Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0520022

1.3 Site name

Miletínská bažantnice

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2021-12

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC:2012-07
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:15.661389
Latitude:50.400278

2.2 Area [ha]

69.6019

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3150  info      3.6552  0.00 
6410  info      6.576  0.00 
6510  info      4.8565  0.00 
7230  info      0.0412  0.00 
9170  info      17.5225  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them


No species are reported for the site

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0611.00
N0710.00
N083.00
N096.00
N1022.00
N141.00
N150.00
N1632.00
N208.00
N216.00
N231.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Asi 1 km Z od obce Miletín. Ekotop: Geologie: Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlina rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Pedologie: Především se jedná o pelickou kambickou pararendzinu s různým stupněm oglejení v hlubších horizontech. V luhu a na mokrých loukách se nacházejí gleje (akvický, fluvický, pelický), případně fluvizem pelická. Ojediněle se vyskytuje luvický a pelický pseudoglej a příp. kambizem vyluhovaná, často oglejená. Přirozený vývoj půd byl v historii ovlivněn i lidskými aktivitami. Jak už vyplývá z geologického podloží a navrstvených substrátů, jedná se na území EVL o jílovitohlinitou až jílovitou, v aluviu a prameništích o písčitohlinitou, místy organickou, hlubokou, vazkou až kyprou, mírně kyselou až mírně zásaditou, sorpčně nasycenou, čerstvě vlhkou až mokrou půdu kostkovité až drobtovité struktury. Hydrologie: Lokalitou protéká potok Bubnovka. V lesní části EVL se nachází rybník Povolír (3 ha), který je dotován vodou z hlavního melioračního zařízení – silně eutrofizovanou strouhou napájenou Bystřicí a odvodňovacími strouhami z lesních porostů. V jižní části EVL se na potoce Bubnovka nachází rybník Bubnovka (7 ha). V severovýchodní části EVL se nachází soustava tří malých vodních nádrží (celková rozloha 2 ha), které jsou napájeny systémem kanálů, které jsou napájeny vodou z toku Bystřice. Geomorfologie: Lokalita leží na dně miletínského úvalu - ve stř. a z. části Bělohradské pahorkatiny; brachysynklinální sníženina směru ZSZ-VJV. Je tvořena sedimentární tabulí. Reliéf: Erozně denudační na strukturách subhorizontálně uložených zpevněných sedimentů. Povrch lokality je z velké části na rovině, místy jsou i mírné svahy, k JV se mírně sklání (0-5 stupňů); výška 320-340 m n. m. Krajinná charakteristika: Lesní celek s přilehlými slatinnými loukami a několika rybníky. Biota: Zhruba 1/3 severní části lokality zaujímají hercynské dubohabřiny. Pouze jako fragmenty (nejčastěji linie podél vodotečí) se vyskytují údolní jasanovo-olšové luhy. Menší část S území zaujímají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami. Mokřadní olšiny jsou vyvinuté pouze dvěma fragmenty. Rozsáhlé kosené plochy ve střední části území tvoří biotopy střídavých vlhkých bezkolencových luk. Na bohaté bezkolencové louky navazují kosené druhově chudé porosty (až monocenózy) se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) širokolistých suchých trávníků, ze Z též porosty vlhkých pcháčových luk. Převážně v Z okraji jsou též zastoupeny mezofilní ovsíkové louky, zpravidla se však jedná o degradované porosty nebo o porosty na přechodu k vlhkým pcháčovým loukám nebo střídavě vlhkým bezkolencovým loukám. Vápnitá slatiniště asociace Valeriano dioicae-Caricetum davallianae jsou zaznamenána v bodových výskytech ve střední části lokality. Vegetace letněných rybníků byla vytvořena na vypuštěných rybnících. Eutrofní vegetace bahnitých substrátů byla zaznamenána bodově, u přepustě na rybníce Bubnovka i šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s rdestem světlým (Potamogeton lucens) je známa z rybníka Bubnovka, hojně se zde vyskytovala i makrofytní vegetace s bublinatkou jižní (Utricularia australis). Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s lakušníkem okrouhlým (Batrachium circinatum) byla zaznamenána jen u přepadu rybníka Bubnovka. V dolní části lokality se vyskytují rozsáhlé porosty rákosin eutrofních stojatých vod, mokřadních křovin a biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Lesní komplex má charakter dubohabřiny (sv. Carpinion). Komplex je velmi rozrůzněný, a to jak z hlediska druhového složení, tak i z hlediska stáří porostů. Ve stromovém patře rostou dub letní (Quercus robur), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), jedle bělokorá (Abies alba), třešeň ptačí (Prunus avium), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), smrk ztepilý (Picea abies). Podél protékajícího potoka je vyvinut jasanovo-olšový lužní porost (as. Pruno-Fraxinetum) se střemchou obecnou (Prunus padus), olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Vtroušena je též bříza bělokorá (Betula pendula), osika obecná (Populus tremula), dále geograficky nepůvodní dřeviny dub červený (Quercus rubra), modřín opadavý (Larix decidua) a borovice vejmutovka (Pinus strobus), ojediněle i topol kanadský (Populus x canadensis), jírovec maďal (Aeusculus hippocastanum). V keřovém patře rostou typické dřeviny jako zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaeus), krušina olšová (Frangula alnus), svída krvavá (Cornus sanquinea), na prosvětlených místech trnka obecná (Prunus spinosa). Z významných druhů bylinného patra zde rostou např. medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka divotvárná (Viola mirabilis), prvosenka jarní (Primula veris), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), hrachor jarní (Lathyrus vernus), rožec hajní (Cerastium lucorum), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Nacházejí se zde tři ucelenější plochy převážně listnatého lesa se starými doupnými stromy, zejména duby letními a javory kleny, které jsou velmi atraktivní především z hlediska bohaté potravní nabídky pro ptáky, hlavně šplhavce. Na datlovitých ptácích (strakapoud, žluna) jsou závislé další druhy hlavně pěvců (sýkora, lejsek, špaček, brhlík, žluva). Diverzita a početnost denních motýlů v lesních porostech EVL Miletínská bažantnice již bohužel příliš uspokojivá není. Lesní porosty jsou příliš husté, lesní průseky nedostatečně široké. V lesních porostech lze nejčastěji zastihnout perleťovce stříbropáska (Argynnis paphia), dále pak žluťáska řešetlákového (Gonopteryx rhamni), modráska krušinového (Celastrina argiolus), babočku paví oko (Inachis io), b. bílé C (Polygonia c-album), b. kopřivovou (Aglais urticae), b. osikovou (Nymphalis antiopa), okáče pýrového (Pararge aegeria) a soumračníka rezavého (Ochlodes sylvanus). Rozsáhlý komplex zachovalých bezkolencových a slatinných luk se nachází ve střední části EVL. Střídavě vlhké bezkolencové louky (sv. Molinion caerulae) jsou vázány na mírně se svažující plochy, naopak velmi cenné fragmenty slatinných luk a slatinišť (as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae, Seslerietum uliginosae) zůstaly zachovány v terénních sníženinách kolem velkého remízu (zejména ve východní a severní části EVL). Bezkolencové louky jsou v EVL druhově velmi pestré a přežívají v nich populace zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice Hostova (Carex hostiana), o. Otrubova (C. otrubae), svízel severní (Galium boreale), voskovka menší (Cerinthe minor), oman vrbolistý (Inula salicina), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Na slatinných loukách a slatiništích rostou vitální populace ostřice Davallovy (Carex davalliana), pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), vyskytuje se zde i suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus), ostřice chabá (Carex flacca) a o. prosová (C. panicea). Byl zde zaznamenán i výskyt tučnice obecné (Pinguicula vulgaris). Její přirozený výskyt v lokalitě je sporný, pravděpodobně zde byla záměrně vysázena. Komplex luk mezi rybníky Povolír a Bubnovka představuje jediné místo v EVL (konkrétně se jedná o vyjeté koleje od traktoru na louce Sůlek), kde bylo prokázáno rozmnožování čolka horského (Triturus alpestris). Stejná lokalita (včetně pozemků v okolí Bubnovky) představuje i potravní lokalitu pro ropuchu obecnou (Bufo bufo). Vodní vegetace a litorální zóna rybníka Povolír je ve špatném stavu. Litorál je nahrazen úzkým pruhem mokřadní vegetace s nepříliš vitálními populacemi druhů (např. bezosetka štětinovitá – Isolepis setacea, ostřice vyvýšená – Carex elata, o. nedošáchor – C. pseudocyperus, o. pobřežní – C. riparia). Ve vodě byly v roce 2008 nalezeny poškozené rostliny lakušníku okrouhlého (Batrachium circinatum). Břehy jsou ruderalizovány, na hrázi rybníka se šíří geograficky nepůvodní, okrasná dřevina štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Rozvoj vodní makrovegetace je omezen pouze na mělkou nezastíněnou břehovou část a prostor u přítoku. V současné době se na rybníce Povolír vyskytuje jen několik málo nejméně náročných druhů vážek. Lze předpokládat, že větší část je tvořena převážně migranty, neboť stav rybníka neumožňuje vznik lokální populace. Bentická fauna rybníka je velmi chudá (ploštice Nepa cinerea, Micronecta scholtzi a Sigara falleni, brouk Rhantus exsoletus, vážka Platycnemis pennipes, jepice Cloeon dipterum, plži Planorbarius corneus a Bithynia tentaculata, larvy komára Anopheles maculipennis gr. a pakomárů Polypedilum nubeculosum a Einfeldia pagana). Zooplankton je silně ovlivněn rybí obsádkou, velké perloočky se nevyskytují. Ve společenstvu dominují malé druhy perlooček odolávající predačnímu tlaku ryb Bosmina longirostris a Chydorus sphaericus, juvenilní stadia buchanek Cyclopoida a vířníci Asplanchna sp., Hexarthra sp. a Brachionus angularis angularis. Dominantní řasy rodu Trachelomonas, Ceratium hirudinella a vláknité sinice rodu Planktothrix tvoří v průběhu vegetační sezóny mohutný vegetační zákal. Mokřadní olšiny jsou typické stagnující vodou a výskytem vysokých ostřic (ostřice štíhlá - Carex acuta, ostřice ostrá - Carex acutiformis), mokřadních bylin a rákosu obecného (Phragmites australis). Rákos se šíří nejen v olšinách, ale i na jejich okrajích, kde olšiny přecházejí ve vlhké louky. Remíz v komplexu bezkolencových a slatinných luk má přechodný charakter mezi potočním luhem (as. Pruno-Fraxinetum) a dubohabřinou (sv. Carpinion). Ve stromovém patře rostou např. olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), střemcha obecná (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), jilm habrolistý (Ulmus minor). V bylinném patře roste např. čarovník pařížšký (Circaea lutetiana), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), mařinka vonná (Galium odoratum), bradáček vejčitý (Listera ovata). V lesních lemech jsou zastoupeny světlomilnější dřeviny, např. trnka obecná (Prunus spinosa). Delší dobu zamokřené plochy v loukách zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis), případně vysokými ostřicemi (ostřice štíhlá – Carex gracilis, o. ostrá – Carex acutiformis, o. dvouřadá – Carex disticha). V komplexu bezkolencových a slatinných luk jsou tyto rákosiny soustředěny kolem vodotečí a příkopů, po okrajích remízu (především východní, severní a západní okraj). Souvislý porost tvoří rákos mezi remízem a tokem vytékajícím z rybníka Povolír, dále u podmáčeného severovýchodního okraje remízu, rozsáhlá rákosina se vyskytuje i podél příkopu na pravém břehu toku vytékajícího z rybníka Povolír. Jedná se převážně o monocenózy rákosu, které na okrajích přechází buď v porosty vysokých ostřic nebo v luční společenstvo. Jihovýchodní část komplexu luk se nachází na mírném, severozápadně orientovaném svahu. Jedná se o mezofilní louky s vyšším podílem trav (ovsík vyvýšený – Arrhenatherum elatius, ovsíř pýřitý – Avenula pubescens, kostřava červená – Festuca rubra, kostřava luční – Festuca pratensis, sveřep vzpřímený – Bromus erectus), v nichž jsou hojně zastoupeny i druhy vlhkomilné (např. pcháč zelinný – Cirsium oleraceum, pcháč šedý – Cirsium canum, krvavec toten - Sanguisorba officinalis, olešník kmínolistý – Selinum carvifolium atd.). V nejníže položené části u potoka dominují vysoké ostřice (zejména ostřice dvouřadá – Carex disticha). Na louky navazuje příkop silnice Miletín–Hořice protínající EVL, kde se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Rybník Bubnovka v jižní části EVL je obklopen rozsáhlými rákosinami s rákosem obecným (Phragmites australis), orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), o. širokolistým (T. latifolia) a vysokými ostřicemi. Rákosiny jsou významným biotopem ornitofauny, rozvolněné rákosiny a přechody v pozvolně se svažující dno rybníka jsou ideálním místem pro obojživelníky. V několika částech vznikly skupiny keřových vrb (zejména vrba popelavá – Salix cinerea), do nichž jsou vtroušeny stromové vrby (vrba křehká - Salix fragilis, vrba jíva - Salix caprea), olše lepkavá (Alnus glutinosa) atd. Ve východní a jihovýchodní části se na břehu rybníka nacházejí neudržované porosty vzniklé náletem, kromě podmáčených ploch s ostřicemi, chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a keřovými vrbami jsou zde velmi vysychající a ruderalizované plochy s hojným výskytem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), jednoletých i víceletých plevelných druhů rostlin. V letech 2001-2003 zde byly zaznamenáno šídlo luční (Brachytron pratense) a šídlo červené (Aeshna isosceles). Na lokalitě se pravidelně rozmnožuje čolek obecný (Triturus vulgaris). Populace čolka velkého (Triturus cristatus) na rybníce Bubnovka patří mezi slabší, ovšem prozatím je dlouhodobě stabilní. Dosud se zde nalézá relativně silná populace (tisíce jedinců) ropuchy obecné (Bufo bufo), která má prozatím dlouhodobě stabilní charakter. Největší trdliště jsou u hráze a na jihozápadním břehu rybníka. Populace rosničky zelené (Hyla arborea) se od roku 1999 s drobnými výkyvy postupně zvětšuje, rosnička preferuje v EVL rákosinu v zadní části u přítoku a orobincové porosty ve východní zátoce rybníka. V roce 2008 činil odhad počtu volajících samců cca 90 jedinců. Skokan hnědý (Rana temporaria) se na rybníce Bubnovka dosud nalézá v relativně silné populaci (stovky jedinců), která má prozatím dlouhodobě stabilní charakter. Největší trdliště jsou v zadní části rybníka u přítoku a v jižní a východní zátoce. U komplexu zelených skokanů (Rana synklepton) byla v roce 2008 na rybníce Bubnovka populace odhadnuta na min. 30 volajících samců. Rybník Bubnovka je z hlediska svých litorálních porostů nejvýznamnější lokalitou pro vodní ptáky, vyskytuje se zde např. vzácný rákosník velký (Acrocephalus arundinadeus), lyska černá (Fulica atra). chřástal vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeroginosus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), chřástal kropenatý (Porzana porzana), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio). Rybník Bubnovka je rovněž významnou lokalitou vodního ptactva. Z vodních makrofyt se zde podle pozorování v roce 2008 vyskytuje pouze okřehek menší (Lemna minor). V roce 2010 zde byla nalezena i bublinatka jižní (Utricularia australis), rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus) a šejdračka bahenní (Zannichiella palustris). Na horním rybníku (ze soustavy malých vodních nádrží v severovýchodní části EVL) byly zaznamenány druhy rostlin obnažených bahnitých substrátů, např. žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), psárka plavá (Alopecurus aequalis), svízel slatinný (Galium uliginosum), sítina článkovaná (Juncus articulatus). Na vodní hladině rostl lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), okřehek menší (Lemna minor). V úzkých litorálech rybníků rostou ostřice ostrá (Carex acutiformis), o. nedošáchor (Carex pseudocyperus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis), orobinec širolistý (Typha latifolia), lilek potměchuť (Solanum dulcamara). Z dřevin jsou v břehových porostech zastoupeny hlavně vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba křehká (Salix fragilis). Bentická fauna je velmi chudá, ve větším množství jsou zastoupeni pouze máloštětinatci druhu Tubifex tubifex. Další přítomné organismy jsou vážka Platycnemis pennipes, ploštice Aquarius najas, jepice Cloeon dipterum, stejnonožec Asellus aquaticus, a larvy pakomárů Parachironomus varus a Glyptotendipes gripekoveni gr. Zooplankton je silně ovlivněn rybí obsádkou. Vyskytují se pouze druhy odolávající predačnímu tlaku ryb jako např. perloočka Bosmina longirostris, vznášivka rodu Eudiaptomus sp., juvenilní stádia buchanek Cyclopoida a vířníci Asplanchna sp. a Polyarthra sp. V planktonu byly zachyceny i statoblasty mechovek Plumatella repens a Plumatella emarginata, které pravděpodobně narůstají na potopeném dřevě.

4.2 Quality and importance

Lokalita Miletínská bažantnice představuje zbytek přirozené geobiocenozy typické pro oblast Podzvičinska. Jedná se o hodnotný komplex rozmanitých typů biotopů s cenným druhovým zastoupením vegetace od hercynských dubohabřin s bohatým bylinným podrostem s řadou ochranářsky významných druhů, často medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a jiné orchideje, lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Pouze jako fragmenty (nejčastěji linie podél vodotečí) se vyskytují údolní jasanovo-olšové luhy. Menší část S území zaujímají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami. Mokřadní olšiny jsou vyvinuté pouze dvěma fragmenty. Společenstvo rákosin eutrofních stojatých vod umožňuje hnízdění mnoha druhům ptáků jako je např. kriticky ohrožený druh bukač velký (Botaurus stellaris) nebo vzácný rákosník velký (Acrocephalus arundinadeus) aj.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MBi
HB01.02i
HF01i
MJ02.01i
HJ02.02i
MK02.03o
HK04.05i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

PRAUSOVÁ, R. et al. (2008). <i>Plán péče o přírodní rezervaci Miletínská bažantnice na období 2009 - 2018</i>. 45 s. Plán péče o MZCHÚ. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Hradec Králové; Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ02100.00
CZ050.00

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ02Miletínská bažantnice=100.00
CZ05Miletínská bažantnice*0.00

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Address:
Email:posta@kr-kralovehradecky.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Miletínská bažantnice CZ0520022
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY