Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0214013

1.3 Site name

Kokořínsko

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2021-12

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC:2018-06
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.579444
Latitude:50.439167

2.2 Area [ha]

9679.7813

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3140  info      0.3875  0.00 
6210  info      21.0794  0.00 
6410  info      2.9496  0.00 
6430  info      68.2348  0.00 
6510  info      112.171  0.00 
7210  info      0.6223  0.00 
7230  info      4.5883  0.00 
8220  info      20.3319  0.00 
8230  info      2.3799  0.00 
8310  info      0.01  15.00 
9110  info      908.975  0.00 
91E0  info      57.7909  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
F1149Cobitis taenia    500  5000   
P1902Cypripedium calceolus    87  173  tufts   
P1421Trichomanes speciosum          DD 
I1014Vertigo angustior    5000  100000   
I1016Vertigo moulinsiana    10000  500000   
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N040.00
N060.00
N071.00
N081.00
N090.00
N102.00
N120.00
N143.00
N152.00
N1654.00
N171.00
N2030.00
N211.00
N220.00
N235.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Rozsáhlá oblast ležící v. a sv. od Mělníka, většina plochy se nalézá v lesnaté části CHKO Kokořínsko a pokryty jsou také dva potoky, Liběchovka a Pšovka, protékající Kokořínskem. Pšovka zasahuje až do Polabí k Velkému Borku. Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever téměř až k Dubé. Ekotop: Geologie: Rozsahem největší část tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední – zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné, v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. Z kvartérních sedimentů jsou rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální (svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí. V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod vznikem mokřadů a zamokřených luk. U "Polabské černavy" jsou horninovým podložím turonské slínité prachovce a pískovce České křídové pánve, na nich jsou v jz. části území uloženy zbytky pleistocénní labské terasy. Pleistocénní štěrkopísky a křídové horniny byly během kvartéru kompletně pokryty potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami o průměrné mocnosti 5 metrů. Vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka. Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch, dochází k vytváření mokřin. Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Sklon svahu v místech výskytu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) je okolo 30 stupňů. Místy jsou patrné uměle vytvořené kamenné zídky, které jsou pozůstatkem původního způsobu hospodaření (pravděpodobně se zde páslo). Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule. Geomorfologie: Lokalita se nachází v jižní části celku Ralská pahorkatina. Reliéf: Georeliéf lokality lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí. Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované kambizemě a podzoly. Na jílovitovápnitých a vápnitých pískovcích vznikají pararendziny, kyselé hnědé půdy a podzoly. Na vápnitých jílovcích a některých typech svahovin se vytvořily pelozemě a hnědé půdy. V údolních nivách jsou přítomny nivní půdy a gleje, ojediněle slatiny, na deluviofluviálních sedimentech jsou vyvinuty černice a gleje. U "Polabské černavy" vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka. Na povrchu se vyvinuly tmavé nivní a slatinné půdy. Oba toky Liběchovka a Pšovka jsou mokřady vytvořené na zvodnělých nivních uloženinách na dnech zpravidla hlubokých kaňonovitých údolí, lemovaných pískovcovými stěnami. Krajinná charakteristika: Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu leží Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i NPP Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever prakticky až k Dubé. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy (z větší části v CHKO Kokořínsko) s výskytem kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Lesy se v této části uchovaly zejména v kaňonovitých údolích s charakteristickými pískovcovými skalními útvary. Pouze vzácně Kokořínskem protékají trvalé vodní toky. Oba největší, Liběchovka a Pšovka, které dosud přirozeně meandrují, byly do lokality také zahrnuty. Zčásti protékají hlubokými kaňonovitými údolími a zčásti plochou nivou. Polabská černava v nejjižnějším výběžku území leží již v plochém reliéfu Mělnického úvalu. Zachovalý zbytek kdysi rozsáhlých polabských vápnitých slatin se zde uchoval pouze díky mohutným a stálým pramenům a poloze v úzké zaplavované nivě, kterou nebylo možno snadno meliorovat a přeměnit na ornou půdu. Biota: Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), a částečně dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Lesní porosty spadají převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy, které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou charakteristické vysokým zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea), místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus petraea, Q. robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí. Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytují smrčiny se svou specifickou flórou – např. s vrancem jedlovým (Huperzia selago) či sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), většinou se však jedná o kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření. V nivě Pšovky jsou zastoupeny mokřady nejrůznějších typů – prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také řada tůní a rybníků. Plošně nejrozsáhlejší jsou olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Pšovka není na většině toku regulována, v řadě míst meandruje a v některých úsecích protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. V korytě Pšovky je z nižších rostlin charakteristická ruducha Batrachospermum moniliforme, z vyšších rostlin se vyskytují ohrožené druhy rdest alpský (Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na mokrých ostřicových a pcháčových loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Mokřady Pšovky jsou obývány unikátní faunou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují. Z vzácných měkkýšů žijících ve vodě je nutno zmínit např. oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) a hrachovku rýhovanou (P. tenuilineatum). Vrkoč útlý (Vertigo angustior) je v EVL znám z většiny otevřených ostřicových mokřadů a mokřadních luk v nivách Pšovky, Liběchovky a přítoků. Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) se V EVL vyskytuje v nivách Liběchovky a Pšovky v dostatečně zavodněných mokřadech (ostřicové mokřady, rákosiny, mokřadní olšiny atd.). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Pavouk Mysmenella jobi je z Čech znám z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia moschata). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec Cobitis elongatoides, teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). V EVL se v Pšovce a některých nádržích vyskytují diploidní jedinci sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) a polyploidní jedinci s částí genomu i sekavce písečného (Cobitis taenia). Z dolního toku Pšovky je znám výskyt piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus). V nivě Liběchovky se nachází řada mokřadních biotopů – prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky, řada menších tůní a také rybník v Rozprechticích. Na lokalitě Horní Liběchovka jsou dominantní vegetací acidofilní bučiny, významný podíl mají též boreokontinentální bory, dubohabřiny a borové doubravy. Na skalních výchozech se vyskytuje štěrbinová vegetace s kapradinami a maloplošně společenstva keříčků. V nivě jsou zastoupeny jasanovo-olšové luhy a tužebníková lada, v malé míře i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Na úpatí roklí se vyskytují prameniště, v hlubokých roklích fragmentárně i podmáčené smrčiny. U samoty Kluk se nacházejí také ovsíkové louky. V celé nivě Liběchovky jsou plošně nejrozsáhlejší olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. V některý nedávno vytvořených tůních se vyskytuje vegetace parožnatek. Koryto Liběchovky a jejích přítoků není regulováno, v řadě míst tok meandruje a v některých úsecích na horním toku protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. Nivu Liběchovky tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší (Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních rostlin např. potočnici zkříženou (Nasturtium x sterile). Mokřady jsou obývány výjimečnou faunou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují např. oblovka velká (Cochlicopa nitens), hrachovka říční (Pisidium amnicum) a h. rýhovaná (P. tenuilineatum) obývající ve velmi početné populaci potok. Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Snovačka Enoplognatha caricis a pavouk Mysmenella jobi jsou z Čech známi z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích. Polabská černava je ukázkovým biotopem vápnitých slatin. Nejvlhčí místa na lokalitě osidluje společenstvo se vzácným Cladium mariscus, jde převážně o druhotná stanoviště na místě bývalé těžby slatiny. Na velkých plochách jsou vyvinuta vápnitá slatiniště s diagnostickou Carex davalliana, Pinguicula vulgaris a hojným výskytem vzácných šáchorovitých a orchidejovitých. Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky na okrajích lokality s přechody do širokolistých suchých trávníků. Nově vytvořené tůňky ojediněle osídlila vegetace parožnatek. V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty pcháčových luk, které trpí expanzí rákosu, na nekosených částech se vyvíjí vegetace tužebníkových lad. Plochy v sv. části komplexu jsou více degradované a po odvodnění a pravděpodobném přeorání mají charakter psárkových luk, sušší místa na okraji nivy porůstají ovsíkové louky. Součástí komplexu je poměrně zachovaný údolní jasanovo-olšový luh, část bývalých luk byla v minulosti nevhodně osázena olší, břízou, jasanem, akátem a topoly. Lokalitu "Na Pastvách" tvoří převážně nelesní, travnaté pozemky, které se v minulosti využívaly pro extenzivní pastvu. Na jižně exponovaných plochách převládají širokolisté suché trávníky. Často i v mozaice s opuštěnými ovocnými sady. Maloplošně se nacházejí úzkolisté suché trávníky a bodově (na skalních výstupech okolo železniční trati) i acidofilní vegetace efemér a sukulentů. V nejnižší poloze z. části se nalézá malá plocha údolního jasanovo-olšového luhu. Na lesní lokalitě "U háječku" se z větší části nacházejí kulturní jehličnaté nebo smíšené lesy, na jižních svazích jsou ostrůvky přírodě blízkých, rozvolněných společenstev dubohabrového lesa (sv. Carpinion) s menšími plochami, kde je stromové patro prořídlé a v podrostu se nacházejí společenstva blízká širokolistým suchým trávníkům (sv. Bromion erecti). Cypripedium calceolus se vyskytuje na největší ploše prořídlého lesa s roztroušenou břízou a habrem velmi pestrým podrostem. Rostou zde druhy indikující sv. Bromion erecti a další, spíše xerofytní druhy rostlin (např. Carlina vulgaris, Salvia pratensis). V nerozvolněných částech dubohabřin je bohatě vyvinuté bylinné patro s Hepatica nobilis, Viola mirabilis, Melampyrum nemorosum, Cephalanthera damasonium apod.

4.2 Quality and importance

Tok Liběchovky spolu s tokem Pšovky jsou nejvýznamnějším nalezištěm druhů Vertigo moulinsiana a Vertigo angustior v ČR. Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). V EVL se v Pšovce a některých nádržích vyskytují diploidní jedinci sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) a polyploidní jedinci s částí genomu i sekavce písečného (Cobitis taenia). Z dolního toku Pšovky je znám výskyt piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). Niva Pšovky i niva Liběchovky jsou součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy. Horní Liběchovka je významným komplexem přírodě blízké vegetace na podkladu kyselých kvádrových pískovců. V nivě potoka se vyskytují některé ohrožené druhy (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii, Chrysosplenium oppositifolium). Ve skalních spárách roste Trichomanes speciosum, který zde má přibližně 100 lokalit. Lokalita je významná výskytem obojživelníků Salamandra salamandra, Triturus alpestris. Polabská černava je unikátní velkoplošnou lokalitou společenstev vápnitých slatin. Z významných druhů se dále vyskytují např.: Schoenus ferrugineus, S.nigricans, Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Orchis militaris, Tofieldia calyculata, Epipactis palustris, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Carex hostiana, Salix rosmarinifolia a Juncus subnodulosus. Lokalita slouží jako demonstrační výuková plocha. Z živočišných zástupců stojí za zmínku hojní obojživelníci a ptáci vázaní na rákosiny a vlhké louky. Lokalita je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy "Liběchovka a Pšovka". Lokalita "Na Pastvách" je bohatým nalezištěm xerotermního rostlinstva na hranici jeho rozšíření. Na travnaté pozemky se váží druhy Carex flacca, Stipa capillata, Bothriochloa ischaemum, Orthantha lutea, Astragalus cicer, Melampyrum arvense, Cirsium acaule, Trifolium montanum, Platanthera chlorantha, Ononis spinosa, Cirsium acaule. Na polohy s vystupujícími slínovci pak Gentianella amarella. V zářezu trati se vyskytuje Corynephorus canescens, Rosa gallica, Saxifraga tridactylites, Muscari comosum, Seseli osseum, Melica transsilvanica, Arabis hirsuta. Neudržované porosty zarůstají Calamagrostis epigejos a křovinami. Lokalita "U háječku" je jednou ze dvou nalezišť druhu Cypripedium calceolus v CHKO Kokořínsko, v rámci České republiky se jedná o poměrně silnou populaci, která je perspektivní.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA02.01o
MA04.03i
HBi
MB01.02i
ME01.03i
MF01i
MF03.01.01i
MH01.05i
MH01.08o
HH01.08i
MJ02i
HJ02.07i
MJ03.02.01i
MK02i
MK04.01i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (2013). <i>Plán péče o CHKO Kokořínsko - Máchův kraj na období 2014-2023</i>. 46 s., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (2015). <i>Soubor doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kokořínsko</i>. 25 s.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ0222.93
CZ030.23
CZ040.44
CZ051.79
CZ0998.57
CZ120.00
IN003.70

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Mokřady dolní Liběchovky*0.36
CZ02Kokořínský důl*21.81
CZ02Mokřady horní Liběchovky*0.76
CZ03Polabská černava*0.23
CZ04Osinalické bučiny*0.08
CZ04Kamenný vrch u Křenova+0.00
CZ04Černý důl+0.02
CZ04Stráně Hlubokého dolu*0.05
CZ04Želízky+0.01
CZ04Dolní Pšovka*0.18
CZ04Stráně Truskavenského dolu+0.01
CZ04Špičák u Střezivojic+0.00
CZ04Prameny Pšovky*0.09
CZ05Polabská černava*0.08
CZ05Mokřady horní Liběchovky*0.88
CZ05Mokřady dolní Liběchovky*0.02
CZ05Kokořínský důl+0.30
CZ05Osinalické bučiny*0.08
CZ05Černý důl+0.05
CZ05Na oboře*0.00
CZ05Špičák u Střezivojic*0.01
CZ05Kamenný vrch u Křenova*0.02
CZ05Stráně Truskavenského dolu+0.05
CZ05Stráně Hlubokého dolu*0.08
CZ05Prameny Pšovky*0.17
CZ05Želízky*0.05
CZ09Kokořínsko - Máchův kraj*98.57
CZ12Rymáň*0.00

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
ramsarMokřady Liběchovky a Pšovky*3.70

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj
Address:
Email:kokorin@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Středočeského kraje
Address:
Email:podatelna@kr-s.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kokořínsko CZ0214013
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY