy nitrofilní vegetace pod horskými boudami jsou stanovišti chřástala polního (Crex crex), jehož početnost v Krkonošském národním parku byla v 80. letech minulého století odhadnuta na rozhraní kategorií 1-5 a 6-25 párů, od 90. let 20. století však začala nápadně narůstat až na 137 volajících samců v roce 2002. Běžným krkonošským druhem je tetřívek obecný (Tetrao tetrix), vyskytující se v polohách 900-1500 m n. m. na lučních enklávách a imisních holinách uprostřed smrkových lesů, v ledovcových karech a na subalpínských loukách s roztroušenými porosty kleče. Pozitivně reagoval na odumírání lesních porostů a vznik rozsáhlých imisních holin, zarůstajících pionýrskými dřevinami (jeřáb ptačí, vrby). Podobně s rostoucím poškozením lesů a se souběžným prosvětlováním porostu a rozvojem bohatého bylinného patra na imisních holinách stoupla na úkor lesních druhů rovněž početnost dalších druhů otevřených ploch, např. lindušky lesní (Anthus trivialis) nebo bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Vzácným lesním druhem je čáp černý (Ciconia nigra), hnízdící v Krkonoších od roku 1952, především ve smíšených lesích se staršími buky nebo skalními výchozy, často v blízkosti vodních toků. Poměrně početný je sýc rousný (Aegolius funereus), jehož stanovištěm jsou různověké i stejnověké smíšené a jehličnaté porosty s mýtinami a holinami nebo sousedící s lučními enklávami, ojediněle rovněž imisní holiny jen s jednotlivými suchými stromy. Nezbytná je přítomnost přirozených nebo umělých dutin. V době jarního a podzimního tahu protahuje přes Krkonoše řada druhů ve vysoké početnosti, žádná důležitá tahová zastávka se však v uvedené oblasti nenalézá. Během uplynulých zhruba 100 let bylo v Krkonoších zjištěno kolem 250 hnízdících a migrujících druhů.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03i
MA04i
MBi
MB02.01i
LB02.04i
MG01.02i
MG01.06i
MH04i
MH06.01i
HK03.04i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

Červa L. Rosmus J. Jelínek J. a Hovorka L. (2002). Podzimní tah ptáků v západních Krkonoších v roce 2001. Prunella, 27: 21-25., Fišera J., Grúz J. (1998). Odchyt ptáků na světlo v roce 1998. Prunella 24: 10-11., Flousek J. (1988). Bird and mammal communities of the subarctic peatbog in the Krkonoše Mts. (Czechoslovakia). Věst. Čs. Společ. Zool., 52:7-21., Flousek J. (1988). Hnízdění populace čečetky zimní (Carduelis flammea) v Krkonoších 1983-1985. Opera Corcontica 25: 7-21., Flousek J. (1989). Impact of industrial emissions on bird populations breeding in mountain spruce forests in Central Europe. Ann. Zool. Fennici, 26: 253-263., Flousek J. (1992). Současný stav a perspektivy ochrany ptactva v Krkonoších. Pp. 13-17 in Hora J., Kaňuch P. a kol., eds.: Sbor. Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Třeboň 1992, Čs.sekce ICBP, Praha., Flousek J. (1994). Breeding bird communities and air pollution in the Krkonoše Mts. (Czech Republic) in 1983-1992. Pp. 233-238 in Hagemnmeijer E.J., Verszrael T. J. eds.: Bird numbers 1992. Distribution, monitoring and ecological aspects. Proc. XIIth Conf. IBCC/EOAC., Flousek J. (1994). Impact of air pollution on montane forests. Pp. 302-303 in Messerli B., Ives J. D. eds.: Mountains of the world: a global priority. Pantheon Pbl. , London., Flousek J. (1995). Významné ptačí území Krkonoše v letech 1992-1994. Pp. 13-15 in Hora J., Plesník J., Jandová J., eds.: Sbor. Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Kostelec n. Č. l., ČSO, Praha., Flousek J. (2000). Aktuální problémy ochrany ptáků a jejich prostředí v ČR. Analýzy vybraných limitujících faktorů ovlivňujících avifaunu v České republice: Vliv imisí na lesní porosty. Sylvia 36: 61-67., Flousek J. (2000). Aktuální problémy ochrany ptáků a jejich prostředí v ČR. Avifauna vybraných ornitologických lokalit: Krkonoše. Sylvia 36: 26-30., Flousek J. (2000). Sčítání chřástala polního (Crex crex) v Krkonoších v letech 1999-2000. Prunella 26: 33-36., Flousek J. (2001). Krkonoše. Pp. 54-57 a 104-105 in Málková P., Lacina D., eds.: Významná ptačí území v české republice. ČSO, Praha., Flousek J. (2002). 9. Krkonoše. Pp. 9/1-9/6 in Hora J., Marhoul P., Urban T., eds.: Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická, Praha., Flousek J., Gramsz B. (1999). Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš (1991-1994). Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, 424 pp., Flousek J., Hudec K. (1991). Vliv průmyslových emisí a velkoplošného rozpadu lesních porostů na hnízdní společenstva ptáků ve střední Evropě. Sylvia 28: 51-63., Flousek J., Kociánová M., Mládková A. Pilous V., Štursa J., Vaněk J., Vávra V. (1996). Biosferická rezervace Krkonoše/karkonosze. Pp. 41-64 in Jeník J., ed. : Biosferické rezervace České republiky, Příroda a lidé pod záštitou UNESCO. Český národní komitét programu UNESCO Člověk a biosféra, Empora, Praha., Chutný B. (1991). Sledování populace slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) v Krkonoších. Panurus, 3: 123-136., Chutný B. (1992). Problematika ochrany slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) v Krkonoších. In in Hora J., Kaňuch P. a kol., eds.: Sbor. Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Třeboň 1992, Čs. sekce ICBP, Praha., Chutný B. (1996). Modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) v Krkonoších už i s bílou hvězdou. Panurus 7: 31-38., Jasso L. (2002). Vizuální sledování tahu ptáků v Krkonoších v roce 2001. Prunella 27: 16-20., Lemberk V. (1989). Srovnávání ornitocenóz smrkových lesů Krkonoš podle stupně poškození imisemi. Opera Corcontica, 26: 131-143., Málková P., Lacina D., eds. (2001). Významná ptačí území v České republice. ČSO, Praha., Materna J. (1991). Vliv rozptýlené zeleně v zemědělské krajině krkonošského podhůří na společenstva hnízdících ptáků. Prunella, 17: 14-20., Miles P. (1980). Ekologické rozšíření a problematika ochrany ptactva Krkonoš. Záv. Práce výzk. úkolu, dep. Knihovna Správy KRNAP Vrchlabí, 298 pp., Miles P. (1986). Die Vögel des Krkonoše Gebirges. Acta Univ. Carol. Biol. 1985: 1-101., Miles P. (1986). Ornitocenézy Krkonoš z pohledu výsledků při Balt. Akce Balt sekce ČSSR, studie č. 7 Opera Corcontica, 23: 143-156., Miles P. (1991). Výzkum populační dynamiky ptáků v Krkonoších. Panurus 3: 113-121., Miles P., Formánek J. (1989). Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) hnízdí v Krkonošském národním parku. Opera Concortica, 26: 117-130., Soukupová L., Kociánová M., Jeník J, Sekyra eds. (1995). Artic-alpine tundra in the Krkonoše, Sudetes. Opera Corcontica, 32:5-88.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ040.50
CZ050.17
CZ0788.53
CZ0811.30
CZ090.12
IN000.51
IN0399.97

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ04Lom Strážné+0.01
CZ04Labská soutěska+0.01
CZ04Slunečná stráň+0.04
CZ04Sklenářovické údolí+0.44
CZ04Herlíkovické štoly+0.00
CZ05Labská soutěska+0.02
CZ05Lom Strážné+0.01
CZ05Herlíkovické štoly+0.00
CZ05Slunečná stráň*0.03
CZ05Sklenářovické údolí+0.11
CZ07Krkonošský národní park*88.53
CZ08Krkonošský národní park*11.30
CZ09Jizerské hory*0.12

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Lom Strážné+0.01
Labská soutěska+0.01
Slunečná stráň+0.04
Sklenářovické údolí+0.44
Herlíkovické štoly+0.00
Labská soutěska+0.02
Lom Strážné+0.01
Herlíkovické štoly+0.00
Slunečná stráň*0.03
Sklenářovické údolí+0.11
Krkonošský národní park*88.53
Krkonošský národní park*11.30
Jizerské hory*0.12

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Správa KRNAP
Address:
Email:info@krnap.cz
Organisation:AOPK ČR - RP Liberecko
Address:
Email:liberecko@nature.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Plán péče o národní park Krkonoše
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-002283
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY