Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0514672

1.3 Site name

Údolí Jizery a Kamenice

1.4 First Compilation date

2009-11

1.5 Update date

2019-11

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2009-11
Date site confirmed as SCI:2011-02
Date site designated as SAC:2016-05
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:15.301389
Latitude:50.635556

2.2 Area [ha]

431.4713

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3220  info      0.5765  0.00 
3260  info      4.3038  0.00 
4030  info      1.1268  0.00 
6430  info      1.0888  0.00 
8220  info      21.3483  0.00 
9110  info      97.0779  0.00 
9130  info      63.1839  0.00 
9180  info      63.0832  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
F1163Cottus gobio          DD 
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0612.00
N072.00
N080.00
N090.00
N101.00
N120.00
N140.00
N150.00
N1662.00
N2013.00
N210.00
N226.00
N234.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Lokalitu tvoří dvě podhorské řeky Jizera a Kamenice. Do EVL je zahrnut tok Jizery od soutoku s Kamenicí v Podspálově ř. km 101,1 po soutok s Jizerkou v Horní Sytové ř. km 121,7 a tok Kamenice od soutoku s Jizerou až za soutok Kamenice s tokem Zlatník na ř. km 8,3. EVL zahrnuje kromě toků i obě údolí s terestrickými biotopy na okolních svazích. Katastrální území: Benešov u Semil, Bítouchov u Semil, Bořkov, Bozkov, Bystrá nad Jizerou, Chuchelna, Čikvásky, Dolní Sytová, Držkov, Háje nad Jizerou, Horní Sytová, Horská Kamenice, Jesenný, Lhotka u Zlaté Olešnice, Peřimov, Rybnice, Semily, Spálov u Semil, Vlastiboř u Železného Brodu, Záhoří u Semil. Součástí EVL je přírodní rezervace Údolí Jizery včetně jejího ochranného pásma. Ekotop: Geologie území: Slabě přeměněné staropaleozoické horniny železnobrodského a krkonošsko-jizerského krystalinika, z velké části zakryté sedimentárními a vulkanickými horninami podkrušnohorské permokarbonské pánve. Údolí Jizery pod Bítouchovem protíná menší masiv drcené albitické žuly a vytváří v něm soutěsku se skalními stěnami a pilíři až 40 m vysokými. Zdejší albitická žula je středně zrnitá světlá hornina složená z křemene, pleťově růžových živců, chloritu, biotitu, sericitu, z akcesorií obsahuje hematit, apatit a zirkon. Draselný živec je v ní vzácný. Místy jeví žula plástevný vzhled s hojnými šedozelenými mázdrami sericitu, místy přechází do fylonitů. Těleso bítouchovské žuly intrudovalo do vrásněných diabasových hornin. Na puklinách horniny najdeme růžovošedé krystaly albitu, destičkovité krystaly šedozeleného chloritu, stříbřitého sericitu a klence bílého až šedého kalcitu. Pokračování tělesa albitické žuly je překryto směrem k východu permokarbonskými usazeninami a přes řeku čedičovými proudy Kozákova (Gába a kol. 2002). V úseku za soutěskou je údolí zahloubeno v různě odolných přeměněných horninách železnobrodského krystalinika. Pevnější polohy hornin vystupují ve skalních hřebenech a útesech, z nichž mohutností vyniká Krkavčí skála na levém svahu. Zajímavostí pravého svahu pod vrchem Medenec je útes Myší skály, tvořený tělesem neogenního čediče (sopečný komín) se sloupcovitou odlučností. Myší skála spadá do údolí Jizery asi 40 m vysokou členitou stěnou, balvanovými haldami a proudy (Demek a kol. 1987). Vrch Medenec (544 m) je sevřený mezi údolími Vošmendy, Kamenice a Jizery. Jedná se o plochý vrcholový suk tektonické klenby, tvořen metadiabasy silurského vulkanického komplexu, keratofyrem a jinými krystalickými horninami. Na svazích se místy nacházejí drobné skalky, mrazové sruby a desková suť (Demek a kol. 1987). Na metadiabasy navazují horniny vulkanického komplexu – přeměněné tufy a tufity. Sedimentogenní složka tufitů je prezentována karbonáty (hlavně kalcitem, jenž vytváří i žíly s dutinami), křemenem a sericitem. Naproti tomu vulkanogenní složka diabasů je zastoupena aktinolitem, chloritem, epidotem i titanitem. Řečiště Jizery místy vyplňují balvany, na kterých se vytvořily obří hrnce. Údolí Kamenice tvoří železnobrodské krystalinikum, horniny kambrického až silurského stáří. Převládá zelená břidlice, okrajově (zejména na východě) chlorit-sericitický fylit, dále se vyskytuje grafit-sericitický fylit, kvarcit, metadiabas, maloplošně též krystalický vápenec až dolomit. Geologický substrát je zde velmi často překryt kvartérními sedimenty – svahovinami a v úzké nivě i jílovitými a štěrkopísčitými vrstvami. Geomorfologie: Území se nachází v Krkonošském podhůří - podcelek Železnobrodská vrchovina, okrsek Bozkovská vrchovina. Kontaktně na JV podcelek Podkrkonošská pahorkatina s okrskem Lomnická vrchovina, Vysocká vrchovina; na JZ celek Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelek Kozákovský hřbet, okrsek Komárovský hřbet. Reliéf: Členitá pahorkatina až členitá vrchovina v rozlehlé podhorské sníženině. Pestrý strukturně denudační reliéf. Údolí Jizery je hluboké s příkrými, často skalnatými svahy, s relativní výškou průměrně 150 metrů. Nejvyšší bod území je vrch Medenec (544 m n. m.). Údolí má místy charakter soutěsky, jejíž profil byl na nejužším místě v minulosti uměle rozšířen (jez s převedením vody do vodní elektrárny). V kaňonu Jizery jsou četné skalní výchozy, některé jsou upravené jako vyhlídky. Území je přístupné po turistické stezce se speciálními úpravami (ocelové můstky, tunely ve skalách, žebříky, kramle). Levým úbočím je vedena železniční trať v několika tunelech, z části otevřených do údolí (galerie). Nadmořská výška lokality v rozpětí 286 až 543 metrů. Sevřené údolí říčky Kamenice je podobného charakteru, orientované od severu na jih. Skály v úbočích někdy značných rozměrů, přecházejí do zazemněných sutí. Boční údolí jsou nevýrazná, snad jen s výjimkou údolí potoka Zlatník na severu lokality. Niva Kamenice je dosti úzká, na povrchu vyplněná kamenitými a štěrkopísčitými náplavy. Nadmořská výška území se pohybuje v rozpětí 310-463 metrů. Pedologie: Půdní pokryv představují modální a pseudoglejové kambizemě, lokálně modální a suťové rankery. Údolí Jizery - kambizem dystrická (lokálně až eutrická), ranker, litozem. Úživnost a skeletovitost půd kolísá podle matečné horniny a polohy v reliéfu. Údolí Kamenice - půdy na přechodu kambizemě dystrické (až typické) a rankeru, maloplošně rendzina a litozem. Vysoký podíl skeletu v půdě, hydromorfní ovlivnění jen na menších plochách. Krajinná charakteristika: Souvisle zalesněná hluboká údolí s divočícím vodním tokem, v oblasti rozšíření lokality prakticky bez zástavby a bez viditelných komunikací (železniční trať je z velké části vedena v tunelech). Jedná se o proudné toky se silným zastoupením kamenitého substrátu s poměrně zachovalým původním kamenitým korytem, místy se skalními stupni. Skalní výchozy v úbočích dosahují impozantních rozměrů a spadají až k vodě. Lesy vykazují víceméně přirozený charakter,kulturní porosty pouze místy. V severní části území se nachází zřícenina hradu Návarov. Biota: V údolí Jizery jsou zastoupeny lesy i enklávy přirozeného bezlesí uvnitř lesního komplexu. Převládají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum s doprovodem květnatých bučin (L5.1) as. Dentario enneaphylli-Fagetum a suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum, Aceri-Carpinetum, okrajově vystupují dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum. Ve stromovém patře vedle buku lesního (Fagus sylvatica) vystupuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušeně i jedle bělokorá (Abies alba). Místně jsou vyvinuty zajímavé přechody květnatých bučin, resp. suťových lesů k údolním jasano-olšovým luhům (L2.2A) as. Carici remotae-Fraxinetum. Potoční olšiny as. Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae jsou zastoupeny jen sporadicky. Část lesů má kulturní charakter s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), menší měrou jsou přítomna paseková společenstva. Lesní biotopy jsou místy velmi zachovalé, až pralesovitého vzhledu. Pozoruhodná je škála nelesních biotopů na skalních výchozech a jejich rozpadech. Převládá štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) (fytocenologicky místy inklinující spíše k vegetaci karbonátových skal), dále přistupují vysokostébelné trávníky skalních terásek (S1.3), menší měrou vysokobylinná vegetace zazemněných drolin (S1.4), křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum) (S1.5) a brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3). Další bezlesí představuje přirozený tok Jizery (bez makrofyt), se štěrkovými náplavy bez vegetace (M4.1), místy s porosty třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) (M4.3) a s devětsilovými lemy (M5) as. Petasitetum hybridi. Po obvodu lesního komplexu vystupují kulturní a polopřirozené mezofilní ovsíkové louky (T1.1), podružně lesní lemy (Trifolion medii) a vlhká tužebníková lada (T1.6). Údolí Kamenice je území s převahou lesních biotopů - největší rozšíření mají suťové lesy (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum, acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum a květnaté bučiny (L5.1) Dentario enneaphylli-Fagetum. Porosty v exponovaných svazích s místy mohutnými skalními výchozy jsou dobře vyvinuté, doprovázené štěrbinovou vegetací silikátových, vzácněji karbonátových skal (S1.1, S1.2). Místně jsou vyvinuty zajímavé přechody květnatých bučin, resp. suťových lesů k jasanovo olšovým luhům (L2.2) as. Carici remotae-Fraxinetum. Potoční olšiny as. Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae jsou zastoupeny jen sporadicky. Část lesů má kulturní charakter s dominantním smrkem, menší měrou jsou přítomna paseková společenstva. Z nelesních biotopů je třeba zmínit především přirozený tok říčky Kamenice, zčásti se zjištěnými makrofyty (V4). Tok je nesouvisle doprovázen štěrkovitými náplavy bez vegetace (M4.1). V okrajových částech lokality jsou zastoupeny trávníky – nejčastěji jde o mezofilní ovsíkové louky (T1.1), menší měrou o trojštětové louky (T1.2) a ojediněle též o širokolisté suché trávníky (T3.4) sv. Bromion erecti. Podél Kamenice a některých jejích přítoků jsou přítomny devětsilové lemy (M5). Údolí Jizery a Kamenice je floristicky bohaté území zastoupené jak téměř termofytickými, tak i submontánními druhy. Malé plošky bezlesí hrají v této zalesněné krajině významnou roli, hostí vzácné druhy kapradin, především sleziník zelený (Asplenium viride) a kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), významný je výskyt sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium). Submontánní druhy obecnějšího rozšíření tu představují výskyty zimolezu černého (Lonicera nigra) na navarovském hradním valu a čarovníku alpského (Circaea alpina) na prameništích na dně údolí. V areálu zříceniny hradu Návarov byla nalezena vratička měsíční (Botrychium lunaria). Významný je i výskyt velmi vzácného archeofytu lopuštíku skloněného (Hackelia deflexa) na zdi hradní zříceniny. V okolí zříceniny hradu Návarov a poblíž stejnojmenného zámku jsou přítomny druhy vázané často na člověka nebo sekundární bezlesí - sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) nebo kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Na levém břehu Jizery v Podspálově ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia). Z typicky horských druhů (sem splavených) byly nalezeny v zaříznutých údolích řek např. mléčivec horský (Cicerbita alpina), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), zvonek širokolistý (Campanula latifolia), violka dvoukvětá (Viola biflora) či vranec jedlový (Huperzia selago) a další. Podobnou ekologii má i kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa ssp. sambucifolia) rostoucí při březích kaňonu Jizery i Kamenice. Inverzní charakter klimatu umožňuje přežití uvedených druhů v těchto nadmořských výškách. V předmětné oblasti však nacházíme vedle horských druhů i květenu teplomilnější – např. zběhovec lesní (Ajuga genevensis) či dobromysl obecnou (Origanum vulgare). Hodnotné jsou fragmenty květnatých bučin, suťových lesů a skalní biotopy se zastoupením vzácnějších a zákonem chráněných druhů rostlin. Mezi nejvzácnější a nejohroženější patří v údolí Jizery u Bítouchova ve skalní soutěsce rostoucí neoendemit lomikámen trsnatý vlnatý (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii). Stopově je přítomen subxerofilní/termofytický živel, reprezentovaný sporadickou populací tolity lékařské (Vincetoxicum hirudinaria) a prvosenky jarní (Primula veris) na výslunných skalách podél Kamenice. Lesní element opanují druhy květnatých i kyselých bučin, místy s citlivějšími a vzácnějšími druhy – lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum) a kyčelnicí devítilistou (Dentaria eneaphyllos). Překvapivý je výskyt břízy pýřité (Betula pubescens). Závažným negativním jevem na území EVL je invaze druhů netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) a křídlatky japonské (Reynoutria japonica). Tyto invazní druhy jsou velmi vitální, rozšiřují se na úkor původních druhů, mění celá společenstva a potlačují přirozenou biologickou rozmanitost. V letech 2011 - 2012 proběhl inventarizační průzkum EVL Údolí Jizery a Kamenice. Zaměřen byl na měkkýše, pavouky, vážky, motýly, brouky, ptáky a hydrobiologii. Výsledkem je výskyt 609 druhů živočichů ze sledovaných skupin. Z vodních měkkýšů bylo zjištěno 8 druhů (3 plži, 5 mlžů). Tento velmi nízký počet je dán charakterem toků, kdy se jedná o rychle tekoucí vodní toky ve vyšších polohách. Jedná se o běžné a široce rozšířené druhy, které jsou charakteristické pro rychleji tekoucí vodní toky s nižším množstvím živin. Vzácnějším druhem je pouze uchatka Radix ampla. Společenstvo suchozemských plžů je na lokalitě relativně chudé, zjištěno bylo 35 druhů. V celé EVL Údolí Jizery a Kamenice bylo zjištěno celkem 212 druhů vybraných sledovaných čeledí brouků Celkem 31 druhů je významných (14 Carabidae, 11 Staphylinidae, 1 Sphaeritidae, 3 Scarabaeidae, 1 Lampyridae a 1 Cerambycidae). Z toho 5 druhů patří ke zvláště chráněným zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) a střevlík nepravidelný (Carabus irregularis) a střevlík C. problematicus, svižník polní (Cicindela campestris), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Nejvýznamnější složku druhového spektra tvoří ripikolní druhy, obývající kamenité, štěrkové a štěrkopísčité břehy obou řek, mezi nimiž bylo zjištěno i nejvíce cenných druhů (reliktních, vzácných a ohrožených). Zjištění drabčíka Platydomene sodalis v údolí Kamenice lze hodnotit jako nejvýznamnější nález v celé EVL. Tento ripikolní druh žijící na štěrkopísčitých březích tekoucích vod v horských a podhorských oblastech je novým druhem pro Čechy a nález na břehu Kamenice je zároveň potvrzením jeho výskytu na území České republiky. Velice významný je také výskyt střevlíka Thalassophilus longicornis, který je v Čechách velmi vzácný na štěrkopísčitých až jílovitě písčitých březích tekoucích vod bez zastínění. V Čechách velmi vzácný a velmi lokální. Rovněž další druh ripikolního střevlíka Bembidion millerianum patří v Čechách již k velmi vzácným a ubývajícím druhům. Druhou nejvýznamnější složku tvoří druhy přirozených smíšených lesů, které se zachovaly zejména v horní části údolí Kamenice. K nim se řadí např. střevlík Carabus irreguaris irregularis, indikátor původních lesů, nebo zdobenec zelenavý, jehož larva se vyvíjí v trouchnivějícím dřevě starých listnatých stromů. Na lokalitě probíhá v 3 letém cyklu ichtyologický průzkum. Složení rybího společenstva na Jizeře: pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), jelec tloušť (Squalius cephalus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), hrouzek obecný (Gobio gobio), mihule potoční (Lamptera planeri), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), vranka obecná (Cottus gobio). Přítomnost jelce tlouště byla prokázána jen v Semilech, kde se v oblasti nad Bítouchovem vyskytuje také rak říční (Astacus astacus). Druhové spektrum v Jizeře odpovídá přírodě blízkému většímu toku lipanového pásma ovlivněnému vysazováním v rámci pstruhového hospodaření. Od 90. let se díky snížení okyselení výrazně zvýšil podíl mřenky mramorované a hrouzka obecného, další druhy původního parmového pásma se však díky fragmentaci toku dosud nenavrátily. Naopak již díky rybářskému hospodaření nejsou zaznamenávány nepůvodní druhy pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis). Složení rybího společenstva v Kamenici: pstruh obecný, pstruh duhový, lipan podhorní, střevle potoční, mřenka mramorovaná, vranka obecná. Přítomnost střevle potoční byla potvrzena jen v oblasti v Bohuňovsku. Jedná se o druhové složení typické pro přírodě blízké toky lipanového pásma ovlivněné vysazováním v rámci pstruhového hospodaření.

4.2 Quality and importance

Geomorfologicky a geologicky cenná lokalita, významná i z hlediska zastoupených biotopů, a to převážně acidofilních a květnatých bučin a suťových lesů místy až pralesovitého rázu. V části lesů lokálně převažuje kulturně podmíněný smrk (v původních lesích byl ovšem do určité míry přirozeně zastoupen). Nejcennějším fenoménem jsou ovšem různorodé skalní biotopy s poměrně rozsáhlými plochami primárního bezlesí, se značnou diverzitou fytocenóz. Vzácná květena s demontánními a reliktními prvky: lomikámen trsnatý vlnatý (český endemit, jediná existující lokalita), třtina pobřežní, devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum), violka dvoukvětá, kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) aj. Významná je též fauna EVL. Vedle zvláště chráněných druhů brouků (zdobenec zelenavý, střevlík nepravidelný, střevlík Carabus problematicus, svižník polní, zdobenec skvrnitý a zlatohlávek tmavý) je velmi významný výskyt drabčíka (Platydomene sodalis), dále střevlíka (Thalassophilus longicornis) a střevlíka (Bembidion millerianum). Jizera a Kamenice v EVL reprezentují toky s druhovým složením ichtyofauny typickým pro přírodě blízké toky lipanového pásma. Vyskytuje se zde stabilní populace vranky obecné, dále též mihule potoční, střevle potoční. Nad Bítouchovem se vyskytuje také rak říční.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
LBi
MB01i
MD01.04i
ME02.03o
LF04.01i
LG01.01i
LG01.02i
LG01.04i
LI01i
HJ02i
MJ02.02i
HJ02.03i
MJ02.05.05i
MK02i
MK02.03b
LK04.05i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
X

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie (2012). <i>Plán péče o evropsky významnou lokalitu Údolí Jizery a Kamenice na období 2013 -2022</i>. 64 s., DEMEK, J. (ed.) et al. (1987). <i>Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon České socialistické republiky</i>. Vydání 1. Praha: Academia nakladatelství Československé akademie věd. 584 s., GÁBA, Z. et al. (2002). <i>Geologické vycházky Českou republikou</i>. 490 s., LUSK, S.; HALAČKA, K.; KOKEŠ, J. et al. (1995). <i>Studie ŘEKA JIZERA ř.km 110 - 145</i>. Brno. 72 s., MALINA, M.; Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. (2010). <i>Plán péče o přírodní rezervaci "Údolí Jizery u Semil a Bítouchova" na období 2011- 2020</i>. 39 s., Rejzek T. (2004). L0119 (Stanový) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Sádlo J. (2001). L0021 - Jizera u Spálova - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Smejkal J. (2003). L0122 (Zásada-Držkov) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha., Suchopýr. o.p.s. (2007). <i>Studie migrační prostupnosti a návrh zprůchodnění vodního toku Jizery v úseku od hranic CHKO Jizerské hory po jez Dolánky (ř.km 82,430)</i>. Liberec. 28 s., Višňák R. (2004). L0146 (Bozkov-Slaná) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ0228.32
CZ058.02
IN0659.70

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Údolí Jizery+28.32
CZ05Údolí Jizery*8.02

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Libereckého kraje
Address:
Email:info@kraj-lbc.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Údolí Jizery a Kamenice CZ0514672
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-005511
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY