Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0714085

1.3 Site name

Morava - Chropyňský luh

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2016-07

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz
Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:17.325000
Latitude:49.438056

2.2 Area [ha]

3205.3339

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3150  info      17.9385  0.00 
6430  info      6.8563  0.00 
6510  info      25.4163  0.00 
91E0  info      43.9771  0.00 
91F0  info      1871.98  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
M1337Castor fiber           
F2511Gobio kesslerii           
I1060Lycaena dispar           
I1061Maculinea nausithous    10       
A1166Triturus cristatus           
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0611.00
N071.00
N080.00
N105.00
N121.00
N142.00
N153.00
N1660.00
N204.00
N211.00
N2312.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Řeka Morava od Nemilan (jižně od Olomouce) po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, štěrkovny severně od silnice Kojetín - Chropyně s navazujícím lužním lesem a lučními enklávami nacházející se mezi Kojetínem, Chropyní, Tovačovem a Kroměříží. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova. Ekotop: Geologie: Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Široká aluviální rovina tvořená souvrstvím naplavených pleistocénních štěrkopísků a nadložních holocenních povodňových hlín. Geomorfologie: Navrhovaná evropsky významná lokalita se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu zvané Středomoravská niva. Reliéf: Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190-195 m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy. Pedologie: Fluvizemě glejové. Krajinná charakteristika: Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdých luhů v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník. Biota: Převládajícím typem vegetace v navrhovaném PK jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích řeky Moravy se vyskytují fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae, podél Mlýnského náhonu též jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Zcela ojediněle často v mozaice s lužními lesy byly mapovány mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae. Primární bezlesí je zastoupeno častými vodními a bažinnými společenstvy. Velmi cenné jsou především makrofytní společenstva as. Trapetum natansis a vysoce reprezentativní rákosiny eutrofních stojatých vod asociací Typhetum angustifoliae a Phragmitetum communis v NPP Chropyňský rybník. Liniové porosty asociace Glycerietum maximae, méně Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae šíře převážně 1-3 m se vyskytují hojně také podél odvodňovacích kanálů, příkopů a struh v lužních lesích, na loukách u Chropyně a méně i na loukách mezi Plešovcem a Bezměrovem a v omezeném litorálu rybníka Hejtman. Podél železniční trati Přerov - Brno a na vyschlých dnech slepých ramen jsou rozšířena společenstva eutrofní vegetace bahnitých substrátů, as. Rorippo amphibiae-Oenanthetum aquaticae s roztroušeným až hojným výskytem sterilní formy žebratky bahenní (Hottonia palustris). Podél kanálu Svodnice se fragmentárně vyskytuje pobřežní vegetace potoků s dominantní pomněnkou bahenní (Myosotis palustris). Vodní toky jsou zpravidla zcela bez vegetace, jen v Malé Bečvě se místy vyskytuje stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Výjimku tvoří Svodnice, kanál protékající okolo komplexu Chropyňských a Záříčských luk, v níž se poměrně hojně vyskytuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), roztroušeně šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a také druhy charakteristické spíše pro vody stojaté. V korytě řeky Moravy se na některých místech vyvinuly štěrkové náplavy, často s velmi slabě vyvinutou vegetací, výhradně s náletem vrb a topolů. Samotný vodní tok představuje přechod parmového a cejnového pásma s typickým rybím společenstvem. Rozsáhlé luční porosty se nacházejí zejména západně od Chropyně, méně u hájovny Včelín a mezi Plešovcem a Bezměrovem. Původně se jednalo vesměs o aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis. V důsledku poklesu spodní vody se v současnosti zde vyskytují pouze ochuzené a často ruderalizované porosty s přechody k mezofilním ovsíkovým či střídavě vlhkým bezkolencovým loukám, ve vlhkých depresích mozaikovitě též s fragmenty vysokých ostřic asociace Caricetum gracilis.

4.2 Quality and importance

Lužní lesy jsou velmi hodnotné po stránce dendrologické, vyskytují se zde zbytkové populace topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraximus angustifolia subsp. danubialis). Před regulací toků a rozsáhlými melioračními úpravami, které vedly k celkovému narušení vodního režimu krajiny, na lokalitě jednoznačně dominovala vlhčí společenstva. Aktuální lesní porosty byly vesměs vysazeny uměle, avšak velká část starších porostů byla vhodnými pěstebními zásahy nasměrována k přírodě blízkému stavu. Tyto porosty jsou výrazně různověké, velmi dobře je vyvinuta patrovitost. V hlavní úrovni dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je místy topol kanadský (Populus x canescens). Velmi hojné jsou lípy, převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), zastoupeny jsou především v nižších stromových patrech, do hlavní úrovně zasahují jen zřídka, podobně jako vtroušený javor klen (Acer pseudoplatanus). Z hlavní úrovně téměř zcela vymizely jilmy (Ulmus sp.), v současnosti je jilm vaz (Ulmus laevis) pravidelně zastoupen v podúrovni, jilm habrolistý (Ulmus minor) je velmi vzácnou dřevinou a v rozsáhlejších lesních komplexech se nevyskytuje vůbec. Celkově plošně převažující jsou však lesní porosty určitým způsobem degradované. Některé staré porosty jsou druhově ochuzené, v extrémních případech se jedná až o monokultury s jasanem (Fraxinus excelsior) či dubem letním (Quercus robur) s výrazně pozměněnou patrovitostí (dvouetážové porosty). Mladší porosty jsou hospodářské mlaziny až tyčoviny, stejnověké, často monokulturně založené nebo pouze skupinovitě smíšené. Na lokalitě je uplatňována holosečná obnova lesních porostů na menších a středně velkých plochách. Místy jsou v porostech také přimíšeny alochtonní dřeviny – především topoly kanadské (Populus x canadensis), dále dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vzácně jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ořešák černý (Juglans nigra). Nejzachovalejší lesní porosty jsou chráněné v rámci NPR Zástudánčí. Také louky jsou v důsledku absence pravidelných povodní, poklesu spodní hladiny, nedostatečného kosení a někdy též přehnojování silně ochuzeny. Zpravidla ještě stále výrazně dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), místy dominantní až subdominantní je pcháč šedý (Cirsium canum) a masově se šíří ruderální pcháč oset (Cirsium arvense). Na mnohých místech se prokazuje přechod k střídavě vlhkým jednotkám bezkolencových luk, který indikuje velmi hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum), svízele severního (Galium boreale), koromáče olešníkového (Silaum silaus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), čertkuse lučního (Succisa pratensis) či na sušších místech k mezofilním ovsíkovým loukám, který je charakteristický vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), řebříčku obecného (Achillea millefolium), kakostu lučního (Geranium pratense), svízele povázky (Galium mollugo). Na pravděpodobný výskyt vegetace svazu Cnidion se dá usuzovat z přítomnosti druhů jako česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), oman britský (Inula britannica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), rostoucí již jen po okraji kulturních luk nebo cest. I přes tuto degradaci patří louky v okolí Chropyně k nejzachovalejším v Dolnomoravském úvalu. Velkou neznámou je budoucnost dříve velmi kvalitních porostů vodních makrofyt v Chropyňském rybníku. Před několika lety zde vymizel leknín bílý (Nymphaea alba), populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) vykazuje velmi velké roční fluktuace. V minulých letech velmi početně poklesla, ale v roce 2003 zde byla zjištěna relativně stabilní populace (1/5 vodní plochy). Prokázán byl botulismus, patrně související s nevhodnou manipulací s hladinou rybníka (dlouhodobé zastavení přítoku vody). Z dalších významných druhů, které nejsou výše uvedeny, se na lokalitě vyskytují šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), jarva žilnatá (Cnidium dubium), dymnivka plná (Corydalis solida), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), vstavač bledý (Orchis pallens), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), p. jarní (P. veris), starček poříční (Senecio sarracenicus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum lucidum), rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica). I po stránce zoologické je území velmi cenné. Žije zde typická fauna lužních lesů a luk. V tůních jihozápadně od Chropyně se vyskytuje žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus) či vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon). Při výzkumu denních motýlů bylo v NPR Zástudánčí zaznamenáno na 37 druhů. Na vlhké louky v okolí Tovačova a na Včelínských loukách je vázán výskyt celoevropsky chráněných motýlů ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a modráska bahenního (Maculinea nausithous). Tyto druhy patří mezi předměty ochrany navrhované evropsky významné lokality. Ze zdejšího toku Moravy je známo nejméně 12 druhů ryb, významný je především výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii). V území bylo potvrzeno 11 druhů obojžívelníků: kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. štíhlý (R. dalmatina), s. zelený (R. kl. Esculenta), s. ostronosý (R. arvalis), čolek velký (Triturus cristatus), č. obecný (T. vulgaris) a 2 druhy plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Při ornitologickém výzkumu NPR Zástudánčí zde bylo zjištěno 54 druhů ptáků. V neregulovaném toku Moravy hnízdí břehule říční (Riparia riparia), pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius). V NPP Chropyňský rybník je chráněna bohatá populace racka chechtavého (Larus ridibundus) a některých pěvců např. cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a řady druhů hladinových a potápivých ptáků např. potápky černokrké (Podiceps nigricollis). Břehy vodních toků jsou téměř souvislé osídleny bobrem evropským (Castor fiber).

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA02.01b
HA03.03i
MA07b
HA08i
HB02i
MB02.01.02i
MB02.04i
MC01.01o
LD01.01i
MD01.02i
MD01.04i
ME01.03i
ME02.03i
ME03.01i
HF01i
LF02.03i
MF03.01i
MF03.01.01i
LF04i
LH01b
MI01i
HJ02.01i
HJ02.03i
MJ02.04.02i
HJ02.05i
MJ03.02.01b
LK01.02i
HK02.01i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

Anonymus (1998). Dokumentace k nadregionálnímu biocentru 104. Chropyňský luh (textová část). Archiv AOPK ČR, Brno., AOPK Praha (2003). Druhové databáze, Čelechovský A. (1997). Lepidopterologický průzkum NPR Zástudánčí. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 25 str., Čelechovský A. (2001). Motýli (Macrolepidoptera (NPR Zástudánčí u Tovačova. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4: 103-114., Čelechovský A. (2002). Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy II. - běláskovití (Pieridae) a petrobarvcovití (Riodinidae). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4: 69-92., Čelechovský A. (2004). Inventarizační průzkum NPR Zástudánčí z oboru zoologie - denní motýli (Lepidoptera), MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 8 str., Čelechovský A. (2005). Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Chropyně a Včelínské louky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 3 str., Čelechovský A. (2005). Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Tovačov v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str., Čelechovský A. (2005). Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Troubky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 4 str., Čelechovský A. (2005). Monitoring ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) na lokalitě Tovačov v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str., Čelechovský A. (2005). Monitoring ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) na lokalitě Včelínské louky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str., Hrabica A. (2001). Z0049 - Chropyňský luh (Chropyně) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Koutný T. (2004). Výsledky ornitologického inventarizačního průzkumu NPR Zástudánčí (okr. Přerov) v sezóně 2004. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 9 str., Liška M. (2001). Z0051-Rasina, Chropyňský luh (Zářičí) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Liška M. (2002). M0064 - Troubky - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR., Machatka T., Slavík P. a Zajíček R. (2003). Plán péče pro NPP Chropyňský rybník pro období 2003-2012. Ms., Archiv AOPK ČR, Brno, 12 str., Merta M. (2004). Inventarizační průzkum NPR Zástudánčí z oboru ichtyologie. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 12 str., Merta L. (0). Ověření výskytu čolka velkého na lokalitě Morava - Chropyňský luh - ústní sdělení., Merta L., Lusk S. (2004). Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kessleri) v řece Moravě. Biodiverzita V, Brno, v tisku., Moravec J. (ed.) (1994). Atlas rozšíření obojžívelníků v České republice. Národní Muzeum, Praha, 136 str., Moštěk J. (1993). Obojžívelníci okresu Kroměříž. Ms., Archiv OŽP MěÚ, Kroměříž., Mudra S. (2003). M0168 - Zástudánčí - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Otýpková Z. (2003). Z0154 - Kontext na Kroměřížsku - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Polášek V. a Havlíček J. (1998). Plán péče pro chráněné území NPR Zástudánčí na období 1999-2008. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 8 str., Šafář J. (2002). Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Příroda, Praha, 13: 161-196., Šafář J. et al. (2003). Chráněná území ČR. Olomoucko, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 str., Toman A. (1984). Avifauna Státní přírodní rezervace Zástudánčí. Ms., Knihovna Katedry zoologie a antropologie, Přírodovědecké fakulty UP, Olomouc, 98 str., Zwach I. (1995). Monitoring obojžívelníků a plazů CHÚ Zástudánčí. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 35 str.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ013.44
CZ030.68
CZ040.96
CZ051.07

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Zástudánčí*3.44
CZ03Chropyňský rybník*0.68
CZ04Včelínské louky*0.96
CZ05Zástudánčí*0.57
CZ05Včelínské louky*0.42
CZ05Chropyňský rybník*0.08

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Zástudánčí*3.44
Chropyňský rybník*0.68
Včelínské louky*0.96
Zástudánčí*0.57
Včelínské louky*0.42
Chropyňský rybník*0.08

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Olomouckého kraje
Address:
Email:posta@kr-olomoucky.cz
Organisation:AOPK ČR - RP Olomoucko
Address:
Email:litpom@nature.cz
Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Bílé Karpaty
Address:
Email:bilekarp@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Zlínského kraje
Address:
Email:podatelna@kr-zlinsky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

Yes
No, but in preparation
X
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-003232
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY