Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

A

1.2 Site code

CZ0511008

1.3 Site name

Jizerské hory

1.4 First Compilation date

2004-12

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site classified as SPA:2004-12
National legal reference of SPA designation605/2004 Coll.
Date site proposed as SCI: No information provided
Date site confirmed as SCI: No information provided
Date site designated as SAC: No information provided
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:15.222222
Latitude:50.838333

2.2 Area [ha]

11671.6799

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them


No habitat types are reported for the site

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
BA223Aegolius funereus    20  30   
BA107Tetrao tetrix    26  35  cmales   
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N060.00
N071.00
N080.00
N100.00
N111.00
N120.00
N140.00
N1628.00
N1730.00
N190.00
N2019.00
N210.00
N221.00
N2320.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Území se nachází při hranicích s Polskem a leží mezi obcemi Bílý Potok, Oldřichov v Hájích a Josefův Důl. Navržená oblast leží ve středové části CHKO Jizerské hory a zaujímá zhruba 1/3 její rozlohy. Celkově je území přibližně 20 km dlouhé a 10 km široké. XXXX Ekotop: Základem geologické stavby Jizerských hor je krkonošsko-jizerské krystalinikum. Centrální část oblasti je tvořena středně zrnitou biotickou žulou a granodiority. Hora Smrk je budována ortorulami a rulami a na několika místech vystupují na povrch třetihorní čedičové horniny (Bukovec). Jizerské hory jsou prvním vyšším celistvým útvarem na čele Krkonošsko-jesenické soustavy. Navržená ptačí oblast zahrnuje náhorní plošinu, severní svahy Jizerských hor strmě spadající do údolí říčky Smědé a část jižních svahů nad údolím Kamenice. Vrcholová plošina je členěna poměrně mělkými údolími a vystupují z ní oblé hřbety, má ráz ploché vrchoviny. Pohořím probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Jizerských horách převažují kambizemní podzoly, často zrašelinělé. Biota: Náhorní plošina prošla v posledních 30 letech velmi dramatickým vývojem. Smrkové monokultury, které v minulosti nahradily původní jedlobukové pralesy, byly vážně poškozeny imisemi a následně kalamitami obaleče modřínového a lýkožrouta smrkového. Naprostá většina poškozených porostů byla velkoplošně odtěžena, část odumřela. Zbytky starých smrčin se dochovaly většinou jen v rezervacích. Následně byla náhorní plošina znovu zalesněna, v převážné míře opět smrkem ztepilým a introdukovaným smrkem pichlavým. Naproti tomu zůstala dosud zachována řada unikátních ekosystémů, zejména horská rašeliniště - vrchoviště s mnoha typickými rostlinnými druhy včetně pozůstatků poslední doby ledové a druhů zákonem chráněných. Severní svahy jsou pokryty smíšenými a listnatými lesy s převahou buku - jizerskohorské bučiny nemají svou rozlohou obdobu v celých Čechách. Společně s lesy na jižní straně hor tvoří životní prostředí mnoha pozoruhodných živočišných druhů.

4.2 Quality and importance

Cílovými druhy této oblasti jsou tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a sýc rousný (Aegolius funereus) a byl zde zaznamenán výskyt dalších 14 druhů přílohy I. Odlesněním vrcholové partie Jizerských hor se vytvořily vhodné podmínky pro tetřívka obecného, jehož populace začátkem devadesátých let minulého století vzrostla. V současné době již nově založené smrkové kultury na celé náhorní plošině rychle odrůstají, hromadná tokaniště tetřívků postupně zarůstají hustými smrkovými mlazinami a tok se přesouvá na přehledné komunikace a průseky. Zde však ptáky ruší turisté a lesnický provoz. Tetřívek nemá možnost ustoupit ani na tradiční biotopy, neboť řada historických tokanišť na rašeliništích je po celou sezónu hojně navštěvována turisty. K tomu přistupuje i značné rušení sběrem lesních plodů. Na odlesněných pláních vrcholové části ptačí oblasti dochází k periodickým gradacím populací hraboše mokřadního (Microtus agrestis), které vytvářejí potravní nabídku pro dravce a sovy. Postupně se zahušťuje populace sýce rousného, která zaznamenala nárůst v posledních deseti letech díky podpoře hnízdních možností vyvěšováním budek. S úbytkem lesů po imisní kalamitě došlo k výraznému úbytku jiných ptačích druhů. Kritický je stav zvláště u lesních kurů - tetřev hlušec (Tetrao urogallus) patří v současnosti k prakticky vyhynulým druhům, kriticky ohrožený je i jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Slabé jsou ve vyšších polohách rovněž populace některých lesních druhů pěvců, zejména sýkory uhelníčka (Parus ater) a parukářky (Parus cristatus). Velmi vzácným obyvatelem Jizerských hor je rovněž kos horský (Turdus torquatus), jehož hnízdění nebylo v novější době potvrzeno. Naopak byl zaznamenán nárůst početností u druhů otevřených biotopů. Dominantním ptačím druhem holin se stala linduška luční (Anthus pratensis), rovněž došlo k rozšíření a postupnému zvyšování stavů čečetky zimní (Carduelis flammea) nebo bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Stále častěji se zde objevuje v hnízdní době moták pilich (Circus cyaneus) 1-2 páry. Na rašelinných loukách, které jsou tradičními tokaništi tetřívků, ojediněle hnízdí bekasiny otavní (Gallinago gallinago) - 10-20 párů. Na polské straně v oblasti Rašeliniště Jizery bylo opakovaně zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého (Grus grus). Vzhledem ke shodnému charakteru biotopů na obou stranách řeky Jizery je možné hnízdění i na území ČR. Severní část navrženého území, zahrnující NPR Jizerskohorské bučiny s ochranným pásmem, má odlišný charakter. Jde o nejrozsáhlejší komplex horských smíšených lesů s převahou buku v sudetských pohořích. Ve starých bukových porostech vzácně hnízdí čáp černý (Ciconia nigra) - 1-2 páry, lejsek malý (Ficedula parva) - 10-20 párů a včelojed lesní (Pernis apivorus) - 1-3 páry. K pravidelně hnízdícím druhům patří holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) - 30-40 párů, žluna šedá (Picus canus) - 10-20 párů, v posledních letech i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - 1-5 párů atd. V roce 2002 vyhnízdil poprvé v nové době v této oblasti sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Skalní masivy na prudkých severních svazích využívá ke hnízdění výr velký (Bubo bubo) -2-3 páry.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HB02.01i
LB02.02i
MB02.04i
MD01.01i
LG01.02i
MG01.06i
LH06.01i
MJ02.01i
HK03.04i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
X

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

Dostál L. (2002). Návrh lesnického hospodaření v oblasti výskytu tetřívka obecného (Tetrao terix) na LHC Jablonec nad Nisou, MSc. 3 pp., Pelc F. (1990). The structure of ornithocenoses in the forests of Jizerské hory Mts. damaged by emissions. Pp. 309-311 in Šťastný K., Bejček V., eds.: Bird census and atlas studies. Proc. XIth Int. Conf. Bird Census and Atlas Work, Prague., Pelc F. (1999). Program revitalizace imisně zatížených lesních ekosystémů Jizerských hor. Pp. 7-18 in Slodičák M. ed.: Sbor. Obnova a stabilizace horských lesů, Bedřichov 1999, VÚLHM Opočno., Pelc F., Pivnička K. (1998). The structure of ornithocenoses in spruce forests of Jizera mountains damaged with emission. Univ. Carol., Environmentalica, 1: 58-78., Pudil M., Vonička P. Dostál L. (2001). Rozšíření a početnost tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách.Sbor. Severoč. Mus. - Přír. vědy, Liberec, 22: 117-123., Vonička P. (2002). 8. Jizerské hory. Pp. 8/1-8/4 in Hora J., Marhoul P., Urban T., eds.: Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická, Praha.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ0110.82
CZ022.90
CZ040.09
CZ0518.12
CZ0999.96
IN0019.70

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Jizerskohorské bučiny*8.09
CZ01Rašeliniště Jizery*1.75
CZ01Rašeliniště Jizerky+0.98
CZ02Jedlový důl*0.10
CZ02Nová louka+0.28
CZ02Rybí loučky+0.31
CZ02Ptačí kupy+0.10
CZ02Klečové louky+0.07
CZ02Černá jezírka+0.57
CZ02Černá hora+0.64
CZ02Prales Jizera+0.80
CZ02Na čihadle+0.03
CZ02Bukovec*0.00
CZ04Vlčí louka+0.07
CZ04U posedu+0.01
CZ04Na kneipě+0.00
CZ04Quarré+0.01
CZ05Na čihadle+0.09
CZ05Klečové louky+0.09
CZ05Černá jezírka+0.61
CZ05Rašeliniště Jizerky+0.62
CZ05Jizerskohorské bučiny*14.79
CZ05Rašeliniště Jizery*1.01
CZ05Quarré+0.03
CZ05Rybí loučky+0.06
CZ05Na kneipě+0.02
CZ05Prales Jizera+0.18
CZ05Černá hora+0.21
CZ05U posedu+0.03
CZ05Nová louka*0.14
CZ05Jedlový důl*0.11
CZ05Vlčí louka+0.05
CZ05Bukovec*0.01
CZ05Ptačí kupy+0.07
CZ09Jizerské hory*99.96

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
ramsarHorní Jizera*19.70

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP Liberecko
Address:
Email:liberecko@nature.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY