Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0410168

1.3 Site name

Vysoká Pec

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC: No information provided
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:12.697778
Latitude:50.332500

2.2 Area [ha]

210.3183

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
6230  info      1.1202  0.00 
6520  info      35.1641  0.00 
7140  info      6.0506  0.00 
91D0  info      7.7743  0.00 
9410  info      48.8474  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them


No species are reported for the site

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N073.00
N082.00
N1032.00
N113.00
N140.00
N165.00
N1737.00
N191.00
N204.00
N2112.00
N231.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Přírodní komplex se nachází severozápadně od města Nejdku, v okrajové části s roztroušenou chatovou zástavbou, asi 1-1,5 km j. až jz. od Vysoké Pece v Krušných horách. Území tvoří komplex lučních a mokřadních společenstev s podmáčenými a rašelinnými lesními porosty na svazích Krušných hor. Ekotop: Geologie: Podloží je tvořeno autometamorfovaným biotitickým až muskoviticko-biotitickým hrubozrnným až středně zrnitým porfyrickým biotitickým granitem. Geomorfologie: Území náleží do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina. Reliéf: Přírodní komplex je převážně jižně exponován, se středně svažitým terénem, v nižších polohách směrem do údolí Rolavy s prudkými svahy. Mimo území se nachází několik krajinných dominant, z nichž nejvyšší je Nejdecký špičák (784 m n. m.) na jižním okraji území. Nejvyšší místo leží v nejsevernější části (854 m n. m.) a nejnižší místo je na jihu území (630 m n. m.). Ve vyšších partiích komplexu pramení několik potoků, které odtékají k jihu. Ojediněle na svazích, většinou mimo les, se nachází staré antropogenní terasy a kamenné snosy. Část povrchu pokrývají relativně mladá a mělká rašeliniště. Pedologie: Převládajícím půdním typem zde jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické. Na několika místech se vytvořila drobná ložiska rašeliny. Krajinná charakteristika: Území je součástí výrazně se zvedajících Krušných hor nad Nejdkem. Svahy se zvedají místy i velmi prudce, převýšení relativně maloplošného území je 224 m. Pozvolnější svahy s chatovou zástavbou byly původně obhospodařované, dnes je tvoří pestrá mozaika sekaných luk, vřesovišť, mokřadů, pramenišť, náletových lesíků různého stáří a původní zástavby přeměněné na rekreační chalupy. Nelesní část přechází postupně ve smrkové a březové podmáčené až rašelinné porosty, které jsou součástí rozlehlého lesního komplexu náhorní části Krušných hor. V těchto místech pramení řada potoků s vysokou vodnatostí. Biota: Jižní část území má nelesní charakter. Dominují zde horské trojštětové louky s typickými druhy Meum athamanticum, Geranium sylvaticum, místy tvoří přechody k ovsíkovým loukám (Phyteuma nigrum). Téměř všude je dominantním druhem Poa chaixii. Na vlhkých půdách se významně uplatňuje Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Deschampsia cespitosa, Ranunculus acris, Sanguisorba officinalis. V sušších polohách roste Festuca rubra, Agrostis capillaris, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Veronica chamaedrys. Horské trojštětové louky zde vytvářejí různě velké a kvalitní plochy. Nejčastěji tvoří mozaiku s náletovými dřevinami (Betula pendula). Zastoupení náletových dřevin a potažmo intenzita obhospodařování se promítá do kvality luk. Roztroušeně se na svazích orientovaných k jihu objevují horské a podhorské smilkové trávníky. Jsou druhově bohaté s Hieracium pilosella, Campanula rotundifolia, Dianthus deltoides, Danthonia decumbens, Festuca ovina, Thymus pulegioides, Pimpinella saxifraga. Poměrně běžně se vyskytují smilkové trávníky s Agrostis capillaris, Festuca rubra, Hypericum maculatum v různých přechodech od luk trojštětových. Na vlhčích místech (často s absencí kosení), v okolí pramenišť na svazích a kolem malých potůčků se vyskytují vlhké pcháčové louky. Na pramenech často dominuje Scirpus sylvaticus. Na místech se stagnující vodou pcháčové louky přechází k nevápnitým mechovým slatiništím (asociace Caricetum goodenowii) a přechodovým rašeliništím. Dominují v nich ostřice (Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Carex canescens), Juncus filiformis, Eriophorum angustifolium, Viola palustris, Potentilla erecta. Ze vzácnějších druhů tato kontaktní společenstva provází velmi hojně Dactylorhiza fuchsii, Drosera rotundifolia, Pinguicula vulgaris, Oxyccocus palustris, Montia hallii. Všechny tyto druhy jsou v oblasti velmi hojné. V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum teres, Sphagnum fallax, Sphagnum palustre, vzácně sem sestupuje i Sphagnum magellanicum), z dalších mechorostů zde najdeme Aulacomnium palustre, Drepanocladus aduncus, Dicranum sp. Asi třetina přírodního komplexu (západní a severní část přírodního komplexu) vytváří na lesní půdě tvar jakési podkovy. Převládají zde podmáčené smrčiny (asociace Mastigobryo-Piceetum) s typickým bylinným patrem (Trientalis europaea, Carex canescens, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa) a mechovým patrem (Bazzania trilobata, Sphagnum fallax, Sphagnum girgensohnii). Na nejkvalitnějších plochách s vyšší vrstvou rašeliny jsou podmáčené smrčiny vystřídány rašelinnými smrčinami. Ty vykazují místy vysokou reprezentativnost, stromové patro je věkově diferencované. Typickými druhy jejich bylinného patra jsou Eriophorum vaginatum, Eriophorum angustifolium, Molinia caerulea, Oxyccocus palustris, Carex canescens, z mechorostů Sphagnum fallax, Sphagnum palustre, Sphagnum riparium, Sphagnum magellanicum. Místy se na zrašelinělých loukách jako lemy přechodových rašelinišť sukcesně vyvinuly rašelinné březiny. Dominuje v nich Betula pubescens a Betula pendula ve stromovém patře, Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Eriophorum angustifolium a zejména Sphagnum fallax v podrostu.

4.2 Quality and importance

Význam přírodního komplexu spočívá především v zastoupení většiny typických biotopů Krušných hor ve vysoké kvalitě a zachovalosti. Rozsáhlý komplex podmáčených a rašelinných smrčin vytváří prostor pro zachování velmi kvalitních přechodových rašelinišť s pestrou druhovou skladbou. Pro toto území jsou typické horské trojštětové louky s dominantním Meum athamanticum, které zaujímají souvislé území na téměř třetině přírodního komplexu. Kvalitním biotopem jsou i nevápnitá mechová slatiniště. V území roste řada zvláště chráněných druhů rostlin, ve velkém množství to jsou například Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris a Dactylorhiza fuchsii, která v této části Krušných hor vytváří atypickou formu.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MBi
MK02i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). <i>Katalog biotopů České republiky</i>. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Karlovarského kraje
Address:
Email:epodatelna@kr-karlovarsky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Vysoká Pec CZ0410168
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY