Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

A

1.2 Site code

CZ0811022

1.3 Site name

Beskydy

1.4 First Compilation date

2004-12

1.5 Update date

2010-01

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site classified as SPA:2004-12
National legal reference of SPA designation687/2004 Coll.
Date site proposed as SCI: No data
Date site confirmed as SCI: No data
Date site designated as SAC: No data
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:18.556389
Latitude:49.561944

2.2 Area [ha]

41702.0373

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
BA104Bonasa bonasia    100  110     
BA030Ciconia nigra    10  15     
BA239Dendrocopos leucotos    50  80     
BA236Dryocopus martius    70  120     
BA320Ficedula parva    140  180     
BA217Glaucidium passerinum    30  40     
BA241Picoides tridactylus    15  35     
BA234Picus canus    35  50     
BA220Strix uralensis    12  15     
BA108Tetrao urogallus    10     
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N060.00
N070.00
N080.00
N105.00
N110.00
N120.00
N142.00
N152.00
N1630.00
N172.00
N2051.00
N211.00
N220.00
N237.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná. Ptačí oblast Beskydy pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy. Území je plošně rozsáhlé, na délku měří 51 km a na šířku 1,5-17 km. Ekotop: Geologie: flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). Geomorfologicky náleží do podprovincie Vnější Západní Karpaty, biogeograficky do Karpatské podprovincie. Má charakter výrazně členité hornatiny velkými výškovými rozdíly mezi vrcholy a dny četných údolí, která území člení do několika výrazných horských skupin. Reliéf: členitá hornatina s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí, průměrná nadmořská výška oblasti činí cca 750 m, nejvyšším vrcholem je Lysá hora s 1 324 m n. m., nejníže položená místa mají nadmořskou výšku kolem 370 m. Pedologie: v území převažují hnědé půdy bohaté v níže položených, výše kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Biota: Před osídlením člověkem byla oblast pokryta souvislými lesy pralesovitého charakteru, v nejnižších polohách převážně bučinami (s příměsí dubu) a výše jedlobučinami, s postupující nadmořskou výškou se zvyšovalo zastoupení smrku, který v polohách nad 1 000 m vytvářel smrkový stupeň. Místy se vyskytovaly suťové lesy. Po osídlení oblasti došlo nejdříve k odlesňování ve větších údolích v nižších polohách, později, během tzv. valašské a pasekářské kolonizace, i ve vyšších nadmořských výškách, včetně vrcholových a hřebenových poloh. Se zvyšujícím se počtem obyvatel a rozvojem průmyslu v podhůří, rychle rostla těžba dřeva a vzniklé holiny byly zalesňovány především smrkem, stejně jako zanikající pastviny v době úpadku pastevectví (od konce 18. stol.). Nyní tvoří původní pralesovité porosty nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů a nacházejí se převážně v nejvyšších polohách nebo na obtížně přístupných místech. Většina z nich je chráněna v rezervacích. Převážnou část hospodářských lesů tvoří rozsáhlé smrkové monokultury. Jen místy jsou větší plochy obhospodařovaných bukových porostů, avšak bez věkové a prostorové diverzity. V rámci těchto porostů se rozptýleně dočasně vytvářejí vhodné podmínky pro hnízdění cílových druhů, po odtěžení porostů však opět zanikají. Jemnější způsoby hospodaření (výběr, kotlíky, využívání přirozeného zmlazení atd.) jsou dosud využívány velmi málo. Při výchovných zásazích se z porostů odstraňují pionýrské dřeviny (bříza, jíva, jeřáb) a poškozené nebo neperspektivní stromy, tím se však brání vzniku vhodných podmínek pro řadu druhů ptáků vázaných na narušené, doupné a rozpadající se stromy. Při teplotním zvratu na přelomu let 1978/79 došlo k rozsáhlému poškození lesních porostů na velkých plochách vlivem imisí. Na hřebenu Radhoště, severní straně Smrku, Lysé hoře a Travném vznikly rozsáhlé holiny, které se postupně zalesňují. V horských polohách se dochovaly zbytky původních pastvin, které jsou většinou v pokročilém stádiu sukcese a jen málo z nich je obhospodařovaných.V nižších polohách, zejména v údolích a na úbočích, byly původní pastviny z velké části přeměněny na louky. Tyto louky jsou převážně polokulturního charakteru, velký podíl mají také kulturní louky a pouze místně se zachovaly květnaté louky. Bohatá je rozptýlená zeleň v podobě pásů či skupin keřů či stromů. Významným prvkem jsou také ovocné dřeviny, které jsou vysázeny u sídel v podobě drobných sadů, alejí na mezích a podél cest nebo jako jednotlivé stromy.Všechny vodní toky, kterých se v oblasti nachází velké množství, náleží ke štěrkonosným tokům pstruhového pásma. Jde převážně o drobné toky se šířkou koryta pod 4 m, většinou zregulované a s redukovanými břehovými porosty.

4.2 Quality and importance

Převážně lesnímu charakteru oblasti (lesy pokrývají cca 90 % území) odpovídá skutečnost, že všech devět druhů přílohy I, pro které je ptačí oblast navržena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Nejvýznamnější z nich jsou strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotus) a puštík bělavý (Strix uralensis) s největšími populacemi v rámci České republiky. Početné a stabilní jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius) a lejska malého (Ficedula parva ) a kulíška nejmenšího (Galucidium passerinum). V minulosti Beskydy patřily k oblastem s nejvyššími počty tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v ČR. V rámci navržené ptačí oblasti byly známy desítky tokanišť a počty jedinců se odhadovaly na stovky. Současná populace představuje jen pouhý zlomek tohoto stavu, přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) vyhledává hlavně klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru v nejvyšších polohách, ale je schopen zahnízdit i ve smrkových monokulturách vyšších poloh. Z dalších druhů přílohy I pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Na tahu i v hnízdním období bývá pozorován orel křiklavý (Aquila pomarina), takže nelze vyloučit jeho hnízdění, zvláště přihlédneme-li ke skutečnosti, že tento druh zde v minulosti pravidelně hnízdil. Hojný je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Z významných lesních druhů, které nejsou uvedeny v příloze I, je místy početný holub doupňák (Columba oenas). Na imisních holinách v nejvyšších polohách hnízdí linduška horská (Anthus spinoletta). Po opětovném zalesnění holin druh postupně zmizí. Okraje holin obývá značná část populace kosa horského (Turdus torquatus), ale i po ztrátě těchto stanovišť zůstane pro druh dostatek vhodných stanovišť na okrajích horských luk a pastvin, při lesních pasekách a v rozvolněných porostech. Nejvýznamnějšími druhy otevřené krajiny jsou chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), cvrčilka zelená (Locustella naevia), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
LA10.01i
HBi
HB02.02i
HB02.04i
HD01.01i
ME01.01i
ME01.02i
LE01.03i
HG01.02i
MG01.03i
MG01.06i
MG02.02i
MH06.01i
MJ02.03i
HK03.04i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

Bartošová D. (1983). Inventarizační zoologický průzkum SPR Mionští. KSSPPOP Ostrava, msc. 43 pp., Bartošová D. (2000). Historie a perspektivy tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na území CHKO Beskydy. Pp. 44-51 in Málková P. ed.: Sbor. Tetřevovití - Tetraonidae na přelomu tisíciletí, Č. Budějovice 2000, LF ČZU, Praha., Čapek M. (1991). A further nesting of Ural Owl, Strix uralensis, in the Moravskoslezske Beskydy mountains (northern Moravia, Czechoslovakia). Čas. Slez. Mu. Opava (A), 40: 89-90., Čapek M. (1991). Bird species composition of mountain ecosystems damaged by air pollution. Folia zool., 40: 167-177., Čapek M. (1994). Birds in mountain ecosystems under pressure of air pollution. Acta Sc. Nat. Brno, 28 (4): 1-46., Čapek M. (1994). Forest decline and dieback effects on mountain birds. Tichodroma, 7: 88-94., Kondělka D. (1984). Hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. Čas. Slez. Muz., Opava (A), 33: 192., Pavelka J. (1992). Významné ptačí úzeí CHKO Beskydy. Pp. 91-98 in Hora J., Kaňuch P. a kol., eds.: Sbor.Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Třeboň 1992, Čs. Sekce ICBP, Praha., Pavelka J. (1995). IBA Beskydy v letech 1993-1994. Pp. 60-61 in Hora J., Plesník J., Jandová J., eds.: Sbor.Významná ptačí území v České a Slovenské republice, stelec n. Č. l., ČSO, Praha., Pavelka J. (2001). Beskydy. Pp. 90-93 a 122-123 in Málková P., Lacina D., eds.: Významná ptačí území v české republice. ČSO, Praha., Pavelka J., Pavelka K. (1990). The Bird communities in Abieto-fagetum virgin forests (western Carpathians). Pp. 21-293 in Šťastný K, Bejček V., eds.: Bird census and Atlas Studies. Proc. Xith Int. Conf. On Bird Census and Atlas Work, Pargue., Pavelka J., Pavelka K., Dvorský M. (1995). Početnost populací hnízdní avifauny v okrese Vsetín. Zprav. Okr. Vlast. Muz. Ve Vsetíně, květen 1995: 36-38., Pavelka K. (1987). Ornitocenózy vybraných přirozených lesů Moravskoslezských Beskyd. Záv. Práce postgr. Studia, UAEE VŠZ Praha v Kostelci n. Č. lesy, msc. 53 pp + příl., Pavelka K. (1990). Breeding bird communities in three types of primeval forest (western Carpathians) Pp. 287-290 in Šťastný K, Bejček V., eds.: Bird census and Atlas Studies. Proc. XIth Int. Conf. in Bird Census and Atlas Work, Pargue., Petro R., Kondělka D. (1993). Puštík bělavý (Strix uralensis) zjištěn ve Slezských Beskydech. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 42: 89-90., Polášek Z., Foral M. (1989). Předběžná zpráva z ornitologického a herpetologického průzkumu SPR Mionští v Moravskoslezských Beskydech. Acrocephalus, Ostrava 11: 33-35., Škrott M., Bartošová D., Křenek D., Pavlka J., Pavelka J., Vašát A. (2002). 22. Beskydy. Pp. 22/1-22/8 in Hora J., Marhoul P., Urban T., eds.: Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická, Praha., Vermouzek Z., Dvořák L. (2001). Výskyt puštíků bělavých (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. Buteo, 12: 145-148,, Vermouzek Z., Křenek D., Czerneková B. (2004). Nárůst početnosti puštíka bělavého (Strix uralensis) v Beskydech. Sylvia, 40: 151-155.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ011.46
CZ024.47
CZ040.09
CZ051.85
CZ0999.99

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Mionší+0.42
CZ01Kněhyně - Čertův mlýn+0.47
CZ01Mazák+0.22
CZ01Radhošť+0.35
CZ02Lysá hora+0.15
CZ02Čerňavina+0.15
CZ02Travný potok+0.04
CZ02Gutské peklo+0.09
CZ02Zimný potok+0.01
CZ02Ropice+0.61
CZ02Travný+0.38
CZ02Huštýn*0.03
CZ02Mazácký Grúnik+0.23
CZ02Malenovický kotel+0.35
CZ02Studenčany+0.13
CZ02Kršle+0.09
CZ02Uplaz+0.41
CZ02Noříčí*0.09
CZ02Klíny+0.14
CZ02Malý Smrk+0.25
CZ02Velký Polom*0.18
CZ02Bučací potok+0.09
CZ02V Podolánkách*0.08
CZ02Smrk+0.82
CZ02Trojačka*0.15
CZ04Vodopády Satiny+0.02
CZ04Vysutý+0.03
CZ04Byčinec+0.00
CZ04Pod Lukšincem+0.00
CZ04Ondrášovy díry+0.01
CZ04Velký kámen+0.01
CZ04Kyčmol+0.00
CZ04Kněhyňská jeskyně+0.00
CZ04Obidová*0.02
CZ05Zimný potok+0.03
CZ05Gutské peklo+0.04
CZ05Lysá hora+0.06
CZ05Travný potok+0.06
CZ05Čerňavina+0.08
CZ05Ropice+0.13
CZ05Klíny+0.02
CZ05Mazák+0.06
CZ05Kršle+0.03
CZ05Bučací potok+0.04
CZ05Mazácký Grúnik+0.04
CZ05Huštýn*0.03
CZ05Smrk+0.13
CZ05Studenčany+0.14
CZ05Uplaz+0.07
CZ05Malý Smrk+0.16
CZ05Malenovický kotel+0.08
CZ05Vysutý+0.01
CZ05Byčinec+0.01
CZ05Kněhyňská jeskyně+0.01
CZ05Kněhyně - Čertův mlýn*0.11
CZ05Travný+0.09
CZ05Mionší+0.09
CZ05Trojačka*0.04
CZ05V Podolánkách*0.02
CZ05Obidová*0.02
CZ05Pod Lukšincem+0.01
CZ05Kyčmol+0.00
CZ05Radhošť+0.10
CZ05Noříčí*0.04
CZ05Ondrášovy díry+0.02
CZ05Vodopády Satiny*0.02
CZ05Velký Polom*0.05
CZ05Velký kámen+0.01
CZ09Beskydy*99.99

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
Other Mionší+0.42
Kněhyně - Čertův mlýn+0.47
Mazák+0.22
Radhošť+0.35
Lysá hora+0.15
Čerňavina+0.15
Travný potok+0.04
Gutské peklo+0.09
Zimný potok+0.01
Ropice+0.61
Travný+0.38
Huštýn*0.03
Mazácký Grúnik+0.23
Malenovický kotel+0.35
Studenčany+0.13
Kršle+0.09
Uplaz+0.41
Noříčí*0.09
Klíny+0.14
Malý Smrk+0.25
Velký Polom*0.18
Bučací potok+0.09
V Podolánkách*0.08
Smrk+0.82
Trojačka*0.15
Vodopády Satiny+0.02
Vysutý+0.03
Byčinec+0.00
Pod Lukšincem+0.00
Ondrášovy díry+0.01
Velký kámen+0.01
Kyčmol+0.00
Kněhyňská jeskyně+0.00
Obidová*0.02
Zimný potok+0.03
Gutské peklo+0.04
Lysá hora+0.06
Travný potok+0.06
Čerňavina+0.08
Ropice+0.13
Klíny+0.02
Mazák+0.06
Kršle+0.03
Bučací potok+0.04
Mazácký Grúnik+0.04
Huštýn*0.03
Smrk+0.13
Studenčany+0.14
Uplaz+0.07
Malý Smrk+0.16
Malenovický kotel+0.08
Vysutý+0.01
Byčinec+0.01
Kněhyňská jeskyně+0.01
Kněhyně - Čertův mlýn*0.11
Travný+0.09
Mionší+0.09
Trojačka*0.04
V Podolánkách*0.02
Obidová*0.02
Pod Lukšincem+0.01
Kyčmol+0.00
Radhošť+0.10
Noříčí*0.04
Ondrášovy díry+0.02
Vodopády Satiny*0.02
Velký Polom*0.05
Velký kámen+0.01
Beskydy*99.99

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Beskydy
Address:
Email:beskydy@nature.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Beskydy
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-002304
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY