| Poloha: Výrazně zaříznuté zv. jdoucí údolí Štírového potoka mezi Malým Dářkem a údolní nivou Doubravy asi 1,5 km jz. od obce Vojnův Městec, včetně luk v jv. části břehových partií rybníka Řeka nacházejících se bezprostředně sz. směrem pod obcí Hluboká a údolní nivy říčky Doubravy asi 1,5 km jz. od obce Vojnův Městec. Lokalita se nachází ve fytogeografickém regionu Hornosázavská pahorkatina.
Ekotop: Štíří důl
Geologie: Geologickým podložím území jsou vápnité slínovce a prachovce křídového výběžku Dlouhé meze překryté mělkými hlinitými pararendzinami, ve spodinách s vyšším obsahem štěrku.
Geomorfologie: Území je součástí Dářské brázdy.
Reliéf: Výrazně zaříznuté údolí Štírového potoka v jinak vcelku plochém reliéfu v nadmořské výšce 560-620 m.
Pedologie: Na prudkých svazích se ojediněle vyskytují i suťové nevyvinuté půdy, přecházející do humusem obohacených kambizemí na bázích svahů. V úzké údolní nivě potoka jsou na sedimentech vytvořeny pseudogleje, u rybníčku v dolní části území zbahnělé gleje.
Krajinná charakteristika: Prudké zalesněné svahy úzkého údolí spadající k zařezávajícímu se Štírovému potoku.
Řeka
Geologie: Geologickým podložím území jsou vápnité glaukonitické pískovce a slínovce výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s albit-chloritickými břidlicemi a fylity vítanovského souvrství hlinecké zóny.
Geomorfologie: Geomorfologický okrsek Dářská brázda na kontaktu s Henzličskou vrchovinou.
Reliéf: Ploché dno široce rozevřeného údolí s meandrujícím tokem Doubravy a rybníkem Řeka v nadmořské výšce 553–556 m.
Pedologie: Na údolních sedimentech vznikly vrstvy slatinné rašeliny vykliňující k okrajům na organozemní pseudogleje.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý komplex slatinných luk a ostřicových mokřadů nad rybníkem, doprovázený dřevinnými porosty, s bohatým výskytem řady chráněných a ohrožených druhů organismů.
Biota: Štíří důl:
V zalesněné části výrazného údolí Štířího potoka převažují změněné smrkové porosty (X9A) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a s nepatrným zastoupením javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). V části území jsou částečně zachovány květnaté bučiny (L5.1) až roklinové javořiny svazu Tilio-Acerion (suťové lesy (L4). V podrostu se vyskytují také oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina). Podél potoka se vyskytuje fragment údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2) a v potoce pobřežní vegetace potoků (M1.5). Ve žlíbku potoka nad rybníkem se ve smíšeném porostu olše lepkavé (Alnus glutinosa), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a smrku ztepilého (Picea abies) vyskytuje na padlých smrkových kmenech naturový mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). V horní bezlesé části údolí Štířího potoka se na jižně orientovaných svazích vytvořila mozaika mezofilních luk (T1.1) a podhorských smilkových trávníků (T2.3B), díky opukovému podloží s náznaky přechodů k širokolistým suchým trávníkům (T3.4). Právě zde je lokalita zbytkové populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), z dalších ohrožených druhů rostlin zde roste pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
Žleb potoka je biotopem v regionu ojedinělé populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), v rybníčku ve spodní části údolí se rozmnožuje kuňka ohnivá (Bombina bombina).
Řeka:
Jižně od rybníka Řeka se nachází nevápnitá mechová slatiniště (R2.2), převážně as. Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii. Místy jsou v okolí pramenů na opukovém podloží vytvořeny plošky vápnitých slatinišť (R2.1) as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae a Eleocharitetum quinqueflorae. Slatiniště přechází ve střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) nebo ve vlhké pcháčové louky (T1.5) a tužebníková lada (T1.6). Na vlhké louky navazují mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a smilkové trávníky (T2.3B), místy na přechodu k mezofilním bylinným lemům. Břehy rybníka Řeka lemují rozsáhlé porosty vysokých ostřic (M1.7) a mokřadní vrbiny (K1). Kolem meandrujícího toku Doubravy jsou vytvořeny břehové porosty, přecházející v roztroušené dřevinné nálety na loukách. Na skalnatém poloostrůvku u rybníka je vytvořen drobný lesík s různověkým smíšeným porostem. Na slatiniště a vlhké louky je vázán výskyt řady ohrožených druhů rostlin. Rostou zde mj. ostřice dvoudomá (Carex dioica), o. dvoumužná (C. diandra), o. příbuzná (C. appropinquata), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. Davallova (C. davalliana), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bařička bahenní (Triglochin palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustris), bublinatka jižní (Utricularia australis), bublinatka menší (U. minor), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Významný je také výskyt bahenních pampelišek sekce Palustria, při průzkumu v roce 2013 zde byla zjištěna pampeliška drůbeží (Taraxacum fartoris). V cenných rašelinných biotopech byl zjištěn výskyt celé řady významných druhů mechorostů jako sou např. bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), rašeliník modřínový (Sphagnum contortum), rokýtek vlhkomilný (Pseudocampylium radicale), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii), srpnatka mnohosnubná (Drepanocladus polygamus), krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum), měřík prostřední (P. medium), měřík oválný (P. ellipticum), lesklec zubatý (P. denticulatum), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii) a vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens). Poměrně početnou populaci zde má srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), vytváří zde populaci mnoha kolonií o celkové velikosti asi 10m2.
Území hostí početné populace obojživelníků. Rozmnožují se v něm čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), s. ostronosý (R. arvalis), s. zelený (R. kl. esculenta), s. krátkonohý (R. lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička obecná (Hyla arborea). Z plazů zde žije ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix). Na loukách hnízdí mj. bekasina (Gallinago gallinago), hýl rudý (Sarpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka zelená (Locustella naevia) a řada dalších druhů ptáků. Za potravou často zaletují moták pochop (Circus aeroginosus), čáp bílý (Cicinoa ciconia) i čáp černý (C. nigra) a pravidelně zde loví hmyz netopýři, nejčastěji netopýr vodní (Myotis daubentoni). Z významných druhů měkkýšů je nejvýznamnější výskyt početné populace drobného plže vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri). Jeho zdejší populace je v současné době zřejmě nejbohatší lokalitou druhu v Evropě. |