| Poloha: Území se částečně rozkládá v severní části CHKO Kokořínsko, východně od obce Hvězda (Vlhošť), SV od Blíževedel (Ronov) a v okolí obce Litice. Druhá část, východně od obce Litice zasahuje již za hranice CHKO Kokořínsko. Louky s lokálními prameništi na severním úpatí kopce Ronov nad železniční tratí a zastávkou Stvolínky, vlhké louky mezi Liticemi a Stvolínkami.
Ekotop: Geologie: Území EVL je z geologického hlediska pestré. Jihovýchodní část je tvořena převážně křemennými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve (mezozoikum – střední turon), které na vrcholu Vlhoště proráží peň sodalitického fonolitu (terciér) rozpadající se místy v suťová pole.
Zbývající část EVL, oddělená výrazným úštěckým zlomem, je tvořena převážně pískovci, slínovci a vápnitými prachovci teplického souvrství (mezozoikum – střední turon), které jsou z větší části překryty kvartérními sedimenty (hlinito-písčité sedimenty a spraš) a místy jsou proraženy terciérními bazaltoidními vulkanity. Nejvýznamnější je kuželovitý terciérní (miocén) suk nefelinického bazanitu tvořící vrchol Ronova s rozsáhlými suťovými poli a kamennými moři pleistocénního stáři na úbočích. Další lokální vulkanity se nachází v okolí Ronova a na severním úpatí Vlhoště.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské křídové tabule, v orografickém celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, z části v okrsku Jestřebská kotlina, podokrsku Holanská pahorkatina a z části v okrsku Polomené hory, podokrsku Vlhošťská vrchovina. Územím prochází úštěcký zlom, proto je jeho větší část zakleslá asi o 270 m oproti jižnímu cípu (masiv Vlhoště). Ronov geomorfologicky představuje nejzápadnější vrchol Ralské pahorkatiny.
Reliéf: Lokalitu tvoří dva výrazné vrchy, Vlhošť (614 m n. m.) a Ronov (552 m n. m.), oddělené údolím Litického potoka zasahujícího do EVL na jihozápadním okraji (330–350 m n. m.). Severovýchodním směrem klesá území EVL do široké údolní pánve Bobřího potoka (260 m n. m.), kde se nachází Dolanský rybník.
Pedologie: Pestrá geologická stavba a reliéf krajiny podnítili vznik řady půdních typů. Na příkrých svazích Vlhoště a Ronova se vyvinul ranker (vrchol Ronova tvoří litozem). Úbočí Ronova pokrývá kambizem přecházející na severním a západním úpatí v pseudoglej. Kambizem tvoří také severní a východní úbočí a úpatí Vlhoště. V okolí pískovcových skalních bloků jižně a západně od vrcholu Vlhoště se kromě litozemě vyvinuly také kambizem a arenický podzol. Údolí Litického potoka je tvořeno glejovou fluvizemí, hnědozeměmi, pararendzinou, černicí a v okolí Dolanského rybníka se vyskytují také gleje.
Krajinná charakteristika: Území EVL zahrnuje dva zalesněné kopce tvořící významné krajinné dominanty širokého okolí. Na úpatí těchto kopců navazuje zemědělská krajina reprezentovaná na území EVL téměř výhradně kosenými a pasenými loukami, které jsou rozčleněny mezemi, odvodňovacími kanály a rozptýlenou zelení do nepravidelných dílců o velikosti od několika arů až po desítky hektarů. Na severovýchodním okraji území přechází do rybniční krajiny se soustavou Holanských rybníků, na území EVL zasahuje pouze Dolanský rybník. Silněji podmáčená místa jsou pokrytá neudržovanými porosty rákosu, příp. lužními lesíky
Biota: Lokalita zahrnuje různé biotopy, od mokřadů po sušší louky a také několik typů lesních biotopů.
Ovsíkové louky jsou nejčastějším lučním biotopem v území. Nejreprezentativnější druhově bohaté porosty se nacházejí na severovýchodním svahu Ronova směrem ke Stvolínkám. Luční porosty jsou místy rozdělené pásy vysokých křovin a stromů původních druhů. Na vlhčích typech luk se také v závislosti na managementu vytváří mozaiky biotopů - ostřicové porosty (především sv. Magno-Caricion gracilis), střídavě vlhké louky (sv. Molinion caeruleae) a vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris). Místy se do těchto porostů šíří rákos. V rozsáhlém komplexu mokřadních luk se jen lokálně zachovala drobná prameniště, na která je vázán výskyt vrkoče útlého (Vertigo angustior). V mokřadu u Stvolínek je velmi pěkně vytvořené společenstvo bažinných olšin s porosty ďáblíku bahenního (Calla palustris).
Na obhospodařovaných i neudržovaných loukách, na celém území EVL, roste poměrně často krvavec toten (Sanguisorba officinalis), na jehož květy je vázán výskyt populací modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (M. teleius). Tyto populace se zatím jeví jako poměrně stálé, i když dochází k určitému lokálnímu kolísání početnosti v závislosti na změnách způsobu obhospodařování jednotlivých luk (posuny sečí vlivem počasí, změna hospodařícího subjektu po komplexních pozemkových úpravách, příp. přechod od sečení k pastvě skotu). Na některých kosených loukách v okolí Ronova i Vlhoště byl dále zaznamenán výskyt chřástala polního (Crex crex), kterému však vyhovují jiné termíny sečí než výše uvedeným modráskům.
Pískovcové skály slouží také jako hnízdiště ohrožených druhů ptáků, zejména sokola stěhovavého (Falco peregrinus) nebo krkavce velkého (Corvus corax). Na lesní porosty s doupnými stromy je vázán výskyt řady druhů sov a netopýrů. Celé území EVL je významné také z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů hub.
Na svazích Ronova převažují lesní společenstva. Na S a SZ svazích převažují dubohabřiny sv. Carpinion (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum). Maloplošně se na vrchu objevuje suťový les sv. Tilio-Acerion, konkrétně as. typická pro pahorkatiny Aceri-Carpinetum. Dále je zde zastoupena doubrava sv. Quercion petraeae. Skalní vegetace (sv. Alysso-Festucion pallentis) se překrývá se společenstvy sutí. Společenstva křovin tvoří trnka obecná (Prunus spinosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hlohy (Crataegus spp.), růže (Rosa spp.), na vrcholu i společenstvo s třešní křovitou (as. Prunetum fruticosae) a jejím křížencem Prunus x eminens a se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus).
Na JV svazích se vyskytují luční společenstva as. Potentillo albae-Festucetum rubrae (JV svahy Ronova), která jsou druhově velmi bohatá. Roste zde hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), ocún jesenní (Colchicum autumnale). Zachovala se pravděpodobně díky unikátnímu reliktnímu typu středověkého managementu (absence hnojení). Z lemových společenstev se zde vyskytuje sv. Geranion sanguinei.
Svahy Vlhoště pokrývají květnaté bučiny, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity severních Čech, a proto na Kokořínsku vzácném (as. Melico uniflorae-Fagetum). V jejich podrostu roste strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), vzácně kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Byla zde nalezena vzácná kapraď rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), které naznačují vztahy k podhorským bučinám. Kromě bučin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy, borové doubravy a jehličnaté lesy – především reliktní bory na skalách, které se někdy těžko odlišují od druhotných kultur na stanovišti původních borů. V podrostu se vyskytuje vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další. Na pískovcových skalách jsou chudá vřesoviště, často s hojným výskytem mechorostů a lišejníků. Na písčitých lavicích na hranách skal roste např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). |