Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

A

1.2 Site code

CZ0311037

1.3 Site name

Českobudějovické rybníky

1.4 First Compilation date

2009-11

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site classified as SPA:2009-11
National legal reference of SPA designation405/2009 Coll.
Date site proposed as SCI: No information provided
Date site confirmed as SCI: No information provided
Date site designated as SAC: No information provided
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.290833
Latitude:49.049167

2.2 Area [ha]

6362.0849

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them


No habitat types are reported for the site

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
BA051Anas strepera    300  500   
BA043Anser anser    1000  2000   
BA043Anser anser    300  350   
BA272Luscinia svecica cyanecula    20  40   
BA023Nycticorax nycticorax    320  370   
BA193Sterna hirundo    20  30   
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N040.00
N0622.00
N073.00
N081.00
N104.00
N110.00
N120.00
N1418.00
N1538.00
N163.00
N206.00
N212.00
N233.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Ptačí oblast Českobudějovické rybníky leží v centrální části Budějovické pánve a zahrnuje 51 rybníků v převážně zemědělské krajině. Územní vymezení: Ze železniční stanice v Dívčicích vede hranice po hranici obvodu dráhy směrem na Protivín. Přibližně 130 m před obcí Dubenec v místě křížení drážního tělesa s drobnou vodotečí tekoucí do rybníka Černá na tuto vodoteč přechází a vede po ní směrem k rybníku. Přechází na břeh rybníka a vede severně až k Bílému potoku, přitékajícímu do rybníka Černá od severu. Přechází na tento potok a vede po něm severně proti proudu toku podél rybníků Svoletínek a Blatec. Na severním okraji rybníka Blatec, kde se Bílý potok kříží s bezejmenným tokem přitékajícím z východu, vede hranice proti proudu tohoto toku východně. Na konci tohoto toku západně poblíž rybníka Malé Nákří se hranice stáčí v pravém úhlu jižně a vede po polní cestě*) až do malého remízu s kótou 401 západně od obce Nákří, kde přechází na vodní tok přitékající ze severu z rybníka Malé Nákří. Hranice pokračuje jižně po tomto toku až k místu, kde se do něj vlévá levostranný přítok poblíž silnice**) č. II/122. Odtud hranice vede po přítoku jihovýchodně, podchází pod silnicí č. II/122 a pokračuje dále směrem k rybníku Velké Nákří. Zde přechází na vodní tok Olešník severně od rybníka a stáčí se v pravém úhlu východně. Hranice vede proti toku až k místu, kde tok kříží polní cesta. Zde se hranice stáčí v pravém úhlu severně a vede po polní cestě až do jejího vyústění na silnici Nákří - Olešník. Odtud vede hranice po silnici směrem na Olešník. V místě, kde se silnice kříží s vodotečí přitékající ze severovýchodu od obce Velice, na ni přechází a pokračuje jiho-jiho-západním směrem, po cca 500 metrech se stáčí západně a poté se podél jihovýchodního břehu rybníka Velké Nákří stále po vodoteči dostává na silnici Dívčice - Mydlovary. Odtud vede hranice po této silnici směrem na Mydlovary a po cca 200 metrech se na křižovatce dostává na silnici vedoucí do obce Zbudov. Po této silnici hranice překračuje železniční vlečku a po 200 metrech na křižovatce opouští silnici a pokračuje rovně jižním směrem po polní cestě směrem k železniční zastávce Zbudov. Odtud hranice pokračuje po hranici obvodu dráhy směrem na České Budějovice až na křížení se silnicí č. II/105 u Bavorovic. Zde přechází na tuto silnici a směřuje přímo jižně, překonává křížení se silnicí E49 a posléze Dehtářský potok. Po 120 metrech opouští silnici č. II/105 a krátkou silniční spojkou se dostává na místní komunikaci***) těsně přiléhající k rybníku Starý Vrbenský přední. Po této komunikaci vede jihovýchodně až k místu, kde se od ní odklání břehová čára rybníka Nový Vrbenský. Po břehové čáře vede až ke hrázi mezi rybníky Nový Vrbenský a Domin. Přechází na tuto hráz a vede jihovýchodním směrem. Po cca 100 metrech přechází na drobnou vodoteč, která ji kříží, a po této vodoteči pokračuje jihozápadním směrem podél jihovýchodního břehu rybníka Domin. Poblíž dělicí hráze mezi rybníky Domin a Černiš přechází na vodoteč přitékající z jihovýchodu a proti proudu vodoteče vede jihovýchodně. Po cca 350 metrech přechází na polní cestu, která ji kříží a vede souběžně jihovýchodním směrem. Po této cestě se dostává na komunikaci ohraničující ve směru sever-jih ze západní strany sídliště Vltava v Českých Budějovicích. Po této komunikaci směřuje hranice přímo jižně. Po cca 550 metrech míjí hřiště na východní straně komunikace. Na konci hřiště na kótě 387 vede hranice přímkou na jihozápad přes bývalé vojenské cvičiště na křížení polní cesty vedoucí z východní strany k rybníkům Mladohaklovský a Velký Vávrovský a ulice E. Rošického, ohraničující ze severní strany sídliště Máj v Českých Budějovicích. Odtud vede hranice západně po ulici E. Rošického, která přechází v místní komunikaci, a dále mezi rybníky Novohaklovský a Starohaklovský a podél jižní strany rybníka Motovidlo až k rybníku Vyšatov. V polovině hráze rybníka hranice v ostrém úhlu opouští komunikaci a vede po cestě na hrázi jihozápadním směrem. Na konci hráze pokračuje polní cestou jižním směrem, kde se dostává na okraj lesa severně od rybníka Kořenský. Po kraji lesa vede hranice jihozápadně až k vodoteči vytékající z rybníka Kořenský. Po této vodoteči vede severovýchodně cca 150 metrů, kdy se po soutoku s vodotečí přitékající z jihu dostává na tuto vodoteč a vede proti jejímu proudu až do místa, kde se stéká s vodotečí mezi rybníky Vitín a Velký Branišovský. Odtud vede proti proudu této vodoteče cca 80 metrů až k místu křížení s polní cestou východně poblíž rybníka Vitín. Zde přechází na tuto cestu a vede nejdříve severozápadně a později západně okolo rybníků Vitín a Nuzov až do obce Křenovice. Prochází obcí a dostává se na silnici Křenovice - Čejkovice, kterou sleduje až na křižovatku se silnicí Jaronice - České Budějovice. Po této silnici vede směrem na Jaronice až k vodoteči na pravé straně cca 400 metrů před obcí. Odtud hranice přechází na tuto vodoteč a vede přímo severně, kde se později stéká s vodotečí Jaronický odpad, na kterou přechází. Po cca 200 metrech přechází po soutoku Jaronického odpadu s Dehtářským potokem na tento potok a vede po proudu až do míst, kde po pravé straně začínají zastavěné pozemky obce Čejkovice, zde se stáčí k jihu po východním okraji parcely č. 1559/58 k.ú. Čejkovice u Hluboké nad Vltavou až na břeh Mlýnského rybníka, dále po břehu Mlýnského rybníka k východu. V severovýchodním rohu Mlýnského rybníka se hranice dostává na silnici Křenovice - Čejkovice, po které vede směrem k Čejkovicím. Po cca 200 metrech silnice kříží Dehtářský potok, na který hranice přechází a pokračuje východně po toku. U jihozápadního rohu Čejkovického rybníka přechází hranice Dehtářský potok, vede po západním břehu rybníka k severu a později po severním břehu rybníka k východu. Dále přechází na otevřenou vodoteč parcely č.1465 k.ú. Čejkovice u Hluboké nad Vltavou severním směrem až k cestě z Čejkovic na hráz Čejkovického rybníka, pokračuje po této cestě západně a dále po otevřené vodoteči při západním okraji parcel č. 1410/5 a 1409/2 k.ú. Čejkovice u Hluboké nad Vltavou k severu až na silnici Čejkovice - Dasný. Pokračuje po této silnici k západu až k místu, kde Čejkovice opouští silnice vedoucí přímo na sever, která se později napojuje na silnici E49. Hranice vede po této silnici a na křižovatce se silnicí E49 se drží této silnice západně. Při východním okraji obce Češnovice se stáčí k severu po východním okraji parcel č. 672/6, 615/4 a 635/5 (vše k.ú. Češňovice) až k Břehovskému potoku. Dále vede západním směrem proti proudu Břehovského potoka asi 200 metrů. Opět se stáčí k severu po východním okraji parcel č. 603/3 a 603/4 až k otevřené vodoteči č. 525/8 (vše k.ú. Češňovice), po které pokračuje západním směrem až k silnici Češnovice - Zliv. Tuto silnici sleduje až na křižovatku se silnicí Pištín - Zliv. Na křižovatce se stáčí doleva (jihozápadním směrem) na silnici směrem do Pištína a překračuje drobnou vodoteč, která teče do Zlivského rybníka. Bezprostředně za touto vodotečí přechází v pravém úhlu vpravo (severozápadně) na místní komunikaci. Po této komunikaci vede do Pašic. Kolem Pašic prochází severním směrem, a to po severním okraji zahrad parc. č. 1955/3 a 1954/2, dále po jižním a západním okraji parcely č. 1829/6 (vše k.ú. Pašice) až k cestě z Pašic na hráz rybníka Volešku. Hranice překračuje tuto cestu a pokračuje krátce k západu po jižním okraji parcely č. 695/5 a poté k jihu po otevřené vodoteči parc. č. 695/65 a po západním okraji parcel č. 695/76 a 2786/5 (vše k.ú. Pašice). Poté se stáčí k východu a po jižním okraji parcely č. 2786/8 (k.ú. Pašice) se dostává na silnici Pašice - Pištín. Po této silnici vede hranice k jihu až ke křížku u kóty 394, zde se lomí v pravém úhlu a pokračuje k západu po hranici katastrů až na silnici E49, na kterou přechází a pokračuje dále jihovýchodním směrem. Po cca 100 metrech přechází hranice na polní cestu přicházející z jihu, po které vede na hráz Knížecího rybníka. Na konci hráze se v pravém úhlu stáčí na polní cestu vedoucí západním směrem podél jižního břehu Knížecího rybníka. Dále hranice pokračuje po této cestě jižně od Chrášťanského rybníka až do Malých Chrášťan. Odtud přechází na silnici přicházející do Malých Chrášťan z jihu. Po silnici vede až k okraji Němčického lesa na západní straně silnice, kde přechází na okraj lesa, který kopíruje západním směrem. Na nejzápadnějším okraji lesního porostu přechází na polní cestu, která vyúsťuje v Němčicích u kostela, prochází po silnici středem obce na silnici směrem na Mahouš. Po této silnici vede k obci Mahouš až do místa, kde se těsně před obcí zprava (ze západu) v ostrém úhlu připojuje polní cesta, na kterou přechází. Vede dále po této cestě, překonává drobnou vodoteč, která teče z obce Mahouš do Vlhlavského rybníka, a pokračuje severně až k Pištínskému potoku, na který přechází. Odtud vede po toku Pištínského potoka východním směrem až k hranici katastru rybníka na levé (severní) straně. Přechází na tuto hranici a kopíruje ji severně a poté jihovýchodně až do obce Vlhlavy. Dále hranice vede po silnici Vlhlavy - Plástovice až na křížení této silnice se silnicí E49, na kterou přechází. Po silnici E49 vede severozápadně přes obec Sedlec až na křižovatku silnice Podeřiště - Novosedly u Nové Hospody. Zde hranice uhýbá vpravo (severozápadně) a vede po silnici č. II/122 směrem na Dívčice. V místě, kde se silnice č. II/122 odklání od Dolního rybníka, pokračuje po nezpevněné cestě severně od rybníka východním směrem až na severní okraj hráze. Zde opouští cestu a pokračuje dále východně po oplocení zemědělského areálu, který obchází z jižní, východní a částečně severní strany. Na severní straně se po cca 100 m odklání a po polní cestě vede přímo severně až na silnici č. II/122. V Dívčicích, v místě, kde silnice kříží železniční trať České Budějovice - Protivín, na tuto trať přechází a po hranici obvodu dráhy vede vlevo (severovýchodně) do výchozího bodu. Ekotop: Rovinaté území, ležící v jižní a střední části Českobudějovické pánve v nadmořské výšce asi 400 metrů. Podloží tvoří druhohorní pískovce, slepence a jílovce klikovského souvrství, překryté terciérními usazeninami mydlovarského souvrství a kvartérními sedimenty. Půdním pokryvem jsou na většině území lehké až středně těžké kambizemě, v místech se zvýšenou hladinou spodní vody gleje, příp. pseudogleje. Biota: Rybníky mají v mnoha případech vzhledem k intenzivnímu rybářskému hospodaření ochuzené druhové spektrum vodních a mokřadních rostlin a živočichů. Jen na některých z nich se zachovaly rozsáhlejší a pestřejší litorální porosty s dominujícím rákosem obecným (Phragmites communis), orobincem širolistým a úzkolistým (Typha latifolia a T. angustifolia), zblochanem vodním (Glyceria maxima), kamyšníkem přímořským (Bolboschoenus maritimus) a ostřicemi (Carex sp.). Natantní vegetace rybníků v posledních desetiletích významně ustoupila, na několika rybnících se však zachovaly bohaté populace plavínu štítnatého (Nymphoides peltata), v oblasti dříve běžná kotvice plovoucí (Trapa natans) je dnes extrémně vzácná. Submerzní vegetace rybníků je vzhledem k jejich hypertrofii a zpravidla vysokému zákalu vody pouze chudá a sporadická, reprezentovaná např. šejdračkou bahenní (Zanichellia palustris) a odolnými druhy rdestů (Potamogeton sp.) Z bezobratlých živočichů jsou významnější nálezy vážek – poměrně široké druhové spektrum na některých rybnících. Nejhojnějšími druhy obojživelníků jsou skokan zelený (Rana kl. esculenta), kuňka obecná (Bombina bombina) a rosnička obecná (Hyla arborea). Početnější populace obojživelníků jsou ovšem omezeny na menší, mělčí, zpravidla bohatě zarostlé rybníky, obdělávané jako plůdkové nebo násadové. Hráze mnoha rybníků byly v minulosti osázeny dubovými alejemi, které dnes hostí významnou entomofaunu, stromové dutiny jsou také sídlem letních kolonií netopýrů a hnízdištěm některých ptačích druhů. Na rybníky místy navazují mokřady s bažinnými olšinami nebo s podmáčenými loukami a terestrickými rákosinami. Na tyto biotopy jsou vázána specifická společenstva rostlin, bezobratlých živočichů i některých obratlovců. Na rybnících i vodních tocích v celé oblasti je běžná vydra říční (Lutra lutra).

4.2 Quality and importance

Spektrum ptačích druhů hnízdících na rybnících v oblasti, případně protahujících na jarním nebo podzimním tahu, je velmi bohaté. Pokud jde o druhy, které jsou předmětem ochrany v ptačí oblasti: Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) hnízdí v několika hnízdních koloniích v celkovém počtu asi 260 – 270 párů, jeho početnost v posledním desetiletí zvolna stoupá. Spolu s oblastí jižní Moravy tak patří Českobudějovické rybníky k centrům výskytu druhu v České republice. Rybák obecný (Sterna hirundo) hnízdí na nezarostlých rybničních ostrůvcích, počet hnízdních kolonií však v posledních letech klesá hlavně vzhledem k tomu, že některé hnízdní ostrůvky byly rozplaveny. Celkový počet hnízdících párů v jednotlivých letech značně kolísá, především podle toho, zda jsou v dané sezóně rybáky obsazeny hnízdní ostrůvky v Ptačí oblasti Dehtář. V posledních několika letech činil celkový zjištěný počet hnízdících párů 50 – 140. Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) hnízdí především v litorálních rákosinách rybníků a v navazujících terestrických rákosinách v počtu asi 40 – 50 párů. Husa velká (Anser anser) na rybnících početně hnízdí, hnízdící populace v posledních desetiletích významně narůstá. V létě se husy koncentrují ve velkých hejnech na několika shromaždištích, jsou doplňovány ptáky ze vzdálenějších oblastí. Početnost husí tak kulminuje v první polovině srpna, kdy dosahuje zhruba 1000 – 2500 jedinců. Kopřivka obecná (Anas strepera) hnízdí i protahuje především na menších, mělkých, dobře zarostlých rybnících, někdy však vytváří i početná hejna, protahující na větších rybnících. Nejpočetnějšími hnízdícími vodními ptáky na rybnících v oblasti jsou racek chechtavý (Larus ridibundus), lyska černá (Fulica atra), kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák chocholačka (Aythya fuligula) a polák velký (Aythya ferina). Početnost některých z těchto druhů ovšem v posledních třech desetiletích výrazně poklesla – to platí především o racku chechtavém, lysce černé a poláku chocholačce. Příčinou ubývání mnoha druhů jsou především vysoké obsádky kapra v rybnících. Českobudějovické rybníky jsou také jedinou oblastí v České republice, kde pravidelně hnízdí kolpík bílý (Platalea leucorodia) a volavka stříbřitá (Egretta garzetta).

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MF03.01i
HK02i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
X

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

Brandl P., Brandl Z. (1994). Kolísání početnosti ptáků hnízdících na rybničních hrázích. - Sylvia, 30: 41-45., Brandl P., Bürger P., Pykal J. (1995). Přírodní rezervace Vrbenské rybníky. Ornitologický inventarizační průzkum. Zpráva pro Úřad města Č. Budějovice, msc., Brandl P., Bürger P., Pykal J. (2002). Ptáci přírodní rezervace Vrbenské rybníky u Českých Budějovic. Pp. 61-117 in Příspěvky k zoologickému výzkumu přírodní rezervace Vrbenské rybníky. - Sbor.Jihočes.Muz. v Čes.Budějovicích, Přír. vědy, 42, suppl., Bureš J. (1998). Hnízdění břehoušů černoocasých (Limosa limosa) na Českobudějovicku v 90. letech. - Sylvia, 34: 33-39., Kloubec B. (2002). Početnost jihočeské hnízdní populace racka chechtavého (Larus ridibundus) v letech 1998-2000. - Sylvia, 38: 75-82., Pykal J., Janda J. (1994). Početnost vodních ptáků na jihočeských rybnících ve vztahu k rybničnímu hospodaření. - Sylvia, 30: 3-11., Rajchard J., Novák R. (1998). Hnízdění volavky stříbřité (Egretta garzetta) a kolpíka bílého (Platalea leucorodia) v kolonii kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) na Českobudějovicku. - Sylvia, 34: 93-96., Šálek M. (1987). K historii a současnosti rozšíření břehouše černoocasého, Limosa limosa L., a vodouše rudonohého, Tringa totanus L., v Českobudějovické a Třeboňské pánvi. - Sbor. Avifauna jižních Čech a její změny 2, České Budějovice 1987, KSSPPOP: 221-230., Šálek M. (1994). Hnízdění čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v jihočeských pánvích: hustota populace a výběr prostředí. - Sylvia, 30: 46-58., Šálek M. (1996). Změny v početnosti a výběru hnízdního prostředí jihočeské populace vodouše rudonohého (Tringa totanus) v průběhu posledních padesáti let. - Sylvia, 31: 117-135.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ025.90
CZ040.20
CZ051.07

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Mokřiny u Vomáčků+0.97
CZ02Vrbenské rybníky*4.93
CZ04Hlubocké hráze*0.03
CZ04Velký Karasín+0.17
CZ05Velký Karasín+0.13
CZ05Mokřiny u Vomáčků*0.25
CZ05Vrbenské rybníky*0.69

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Jihočeského kraje
Address:
Email:posta@kraj-jihocesky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro ptačí oblast Českobudějovické rybníky CZ0311037
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY