Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0524049

1.3 Site name

Orlice a Labe

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2016-07

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz
Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:16.182222
Latitude:50.124444

2.2 Area [ha]

2683.1800

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
2330  info      1.3369  0.00 
3150  info      18.5444  0.00 
3260  info      5.3289  0.00 
6410  info      31.9522  0.00 
6430  info      5.5039  0.00 
6510  info      117.076  0.00 
91E0  info      45.4013  0.00 
91F0  info      35.4401  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
F1130Aspius aspius           
M1355Lutra lutra           
I1037Ophiogomphus cecilia           
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N040.00
N0613.00
N074.00
N082.00
N090.00
N1014.00
N122.00
N1432.00
N1513.00
N165.00
N202.00
N213.00
N220.00
N2310.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Niva toku Orlice od soutoku Tiché a Divoké Orlice (Čestice, Žďár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové. Řeka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choceň. Tok Labe od Sezemic po soutok s Orlicí v Hradci Králové. Ekotop: Geologie: Geologický podklad tvoří horniny sv. křídy - vápnité jílovce a slínovce zčásti písčité, slínovce spongilitické a spongility, pískovce spongilitické, překryté štěrkopískovými náplavy. Místy je podloží tvořeno bezkarbonátovými hlinitopísčitými usazeninami. Geomorfologie: Široká říční niva s vodním tokem. Reliéf: Na celém území převládá rovinatý terén s minimálním rozpětím nadmořských výšek (kolem 240 m). Niva je zřetelně oddělena v sv. směru silnicí I/11 (Hradec Králové - Žamberk), z J, JV, částečně ze S nivu obklopuje rozsáhlý komplex hradeckých a chvojenských lesů. Pedologie: Převažují půdy hnědé, nivní a oglejené. Krajinná charakteristika: Část dolního meandrujícího toku Orlice s charakteristickou skladbou lužních a nivních společenstev. Nížinné toky. Orlice v horní části převážně v neupraveném přírodním korytě, aktivně meandrujícím, dno neupravené, písčité, břehy často podemleté, ve vodě množství spadlých stromů, křoviny rostoucí do vody. V dolní části Orlice a horní části Labe břehy upravené. V úseku Labe od jezu ve Vysoké po soutok s Loučnou v přirozeně revitalizovaném korytě, dno neupravené, kamenité (místy skalní výchozy a prahy), břehy porostlé hustou vegetací, keře až do vody, mnoho stromů v korytu. Biota: V nivě toku Orlice převládají luční společenstva, která představují aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáčené části niv a zazemněná slepá ramena), méně často střídavě vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde dočasně stagnuje voda, se mozaikovitě vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných půd. Okrajově a maloplošně jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a acidofilní trávníky mělkých půd. Na velmi zamokřených stanovištích dominují říční rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice - pás do 10 m šířky), méně rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a občasných tůní) a vegetace vysokých ostřic (litorál stojatých vod, terénní deprese). Přirozeně meandrující tok Orlice s četnými nátržemi (bez regulací) doprovází řada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), bublinatkou jižní (Utricularia australis) a ostatními porosty; mělkých stojatých vod s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) a ostatními porosty a vodních toků s lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Na zazemněná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a měkké luhy nížinných řek, příp. mokřadní olšiny). Sušší stanoviště maloplošně porůstají hercynské dubohabřiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvořily stanoviště štěrkových říčních náplavů bez výrazné vegetace (štěrkové lavice a zerodované břehy). Nivu také hojně doprovázejí vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, příp. mokřadní vrbiny (podmáčená stanoviště u slepých ramen, terénní deprese v nivě Orlice). Pouze na říční terase Orlice u Štěnkova je vytvořena jednoletá vegetace písčin a otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mělkých půd. Na drobných vodotečích byla zaznamenána pobřežní vegetace potoků, na slepém rameni asi 300-400 m sz. od přírodní památky Na Bahně vegetace letněných rybníků. Díky lidské činnosti (těžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bělečském písníku biotop obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění - zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha). Vlivem lidské činnosti je na lokalitě zastoupeno vysoké procento biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Velice druhově bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), podoustev říční (Vimba vimba), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), sumec obecný, candát obecný (Sander lucioperca), úhoř říční (Anguilla anguilla), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), okoun říční (Perca fluviatilis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). Z naturového hlediska významný bolen dravý (Aspius aspius); výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a vydry říční (Lutra lutra).

4.2 Quality and importance

Jedná se o velmi zachovalou a funkční nivu toku Orlice s přirozeným meandrujícím korytem, četnými slepými rameny a charakteristickou lužní a nivní vegetací. Tok Orlice mimo intravilán města Hradce Králové je minimálně regulován zásahy do koryta (pouze kamenné záhozy v nejvíce erodovaných částech – v místech ohrožení zástavby v obcích apod.). Povodňové průtoky výrazně ovlivňují erozní činnost toku. Vznikají meandry, odstavují se nová slepá ramena, zatímco ve starých ramenech probíhá proces zazemňování. Niva Orlice představuje významný a rozsáhlý ekosystém s fungujícími přírodními procesy a vysokou diverzitou sukcesních stadií. Díky přeměně většiny ploch orné půdy na trvalé travní porosty se v posledních letech snížila eutrofizace a nitrifikace břehových porostů. V korytě Orlice se po celé délce nachází štěrkovité až písčité náplavy se sporadickou vegetací - rdesno peprník (Persicaria hydropiper), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Makrofytní vegetaci vodních toků reprezentují roztroušené porosty lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans). Velmi cenná jsou slepá ramena a tůně v nivě Orlice s výskytem řady ohrožených druhů. Zpravidla se jedná o vodní plochy s vyšší druhovou diverzitou vodních makrofyt, např. bublinatka jižní (Utricularia australis), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), voďanka žabí (Hydrocharis morsus–ranae), řezan pilolistý (Stratiotes aloides), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), rdest alpský (P. alpinus), rdest dlouholistý (P. praelongus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), stolístek přeslenitý (Myriophyllum verticillatum), stolístek klasnatý (M. spicatum), hojně stulík žlutý (Nuphar lutea) apod. Na bahnité substráty zazemněných slepých ramen a rybníků je vázána eutrofní vegetace, k jejím dominantám patří žabník jitrocelový (Alisma plantago–aquatica), žabník kopinatý (A. lanceolata), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), rukev obojživelná (Rorippa amphibia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) aj. Rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice (pásy až do 10 m šířky), ale i v podmáčených terénních depresích v nivě toku hojně tvoří říční rákosiny s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí Buekovou (Carex buekii). Slepá ramena, podmáčené terénní deprese v nivních loukách a vodoteče doprovází rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic - ostřice štíhlá (Carex acuta), o. ostrá (C. acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), o. dvouřadá (C. disticha), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea); vlhké pcháčové louky - dominantní pcháč šedý (Cirsium canum), pcháč zelinný (C. oleraceum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus); vlhká tužebníková lada - dominanta tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Z dalších lučních společenstev jsou významné porosty aluviálních psárkových luk v nivě Orlice (plošně nejvíce zastoupený biotop) a fragmenty bezkolencových luk. Pouze v některých místech se jedná o kvalitní a druhově pestré louky - výskyt bukvice lékařské (Betonica officinalis), čertkusu lučního (Succisa pratensis), žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum), česneku hranatého (Allium angulosum), srpice barvířské (Serratula tinctoria), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), svízele severního (Galium boreale), rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion maritimum), řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica). Většina ploch psárkových luk je dosévaných nebo zakládaných na dřívějších polích. Střídavě vlhké bezkolencové louky ustupují v důsledku nekosení a eutrofizace. Biotopově významná je lokalita Bělečský písník, kde byl lidskou činností vytvořen umělý ekosystém vytěžené pískovny zaplněné vodou, obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění. Na těchto plochách se hojně vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata). Blízká vodoteč je zcela zarostlá potočnicí lékařskou (Nasturtium officinale). Na chudých, obnažených píscích na říční terase Orlice (Štěnkov, Lípa) se nachází různě zapojené porosty psamofilních společenstev - výskyt Hypochoeris radicata, pavince horského (Jasione montana), kuřinky červené (Spergularia rubra), jetele rolního (Trifolium arvense), pelyňku ladního (Artemisia campestris), paličkovce šedavého (Corynephorus canescens), mateřídoušky úzkolisté (Thymus serpyllum), kostřavy písečné (Festuca psammophila), psinečku tuhého (Agrostis vinealis), chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis). Společenstva podléhají velmi rychle sukcesi, zarůstají trávami a náletovými dřevinami. V lokalitě u Štěnkova jsou pravidelně mechanicky narušována (táborová základna), což společenstvu prospívá, ale na druhé straně dochází k eutrofizaci. Z keřových společenstev jsou významné porosty mokřadních vrbin a vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů na podmáčených stanovištích u slepých ramen, rybníků, na podmáčených stanovištích u slepých ramen a v terénních depresích v nivě Orlice - dominanty vrba trojmužná (Salix triandra), v. košíkářská (S. viminalis), vrba popelavá (S.cinerea), v. nachová (S. purpurea), v. ušatá (S. aurita). Z lesních biotopů jsou nejhodnotnější lužní porosty, které se však v území vyskytují fragmentárně. Tvrdé luhy nížinných řek se nachází v partiích, kde dochází v letním období k vysychání půdního profilu do větší hloubky. Z dřevin v porostech dominují dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Bylinné patro je pestré v jarním aspektu -dymnivka dutá (Corydalis cava), v letním období v něm převládají nitrofilní druhy. Zbytky měkkých luhů nížinných řek s dominantními vrbami - vrbou bílou (Salix alba), v. křehkou (S. fragilis), v. košíkářskou (S. viminalis), v. nachovou (S. purpurea) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) jsou velmi často pozměněny dosadbou dalších dřevin topol kanadský (Populus x canadensis), dub letní (Quercus robur apod.). V místech s vyšší hladinou spodní vody, podél vodních toků se ojediněle nachází údolní jasanovo–olšové luhy s bohatým výskytem jarních geofytů - sasanka hajní (Anemone nemorosa), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní hlíznatý (Ficaria bulbifera). Území je hodnotné i ze zoologického hlediska. Z naturových druhů se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra), klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), bolen dravý (Aspius aspius), z dalších ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleucos). Jde o jeden z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v České republice. V minulosti existoval i návrh na vyhlášení stejnojmenného CHKO. V současné době území tvoří základ rozsáhlého přírodního parku Orlice, součástí je i řada chráněných území (PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, PP Bělečský písník, PP Na bahně, PP Orlice) a registrovaných VKP. Spojená Orlice do Albrechtic a Labe od soutoku s Loučnou představují jedinečnou lokalitu pro stabilní rozmnožující se populaci bolena dravého.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
LA07i
MF01i
MH01i
MI01i
MJ02.03i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ021.64
CZ042.77
CZ0512.19
CZ1295.23

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Bošínská obora*1.34
CZ02Kostelecký zámecký park*0.30
CZ04Na bahně*0.12
CZ04Vodní tůň+0.01
CZ04Bělečský písník*0.14
CZ04Orlice*2.50
CZ05Orlice*11.42
CZ05Bělečský písník*0.05
CZ05Bošínská obora*0.18
CZ05Kostelecký zámecký park*0.29
CZ05Na bahně*0.11
CZ05Vodní tůň*0.12
CZ05Hrozná*0.02
CZ12Orlice*95.23

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Bošínská obora*1.34
Kostelecký zámecký park*0.30
Na bahně*0.12
Vodní tůň+0.01
Bělečský písník*0.14
Orlice*2.50
Orlice*11.42
Bělečský písník*0.05
Bošínská obora*0.18
Kostelecký zámecký park*0.29
Na bahně*0.11
Vodní tůň*0.12
Hrozná*0.02
Orlice*95.23

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Address:
Email:posta@kr-kralovehradecky.cz
Organisation:Krajský úřad Pardubického kraje
Address:
Email:posta@pardubickykraj.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Orlice a Labe CZ0524049
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-002926
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY