Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0424141

1.3 Site name

Porta Bohemica

1.4 First Compilation date

2016-07

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2016-07
Date site confirmed as SCI:2018-01
Date site designated as SAC: No information provided
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:14.146111
Latitude:50.658611

2.2 Area [ha]

6113.3000

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3270  info      24.1148  0.00 
6110  info      0.061  0.00 
8150  info      0.6207  0.00 
8160  info      0.158  0.00 
9180  info      753.352  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
M1337Castor fiber    80  80   
F1106Salmo salar          DD 
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0614.00
N071.00
N083.00
N091.00
N103.00
N110.00
N120.00
N141.00
N151.00
N1657.00
N171.00
N191.00
N209.00
N212.00
N222.00
N234.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Údolí řeky Labe v celkové délce 60 km od Třeboutic (okres Litoměřice) po Prostřední Žleb (okres Děčín). Ekotop: Krajinná charakteristika: Území tvoří řeka Labe se svým mimořádně hodnotným údolím, místy až 400 m hlubokým, vzniklým zařezáváním velkého toku do pozvolna se zvedajícího terénu (antecedentní údolí). Údolí je tvořeno prudkými svahy, které přecházejí v plošiny nebo vrchy a hřbety s hluboce zaříznutými přítoky Labe. Prudké svahy jsou holé skalnaté nebo lesnaté, vrchy a plošiny jsou lesnaté. Na lesní enklávy navazují luční porosty. Geomorfologie: Území leží v celcích České středohoří a Děčínská vrchovina, v rámci Českého středohoří pak v podcelcích Milešovské a Verneřické středohoří a okrscích Kostomlatské, Litoměřické a Ústecké středohoří. V rámci Děčínské vrchoviny pak v podcelku Děčínské stěny a okrsku Sněžnická hornatina. Antecedentně založené údolí řeky Labe představuje hluboký zářez do vulkanitů Českého středohoří a dále pak pískovců Děčínské vrchoviny. Svou hloubkou, dosahující místy až 300 m (v pískovcové tabuli), resp. 400 m (ve Verneřickém středohoří) přesahuje všechna ostatní údolí v České vysočině a reprezentuje tak povrchový útvar, vynikající mimořádnou rozměrovou jedinečností. Geologie: Antecedentní vývoj údolí dal vyniknout mimořádné pestrosti zastoupeného geologického podloží. Již na vstupu do Českého středohoří jsou díky intenzivní hloubkové erozi místy zasaženy svrchnokřídové pískovce, odkryté po proříznutí čedičových lávových příkrovů v jejich podloží. V nadloží druhohorních sedimentů se ve středohorském úseku vyskytují efuzivní a explozivní vulkanity, petrograficky reprezentované čedičovými a trachytickými horninami. Jejich úložné poměry a specifické litologické vlastnosti rozhodují o pestrosti zastoupených vulkanických tvarů a bezprostředně se promítají do výsledné modelace. Vertikální rozčlenění tvarů svahů přinášejí i samostatné skalní stěny, připadající na čela obnažených lávových příkrovů, a terasovitě uspořádané skalní stupně, kopírující střídání odolnějších čedičů a snáze rozrušitelných tufů. Staršími horninami je tvořena Brána Čech, která je budována krušnohorským krystalinikem, vystupují zde převážně přeměněné horniny starohorního a prvohorního stáří, jako jsou ortoruly, amfibolity a ignimbrity. Reliéf: Území tvoří hluboké, v Děčínské vrchovině kaňonovité, údolí Labe, jež je důsledkem dlouhodobého antecedentního zahlubování toku. Z vytvořených tvarů jsou morfologicky nápadné zejména neovulkanické suky, existenčně vázané na odolnější podpovrchové intruze. V důsledku vysoké odolnosti vulkanitů jsou labské údolní svahy převážné příkré místy se sklonem i nad 45°. Takto založené svahy jsou velice nestabilní, náchylné ke skalnímu řícení a sesuvům, důsledky toho se projevují nepravidelně zvlněným povrchem, výrazněji profilovanými tvary s odkrytými plochami odlučnosti a nově akumulovanými valy. K dalším typickým tvarům středohorského úseku Labe patří periglaciální jevy, zahrnující stopy mrazového zvětrávání, výskyty kamenitých a blokových akumulací, suťové proudy a mohutné úpatní akumulace a příklady soliflukce a kryoturbace. Při vyústění hluboce zaříznutých vodních toků do údolí Labe se dále formují náplavové kužele a v místech velice náhlého poklesu spádu až široce rozvětvené náplavové vějíře. Děčínská kotlina reprezentuje podmíněnou erozní sníženinu v soutokové oblasti Labe, Ploučnice a Jílovského potoka. Při průchodu touto kotlinou se Labe náhle široce rozevírá a v jeho nejbližším okolí se stávají dominantní akumulační tvary vyvinuté na geneticky pestrých kvartérních uloženinách – na spraších, terasových štěrcích a proluviálních či nivních sedimentech. Hlavním akumulačním tvarem zůstává labská údolní niva, plynule přecházející v nejníže položené terasy. Pedologie: Typickými půdami jsou kambizemě eutrofní a jejich kombinace s kambizeměmi a pelozeměmi ze svahovin a slínů. Pro sníženinu mezi Verneřickým středohořím a Děčínskou vrchovinou jsou charakteristické pseudogleje a jejich kombinace s kambizeměmi. Zastoupeny jsou i kambizemě z opuk a dále rankery na skalách a exponovaných plochách. Okrajově jsou zastoupeny půdy na fluviálních terasách bez hlubších eolických překryvů v sousedství Terezínské kotliny. Biota: Lesní společenstva na území Českého středohoří jsou tvořena květnatými bučinami, acidofilními bučinami, suťovými lesy, bazifilními teplomilnými doubravami, suchými acidofilními doubravami a hercynskými dubohabřinami. V lesním porostu jsou místně zastoupeny geograficky nepůvodní smrkové, modřínové a akátové porosty. Skalní terásky s jižní a jihovýchodní orientací osidlují suché stepní trávníky (př. Kalvárie, Kozí vrch), štěrbinová vegetace skal a drolin s nízkými xerofilními dřevinami (př. skály u Moravan, Panenská skála, Vrkoč, Ritina soutěska, Průčelská rokle). V místech s písčitým podložím v nivě řeky se můžeme setkat s kostřavovými trávníky písčin. Na svazích jsou pohyblivé sutě kyselých i karbonátových hornin (okolí Sebuzína, Dolních Zálezel, Brné a Těchlovic), dále štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin, při okrajích zazemněné sutě přecházejí v suťové lesy se zastoupením lípy velkolisté. Přítoky Labe lemují údolní jasanovo-olšové luhy, pobřežní vegetace potoků, dále se v jejich nivách a jejich okolí vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhká tužebníková lada i vlhké pcháčové louky. Luční porosty tvoří zejména mezofilní ovsíkové louky. Nivu Labe pokrývají místy zachovalé měkké luhy nížinných řek (Nebočady, Svádov aj.), bahnité říční náplavy se šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bylinné lemy nížinných řek, říční rákosiny a vegetace vysokých ostřic. V koncentračních hrázích a jejich okolí, kde se bahnité a písčité náplavy usazují, se vyskytují vrbové křoviny. Vodní makrofyta Labe představují makrofytní vegetace vodních toků se stulíkem žlutým (Nuphar lutea).

4.2 Quality and importance

Labe, především v úseku severně od Ústí nad Labem, je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní charakter toku a vytvořila jedinečné údolí. V Českém středohoří odpovídá skladba biotopů na svazích údolí velmi pestré geologické stavbě i často extrémním klimatickým podmínkám. Díky mikroklimatickým zvláštnostem (podmrzající sutě a výhřevné skalní výchozy) se v labském údolí mohou v těsné blízkosti vyskytovat pontomediteránní (s centrem rozšíření v oblasti Černého a Středozemního moře) a boreomontánní (s centrem výskytu v severní Evropě a v horách střední Evropy) druhy. Vzhledem k unikátní orientaci údolí Labe jih - sever zde dochází k pronikání teplomilných prvků údolím dále na sever, dobrým příkladem je nejsevernější výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis) na Kalvárii a u Dolních Zálezel). Negativním příkladem je ovšem šíření nepůvodních expanzivních druhů rostlin např. křídlatek (Reynoutria sp.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) podél Labe a jeho přítoků. Labe je také důležitou zoogeografickou bariérou – zejména pro bezkřídlé bezobratlé. Vulkanické vrchy, které řeku svírají, jsou charakteristické těžko přístupnými lesními porosty, které mají místy přírodě blízký charakter. Jsou zde ponejvíce zastoupena společenstva květnatých bučin, suťových lesů, bazifilních a místy i acidofilních teplomilných doubrav a dubohabrových hájů. Lesní porosty jsou významné např. výskytem roháče obecného (Lucanus cervus), střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis) a mnoho dalších mnohdy ještě významnějších bezobratlých (kovařík Ischnodes sanguinicollis aj.). Na skalách a skalních výchozech se hojně vyskytuje štěrbinová vegetace skal a drolin s dominantní tařicí skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), místy s výskytem kosatce bezlistého (Iris aphylla), třemdavy bílé (Dictamnus albus) a porosty nízkých xerotermních křovin např. skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) nebo endemických druhů jeřábu českého (Sorbus bohemica) a jeřábu soutěskového (S. portae-bohemicae). Přítomna je též vegetace efemér a sukulentů. Mimo les jsou významně zastoupeny suché stepní trávníky zejména na svazích a vrcholech s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. kavyl sličný (Stipa pulcherrima), k. Ivanův (S. pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a živočichů, zejména pak bezobratlých. Na tento typ nelesních biotopů jsou vázány unikátní druhy brouků a motýlů, které se v rámci Čech vyskytují pouze v Labském údolí (např. nosatci: Hypera vidua vázaný na kakost krvavý, Liparus dirus vázaný na hladýš širolistý, Pericartiellus telephii vázaný na rozchodník největší a píďalka kropenatec pelyňkový (Narraga fasciolaria). Cennými a zároveň nejohroženějšími typy biotopů jsou říční náplavy Labe. Na štěrkové náplavy Labe je vázaný kriticky ohrožený druh drobnokvět pobřežní (Corrigiola littoralis) a ohrožený druh potočnice lékařská (Nasturtium officinalis) a další. Zachovalé štěrkové, písčité nebo bahnité náplavy dosud hostí poslední zbytky kdysi mnohem bohatší pobřežní fauny bezobratlých např. střevlíčka Perileptus areolatus. Přímo v toku Labe žijí zvláště chránění mlži velevrub malířský (Unio pictorum) a velevrub tupý (Unio crassus), z vážek je významný výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia). Z obratlovců zde žijí např. losos atlantský, jelec jesen (Leuciscus idus), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ledňáček říční (Alcedo atthis). Zachovalé lužní porosty v nivě Labe zejména v prostoru Nebočadského luhu a okolí Svádova jsou významné pro výskyt bobra evropského (Castor fiber) a znovu se šířící vydru říční (Lutra lutra).

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MB01.02i
MB02.01.02i
MB02.02b
LE01.02b
MF02.03i
MG01i
LG01.01i
LH01i
LIb
LJ03.02.01i
LK04.05b
ML08i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
X

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

BERANOVÁ, K.; FRANĚK, B.; HAMERSKÝ, R. et al. (1999). <i>Plán péče CHKO České středohoří</i>. Litoměřice. 209 s. Plán péče o CHKO. Archivuje AOPK ČR, CHKO České středohoří, Litoměřice., NEPRAŠ, K.; KROUFEK, R.; KUBÁT, K. et al. (2008). <i>Orchideje Českého středohoří</i>. 1. vydání. Litoměřice: Oblastní muzeum v Litoměřicích. 135 s. ISBN 978-80-87242-06-3.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ011.39
CZ020.92
CZ030.04
CZ040.66
CZ050.80
CZ0994.19

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Kaňon Labe*1.39
CZ02Sluneční stráň+0.08
CZ02Vrabinec*0.14
CZ02Kozí vrch+0.54
CZ02Kalvárie*0.16
CZ03Vrkoč+0.04
CZ04Loupežnická jeskyně*0.21
CZ04Stříbrný roh+0.13
CZ04Divoká rokle*0.04
CZ04Magnetovec - Skalní hřib*0.08
CZ04Nebočadský luh*0.20
CZ05Kalvárie*0.13
CZ05Sluneční stráň*0.09
CZ05Loupežnická jeskyně*0.00
CZ05Kozí vrch*0.10
CZ05Vrabinec*0.10
CZ05Nebočadský luh*0.12
CZ05Vrkoč*0.03
CZ05Magnetovec - Skalní hřib*0.05
CZ05Divoká rokle*0.06
CZ05Stříbrný roh+0.12
CZ09České středohoří*84.97
CZ09Labské pískovce*9.22

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO České středohoří
Address:
Email:ceske.stredohori@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Ústeckého kraje
Address:
Email:epodatelna@kr-ustecky.cz
Organisation:Správa NP České Švýcarsko
Address:
Email:podatelna@npcs.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

Yes
No, but in preparation
X
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY