Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0314021

1.3 Site name

Borkovická blata

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC:2012-07
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.642778
Latitude:49.228333

2.2 Area [ha]

677.1239

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3160  info      0.2424  0.00 
6410  info      116.181  0.00 
7140  info      26.0264  0.00 
91D0  info      106.139  0.00 
91T0  info      16.18  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
I1042Leucorrhinia pectoralis          DD 
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N061.00
N078.00
N084.00
N090.00
N1018.00
N110.00
N120.00
N140.00
N150.00
N1620.00
N1719.00
N2012.00
N2113.00
N235.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Rozsáhlá plochá sníženina tzv. Soběslavsko-veselských blat mezi obcemi Borkovice, Mažice, Klečaty, Komárov a Vlastiboř. V SZ části, 3 km severně od obce Mažice, 7 km jihozápadně od Soběslavi rašeliniště, přírodní rezervace. Ekotop: Geologie: Území patří k Třeboňské pánvi. Hlavní pánevní výplní jsou druhohorní světlé kaolinické pískovce až slepence a pestré jílovce klikovského souvrství (svrchní křída, coniak-santon), s mocností až 80 m. Na velké části plochy se nacházejí mohutná ložiska přechodové a vrchovištní rašeliny, v minulosti těžená. Geomorfologie: Plochý terén severozápadní části Třeboňské pánve (Borkovická pánev), s nadmořskou výškou 410-430 m n. m. Reliéf: Plochý a z velké části zalesněný komplex pánevních rašelinišť v rozsáhlé terénní sníženině, s celkovým velmi mírným spádem k jihu. V detailním utváření povrchu terénu se uplatňují zejména antropogenně podmíněné struktury hlubokých odvodňovacích příkopů (na ložisku Borkovická blata až 5 m široké a 3 m hluboké). Pedologie: V půdním pokryvu převládá organozem, glej a organozemní glej, na píscích je vyvinut podzol arenický. Rašeliniště jsou sycena výstupnými prameny podzemní artézské vody z různě hlubokých zvodní. Krajinná charakteristika: Zbylý komplex rašelinného lesa a přechodových rašelinišť s navazujícími vlhkými loukami a kulturou pozměněnými bory, s výskytem významné entomofauny a avifauny, obklopený širokým pásmem polopřirozených a kulturních vlhkých luk. Na obvodu pánevní sníženiny, na mírně se zdvíhajícím terénu, se nachází věnec menších obcí s dochovanými početnými stavbami lidové blatské architektury (selské baroko). Územím vede naučná stezka. Biota: Biota Nejvýznamnějšími složkami vegetace jsou zbytky blatkových borů (as. Pino rotundatae-Sphagnetum) a rašelinných brusnicových borů (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) na ložisku Borkovická blata (severozápadní část území) a rozsáhlý komplex společenstev přechodového rašeliniště na ložisku Kozohlůdky (jihovýchodní část území), který zahrnuje mozaiku fytocenóz svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Eriophorion gracilis, Sphagno-Utricularion, v malé míře i vrchovištní společenstva svazu Sphagnion medii. Blatkové bory byly v minulosti výrazně ovlivněny narušením vodního režimu souvisejícím s průmyslovou těžbou rašeliny v jejich bezprostředním okolí. Poslední realizovaná měření (Vejsadová et al. 2011) ukazují, že podle počtu živých stromů je stále dominantní dřevinou borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa) se zastoupením 34%, následují břízy (Betula pendula, B. pubescens) – 33%, smrk ztepilý (Picea abies) – 31% a borovice lesní (Pinus sylvestris) – 2%. Z celkového vyhodnocení zmlazení vyplývá, že současné podmínky konkurenčně zvýhodňují zejména smrk ztepilý a břízu bělokorou. Mladší věková stádia původní populace blatky se objevují jen velmi zřídka, semenáčky prakticky chybí. Vyhraněné rašelinné brusnicové bory tvoří dominantně borovice lesní. V přirozené vegetační zonaci původně tyto porosty navazovaly na blatkový bor. V důsledku změněných stanovištních podmínek v území dnes většinou doplňují pestrou mozaiku sukcesních stádií rašelinného lesa na plochách po ukončené těžbě humolitu (tato mozaika zahrnuje např. společenstva rašelinných náletových březin, mokřadních vrbin, či netypických bažinných olšin) a vytvářejí degradační fáze po odvodněných blatkových borech. V keřovém patře uvedených lesních společenstev je mimo zmlazení stromů (především smrku ztepilého a břízy bělokoré) bohatě zastoupena krušina olšová (Frangula alnus). V nižším keřovém a bylinném patře se nejčastěji a nejhojněji vyskytují borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vlochyně (V. uliginosum) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.). Běžný je rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum), který v blatkovém boru dosud na řadě míst dominuje. Z dalších nápadných druhů rostou v podrostu roztroušeně například kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. rozložená (D. dilatata), či plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). V borkovaných partiích borů přežívají suchopýry (Eriophorum vaginatum, E. angustifolium) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Naposled jmenované druhy jsou velmi hojné v obdobně využívaných otevřených plochách přechodových rašelinišť s ostřicovo-rašeliníkovými a suchopýrovými společenstvy. Dominantním druhem obnovených rašelinotvorných procesů je ostřice zobánkatá (Carex rostrata), místy spolu s ostřicí plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), ostřicí šedavou (C. canescens), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) či přesličkou poříční (Equisetum fluviatile). V dosud nezapojených porostech je častá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre) nebo vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), roztroušeně se objevuje vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Početné populace kriticky ohrožené kapradě hřebenité (Dryopteris cristata) obsazují vyvýšené bulty s bezkolencem modrým (Molinia caerulea agg.) a suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum). Řádově jde o stovky jedinců. V jihovýchodní části PR Borkovická blata se velmi vzácně vyskytuje suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum spp.). Řídké keřové patro tvoří zejména vrba ušatá (Salix aurita) a zmlazení břízy bělokoré (Betula pendula) s borovicí lesní (Pinus sylvestris). V rámci PR Kozohlůdky jsou nálety na rozsáhlých plochách rašelinných bezlesí od poloviny 90. let 20. století pravidelně vyřezávány. Zachováno zůstává jen několik stromových solitér. Součástí rašelinných bezlesí jsou rašelinné tůňky a zaslepené vodní příkopy, kde roste například rdest vzplývavý (Potamogeton natans), bublinatka jižní (Utricularia australis), b. menší (U. minor), místy žebratka bahenní (Hottonia palustris), vzácně i zevar nejmenší (Sparganium natans). Vlivem intenzivního rašelinotvorného procesu se plochy tůní s volnou vodní hladinou (zaplavené jámy po borkování a odvodňovací stoky) postupně zazemňují. Po obvodu ložiska Kozohlůdky a západně od Borkovických blat je vyvinuta většinou těžko prostupná mozaika mokřadních vrbin (as. Salicetum pentandro-cinereae), porostů tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia), nepříliš typických mokřadních olšin a vysokostébelných ostřicových porostů svazu Caricion gracilis. Na suchých písčitých stanovištích severně od Kozohlůdek směrem k Borkovickým blatům se nacházejí lesní porosty řazené k boreokontinentálním lišejníkovým borům (as. Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris). Jde většinou o stejnověké borové monokultury, které byly v minulosti uměle založené na přirozených borových stanovištích souboru lesních typů 0M (chudý /dubový/ bor). Ojediněle bývá vtroušen dub letní nebo bříza bělokorá. Keřové patro s výjimkou řídkého zmlazení borovice není vyvinuté. Druhově velmi chudé bylinné patro má jen nízkou pokryvnost, většinou do 10 %, maximálně do 20 %. Převažují vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka (Vaccinium vitis–idaea) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Zastoupena je i metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V nápadně vyvinutém mechovém patře dominují lišejníky s celkovou pokryvností místy až 30 %. Zjištěny byly například druhy: dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula), d. sobí (C. rangiferina), d. hnědozelená (C. chlorophaea), d. vyzáblá (C.macilenta), d. křídlovitá (C. pleurota) a pukléřka islandská (Cetraria islandica). Plošně nejvýznamnějším typem luční vegetace jsou louky svazu Molinion, vyvinuté v několika základních typech (polokulturní až kulturní Sanguisorbo-Festucetum pratensis, přirozenější porosty Junco-Molinietum caeruleae a posléze monocenotické porosty bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.) na rašelině). Louky jsou aktuálně většinou kosené, z menší části i pasené (a většinou tím degradované) a malá část leží ladem. Z významnějších druhů na nich rostou svízel severní (Galium boreale), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), bukvice lékařská (Betonica officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a rdesno hadí kořen (Bistorta major). Je nutné zmínit ještě relativně významně zastoupené mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, vyskytující se zde ve vlhčím typu (Arrhenatheretum elatioris subas. sanguisorbetosum) s vyšším podílem psárky luční (Alopecurus pratensis), medyňku vlnatého (Holcus lanatus) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Výskyt dalších naturových biotopů a biotopů ostatních je okrajový a nevýznamný. Území hostí početné populace tyrfobiontní a tyrfofilní entomofauny, pestrá ptačí společenstva lesa i rašelinného bezlesí a velké populace obojživelníků. K nejvýznamnějším bezobratlým patří z brouků potápníci (Bidessus grossepunctatus, Dytiscus circumcinctus a Hydaticus aruspex), vodomilové (Crenitis punctatostriata a Hydrophilus aterrimus), rákosníčci (Donacia cinerea, D. obscura a D. versicolorea), dřepčík (Sphaeroderma rubidum), krytohlav (Cryptocephalus decemmaculatus), kozlíček vrbový (Lamia textor), majka fialová (Meloe violacea), svižník polní (Cicindela campestris), svižník lesomil (Cicindela sylvicola), střevlíček (Amara famelica), drabčíci (Tachyporus transversalis a Lathrobium rufipenne). Z významných rovnokřídlých se zde vyskytuje saranče tlustá (Stethophyma grossum), z motýlů batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), modrásek tečkovaný (Maculinea teleius), m. bahenní (Maculinea nausithous), bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis), bělopásek topolový (Limenitis populi), modrásek stříbrnoskvrný (Vacciniina optilete), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), okáč stříbrooký (Coenonympha tulia), perleťovec severní (Boloria aquilonaris), můra vlochyňovitá (Anarta cordigera), pestřenka (Sericomyia silentis) a mera (Cacopsylla led), z vážek šídlatka tmavá (Lestes dryas), šídélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlo červené (Aeshna isosceles), šídlo luční (Brachytron pratense), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka hnědoskvrná (Ortherum brunneum), vážka tmavoskvrná (Leucorrhinia rubicunda) a PO vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vázaná na rašeliništní mokřady s tůňkami. V rámci ornitologického inventarizačního průzkumu (Svoboda et al. 2012) bylo v EVL Borkovická blata zjištěno celkem 111 druhů ptáků. Z významějších druhů jsou to např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), husa velká (Anser anser), linduška luční (Anthus pratensis), kalous pustovka (Asio flammeus), moták pochop (Circus auruginosus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), labuť velká (Cygnus olor), racek chechtavý (Larus ridibundus), strakapoud malý (Dendrocopus minor), datel černý (Dryocopus martius), bekasina otavní (Gallinago gallinago), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), jeřáb popelavý (Grus grus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), krutihlav obecný (Jynx torquilla), sýkora parukářka (Lophophanes cristatus), skřivan lesní (Lullula arborea), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), chřástal vodní (Rallus aquaticus), bramborníček hnědý (Saxicola ruberta), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), sluka lesní (Scolopax rusticola), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Z obojživelníků zde byly zjištěny následující druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris), č. horský (Triturus alpestris), č. velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. ostronosý (R. arvalis), s. zelený (Pelophylax esculentus), s. krátkonohý (P. lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) a naturový druh kuňka obecná (Bombina bombina). Z plazů byly zaznamenány ještěrka živorodá (Zootoca viviparia), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus). Z ohrožených druhů ryb se na lokalitě vyskytuje karas obecný (Carrassius carrassius) ve vodních plochách v oblasti Komárovských blat.

4.2 Quality and importance

Nejvýznamnějšími biotopy jsou blatkové a rašelinné brusnicové bory a komplex přechodových rašeliništních společenstev. Dnešní blatkové bory a rašelinné brusnicové bory jsou posledními zbytky kdysi mnohem rozsáhlejšího komplexu rašelinného lesa. Jsou negativně ovlivněny odvodněním v souvislosti s dřívější těžbou rašeliny a stromové patro blatkových borů se postupně rozpadá. Přesto jsou zdejší porosty velmi významné jako doklad rozsáhlého výskytu zmíněných rašelinných lesů v nejsevernější části Třeboňské pánve. Společenstva přechodového rašeliniště Kozohlůdky, vzniklá jako série sukcesních stadií po dřívější ruční těžbě rašeliny, jsou floristicky i fytocenologicky velmi cenná a představují jeden z nejvýznamnějších komplexů rašelinného bezlesí v jižních Čechách. Rozsáhlý komplex vlhkých (převážně bezkolencových) luk má velmi různou kvalitu, zejména v závislosti na způsobu obhospodařování; celkově má průměrnou floristickou a fytocenologickou hodnotu. Nicméně z důvodu celkově velké rozlohy má značný význam pro zachování ekologické stability a biotické a biotopové diverzity dotčeného území a jako účinná pufrační zóna ve vztahu k rašeliništním ekosystémům, které obklopuje.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA01i
HA03.03i
HA04.01i
HA08i
LBi
MB02.01.02i
MB02.02i
LD01b
LD01.01i
LE03.03i
MF01i
MF03.01i
MF03.01.01i
MF06i
MIi
HJ02i
MJ02.01.02i
LJ02.01.03i
MJ02.03i
LJ02.07b
MK02i
MK02.01i
MK02.03o
MK04.01i
HK05i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

Abazid D., Kučerová A. (1999). Botanický inventarizační průzkum PR Kozohlůdky. - MS, 40 str., 1 mapa. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Abazid D., Kučerová A. (2002). C0057 (Borkovická blata-Kozohlůdky) - Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů soustavy Natura 2000. - MS, 6 str. tabulková příloha. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Albrecht J. a kol. (2003). Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str., Boháč J. (1996). Společenstvo epigeických brouků rašelinišť Borkovická blata a Kozohlůdky - srovnání biotopů s různým managementem. - MS, 31 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějvice., Feik V. (1998). Přírodní rezervace Kozohůdky. Motýli. - MS, 4 str., 3 mapy. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Feik V. Konečný K. (1990). Perleťovec severní Boloria aquilonaris (Stichel, 1908) - nová populace z jižních Čech (Nymphalidae, Lepidoptera). - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přírodní vědy, 30: 36, České Budějovice., Flíček J. (1998). Inventarizační průzkum. Fauna vážek (Odonata) přírodní rezervace Kozohlůdky. - MS, 18 str., obrazová příloha. Depon in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Flíček J. (1999). Inventarizační průzkum. Fauna vážek (Odonata) přírodní rezervace Borkovická blata. - MS, 26 str., obrazová příloha. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Hájková P., Hanáková P., Hájek M. (2001). Několik fytocenologických zápisů rašelinné vegetace z přírodních rezervací Borkovická blata a Kozohlůdky. - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přírodní vědy, 41: 35-42, České Budějovice., HESOUN, P. (2012). <i>PODKLADY PRO PLÁN PÉČE EVL BORKOVICKÁ BLATA: Dílčí plnění, část 1.2.17 – inventarizační průzkum vážka</i>. 43 s., HESOUN, P. (2012). <i>PODKLADY PRO PLÁN PÉČE EVL BORKOVICKÁ BLATA: Dílčí plnění, část 1.2.29 – inventarizační průzkum bezobratlí</i>. 52 s., Chytil J. a kol. (eds.) (1999). Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. - 327 s., ČRV, Praha., Kotlaba F. (1989). Houby (Macromycetes) rašeliniště Soběslavská blata v jižních Čechách. - In: Kuthan J. (ed.): Houby rašelinišť a bažinatých lesů v Československu. Sborník referátů, 15-24, Praha., Máca J. (1997). Inventarizační průzkum přírodní rezervace Borkovická blata (okres Tábor). Entomologie: brouci a dvoukřídlí. - MS, 8 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Máca J. (1998). Inventarizační průzkum přírodní rezervace Kozohlůdky (okres Tábor). Entomologie: brouci a dvoukřídlí. - MS, 7 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Mejtřík V. (1965). Borkovická blata. In: Dohnal Z. a kol. (1965): Československá rašeliniště a slatiniště, str. 241, NČSAV Praha., Pykal J. (1991). Inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru Kozohlůdky. Ptáci. - MS, 11 str., 1 mapa. Depon. in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., Pykal J. (1991). Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Borkovická blata. Ptáci. - MS, 7 str., 1 mapa. Depon. in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice., SVOBODA, A. (ed.); FISCHER, D.; FIŠER, J. (2012). <i>PODKLADY PRO PLÁN PÉČE EVL BORKOVICKÁ BLATA: Dílčí plnění, část 1.2.30 – inventarizační průzkum obratlovci</i>. 95 s., ŠIŠKA, P. (2014). <i>Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Borkovická blata</i>. 26 s., VEJSADOVÁ, H. et al.; VÚKOZ (2011). <i>Metodika komplexní ochrany ohrožené borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa) na příkladu populace v přírodní rezervaci Borkovická blata</i>. 22 s., Zbytovský P. (1999). Přírodní rezervace Kozohlůdky. Savci. - MS, 7 str. 1 mapa. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ0227.26
CZ0467.02
CZ055.72

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Kozohlůdky+11.87
CZ02Borkovická blata*15.39
CZ04Veselská blata+67.02
CZ05Kozohlůdky+1.03
CZ05Borkovická blata*0.00
CZ05Veselská blata+4.69

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Jihočeského kraje
Address:
Email:posta@kraj-jihocesky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Borkovická blata CZ0314021
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY