Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0210114

1.3 Site name

Radouč

1.4 First Compilation date

2009-11

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2009-11
Date site confirmed as SCI:2011-02
Date site designated as SAC: No information provided
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.901944
Latitude:50.433333

2.2 Area [ha]

31.0088

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
2330  info      5.6598  0.00 
4030  info      2.8034  0.00 
6210  info      17.3299  0.00 
8210  info      0.3498  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
M1335Spermophilus citellus    100  450   
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0415.00
N0818.00
N0957.00
N100.00
N145.00
N162.00
N201.00
N210.00
N221.00
N231.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Strmý svah údolí Jizery a na něj navazující terasová plošina (tvořená štěrkopísky) na severozápadním okraji Mladé Boleslavi. Ekotop: Geologie: Horninové podloží území tvoří středně turonské vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují v podobě přirozených výchozů i uměle odlámané stěny opuštěného lomu a často vytvářejí převislé skalní stupně. Bohaté naleziště křídových zkamenělin např. mlžů, plžů, amonitů, mechovek. Plošina je tvořena slínovcovým plochým vrškem, říční (štěrkopísčitou) pleistocénní terasou Jizery a výstupy skalních lavic vápnitých pískovců (odvápněných). Geomorfologie: Vrch Radouč patří do Skalské tabule a jde o nízký svědecký pahorek s vrcholem ve výšce 252 m n. m. Reliéf: Prudký (místy téměř kolmý) svah a výstupy skal (časté převisy) se západní expozicí v údolí Jizery a na něj navazující terasová plošina. Vápnité pískovce vystupují na povrch v podobě výchozů i jako uměle odlámané stěny bývalých lomů. Pedologie: Na vápnitých pískovcích se vytvářejí pararendziny v iniciálních stadiích na hranách skalních stupňů, jinde s hlubším humusovým horizontem. Na plošině se rychle odvápňují a mění se na oligotrofní kambizemě až kambizemní podzoly. Krajinná charakteristika: Převážně bezlesé strmé svahy s xerotermními bylinnými společenstvy na levém břehu Jizery, které směrem na východ pokračují plochou jizerskou terasou s psamofytními a vřesovištními společenstvy. Na svazích s výchozy skal bývaly v minulosti lomy. Naopak plošina byla využívána jako vojenské cvičiště, což pozitivně přispělo k udržení psamofytní vegetace. Na severním okraji navazuje menší les s nepříliš bohatou druhovou skladbou dřevin (dub, bříza, borovice; místy akát). Biota: Strmé stráně nad Jizerou jsou tvořeny druhově bohatou mozaikou suchých úzkolistých trávníků (T3.3) na hlubších půdách a skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) (T3.1) na skalkách vápnitých pískovců a vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3) charakterizovanou následujícími druhy: pamětník rolní (Acinos arvensis), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), pelyněk ladní (Artemisia campestris), mařinka psí (Asperula cynanchica), hadinec obecný (Echium vulgare), kostřava sivá (Festuca pallens), svízel sivý (Galium glaucum), rozchodník ostrý (Sedum acre), r. bílý (S. album), mateřídouška časná (Thymus praecox), ostřice nízká (Carex humilis), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), koniklec luční český (Pulsatila pratensis subsp. bohemica) a řadou dalších; z křovin je častá slivoň trnka (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) nebo hlohy (Crataegus sp. div). Na exponovaných místech skal roste také devaterka poléhavá (Fumana procumbens), EVL je její jedinou lokalitou v Čechách, další lokality jsou v Pavlovských vrších na jižní Moravě. Ve skalách je pak vyvinuta štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.2) se sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria), s. červeným (A. trichomanes), puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis), osladičem obecným (Polypodium vulgare), rozchodníkem bílým (Sedum album) a dalšími druhy. V místě bývalého lomu (jihozápadní část EVL) lze nalézt fragment širokolistých suchých trávníků (T3.4D) se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), chrpou čekánek (Centaurea scabiosa), krvavcem menším (Sanguisorba minor) a hlaváčem žlutavým (Scabiosa ochroleuca). Na plošině jsou vyvinuta druhově chudá psamofytní vegetace. Opět jde o mozaiku (až mikromozaiku) několika biotopů. Plošně nejrozsáhlejší jsou acidofilní suché trávníky (T3.5) s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), trávničkou obecnou (Armeria vulgaris), pavincem horským (Jasione montana) či jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella). V kostřavových trávnících písčin (T5.3) pak můžeme nalézt druhy jako je psineček obecný (Agrostis capillaris), psineček tuhý (A. vinealis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), trávnička obecná (Armeria vulgaris), kostřava drsnolistá (Festuca brevipila), smil písečný (Helichrysum arenarium), jetel rolní (Trifolium arvense) a další. Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) pak dominuje otevřeným trávníkům písčin (T5.2). Z dalších druhů jsou přítomny např. jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), šťovík menší (Rumex acetosella), chmerek mnohoplodý (Scleranthus polycarpos) či mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum). S výše zmíněným biotopem tvoří mozaiku suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (T8.1) s dominujícím vřesem obecným (Calluna vulgaris) a s častým výskytem výše zmíněných druhů. Jen velmi maloplošně se objevuje jednoletá vegetace písčin (T5.1) s mrvkou myším ocáskem (Vulpia myuros), pavincem horským (Jasione montana), bělolistem nejmenším (Filago minima) či rožcem pětimužným (Cerastium semidecandrum). Psamofytní společenstva jsou po okrajích ovlivněna blízkou aglomerací Mladé Boleslavi a pronikají do nich některé ruderální druhy: ostružiníky (Rubus fruticosus agg.), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), v důsledku absence hospodaření expanduje třtina křovištní (Calamagrosti epigeios). Území je velmi cenné i z hlediska zoologického. Významná je především poměrně početná populace sysla obecného (Spermophilus citellus), který obývá plošinu v jihovýchodní části EVL, relativně blízko panelové zástavby. Populace sysla je zde v častém kontaktu s lidmi, kteří chodí sysli krmit, což má na populaci pravděpodobně zatím pozitivní dopad. Kromě sysla zde žije také králík divoký (Oryctolagus cuniculus), původem z jižní Evropy, na nory těchto savců jsou vázáni vzácní koprofágní brouci např. Trox eversmanni, Onthophagus vitulus, Onthophagus semicornis a další, z nichž Trox eversmanni se zde vyskytuje jako na jediné lokalitě v Čechách. Dále zde žije množství psamofilních a psamobiontních druhů jako Anisoplia villosa, Diastictus vulneratus, Rhyssemus germanus, Tropinota hirta hirta a další. Bohatá je také motýlí fauna: ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus), o. černokřídlý (L. phlaeas), bělásek řepový (Pieris rapae), b. řepkový (P. napi), b. rezedkový (Pontia daplidice), babočka paví oko (Inachis io), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), m. černolemý (Plebejus argus), babočka bílé C (Polygonia c-album), babočka admirál (Vanessa atalanta), okáč zední (Lasiommata megera), otakárek fenyklový (Papilio machaon), o. ovocný (Iphiclides podalirius). Na jaře se zde vyskytují samotářské včely pískorypky r. Andrena, dále svižníci čeledi Cicindelidae. Z vyskytujících se pavouků nejvíce zaujme stepník rudý (Eresus kollari). Ze zástupců ptáků jmenujme např. koroptev polní (Perdix perdix), červenku obecnou (Erithacus rubecula), ťuhýka obecného (Lanius collurio), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), vrabce polního (Passer montanus), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), kavku obecnou (Corvus monedula).

4.2 Quality and importance

Botanicky je nejvýznamnější výskyt devaterky rozprostřené, která zde má jedinou lokalitu v v Čechách. Na strmém západním svahu se vyskytuje také řada dalších vzácných a ohrožených druhů rostlin. Významný je i výskyt psamofytní vegetace na horní plošině. Po ukončení vojenského využívání tato společenstva ale podléhají sukcesi a expanduje zde třtina křovištní. Jedná se rovněž o významnou zoologickou lokalitu, především kvůli rostoucí populaci sysla obecného, který společně s králíkem divokým kolonizoval zatím jen část plošiny a má zde tedy i možnost dalšího šíření. Žije zde i řada vzácných druhů bezobratlých, například majky, nosorožík kapucínek a stepník rudý.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HE01.01o
ME03i
MG04.02i
HK02i
MK02.03i
MK04.01i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
LA03i
MA04.02i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (2009). <i>Plán péče o národní přírodní památku Radouč na období 2009-2018</i>. 16 s., CHYTRÝ, M. (ed.) (2007). <i>Vegetace České republiky 1.Travinná a keříčková vegetace: Vegetation of the Czech Republic 1.Grassland and Heathland Vegetation</i>. Vydání 1. Praha: Academia. 526 s. ISBN 978-80-200-1462-7., CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). <i>Katalog biotopů České republiky: Habitat catalogue of the Czech Republic</i>. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0., Knížetová L., Pecina P., Pivničková M. (1987). Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982–85. – Bohemia centralis, 16: 7–262, Praha., Krauskopf J. (1924). Radouč, zajímavé botanické místo u Mladé Boleslavi. – Věda přírodní 5: 88–92., LOŽEK, V.; KUBÍKOVÁ, J.; ŠPRYŇAR, P. et al. (2005). <i>Chráněná území ČR, svazek XIII.: Střední Čechy</i>. 904 s. ISBN 80-86064-87-5., MATĚJŮ, J.; HŮLOVÁ, Š.; NOVÁ, P. et al. <i>Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České Republice</i> [online]. Praha: AOPK ČR, 2007 [cit. 2020-10-29]. 52 s. Dostupné online <<a href = "www.nature.cz/puplic_syst2/files146/zp_sysel.pdf">www.nature.cz/puplic_syst2/files146/zp_sysel.pdf</a>>., Mejdr Z. (1966). Historie rezervace "Radouč". – Ochrana přírody 21: 48., Novotný Č. (1970). Lokality devaterky poléhavé (Fumana procumbens) u Mladé Boleslavi. – Zprávy Čs. botanické společnosti, 5: 42–49., Novotný Č. (1971). Květena Mladoboleslavska.– Labores musei in Benátky n. Jiz., 7: 1–155., Novotný Č. (1972). Květena Mladoboleslavska.– Labores musei in Benátky n. Jiz., 8: 156–325., Petříček V. (2004). A0387 (Vrch Baba u Kosmonos), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR., TREMLOVÁ, K.; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy (2015). <i>Soubor doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Radouč</i>. 14 s., ZÚBER, M. (2011). Listorozí brouci (Coleoptera: Scarabaeoidea) dolního Pojizeří. <i>Elateridarium</i>. 5, 43 - 45. ISSN 1802-4858.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ034.68
CZ057.62

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ03Radouč*4.68
CZ05Radouč*7.62

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj
Address:
Email:kokorin@nature.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Radouč CZ0210114
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY