Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0714073

1.3 Site name

Litovelské Pomoraví

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2020-10

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC:2018-07
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:16.994444
Latitude:49.781389

2.2 Area [ha]

9458.5647

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km] (optional):


No information provided

2.5 Administrative region code and name


No information provided

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
6410  info      25.2101  0.00 
6510  info      43.7831  0.00 
8310  info      0.0106  7.00 
9170  info      1930.48  0.00 
91E0  info      101.495  0.00 
91F0  info      2217.23  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
I4056Anisus vorticulus    450  2000   
M1308Barbastella barbastellus          DD 
A1188Bombina bombina          DD 
M1337Castor fiber    210  210   
M1355Lutra lutra          DD 
I1060Lycaena dispar          DD 
I1037Ophiogomphus cecilia          DD 
I6179Phengaris nausithous          DD 
A1166Triturus cristatus          DD 
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)


No information provided

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N065.00
N071.00
N080.00
N090.00
N104.00
N120.00
N149.00
N1521.00
N1646.00
N208.00
N211.00
N220.00
N235.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Centrální část Hornomoravského úvalu (tzv. Středomoravská niva) a jižní část Mohelnické brázdy, oblast podél řeky Moravy. Jihovýchodní část, která kopíruje hranici CHKO Litovelské Pomoraví, tvoří komplex lužních lesů obklopující řeku Moravu s bočními rameny mezi městem Litovel a obcí Horka nad Moravou doplněný navazujícími nivními loukami a mokřadními společenstvy. Od města Litovle pokračuje lokalita severozápadním směrem opět v hranicích CHKO Litovelské Pomoraví, která zde zahrnuje lužní lesy a rozsáhlý komplex převážně dubohabrových lesů rozkládající se od Litovle až po Úsov a Mohelnici. Mimo hranice CHKO zahrnuje lokalita bezlesou krajinu při toku Moravy až po obce Rájec a Leština. Ekotop: Geologie: Podloží tvoří spodnokarbonské (kulmské) břidlice přecházející v oligomiktní slepence a karbonské vápnité pískovce, střídané prachovci a drobami. V podloží lužní části jsou kvartérní štěrkopísky, překryté holocénními hlínami a fluvizeměmi. V oblasti Třesínského prahu vystupuje na povrch jinak v sedimentech ponořená kra devonských vápenců. Geomorfologie: Hornomoravský úval, podcelek Středomoravská niva. Reliéf: Plochá údolní niva s projevy anastomózní říční sítě modelovaná pravidelnými povodněmi je tvořená hlavním tokem řeky Moravy a řadou bočních ramen a přítoků. Zde se nadmořská výška pohybuje od 270 (u obce Leština) do 213 m n. m. (u Olomouce). Navazuje terén s charakterem ploché pahorkatiny zvedající se do nadmořské výšky 345 m (Jelení vrch). V oblasti je také několik jezer vzniklých těžbou štěrkopísku. Pedologie: Fluvizemě glejové, místy kambizemě modální. Krajinná charakteristika: Jedinečná ukázka přirozené aluviální krajiny v jinak převážně intenzivně zemědělsky využívaném Hornomoravském úvalu. Zahrnuje lužní lesy, nivní louky a z důvodů arondace hranic i nezbytnou část polností. Biota: Území Litovelského Pomoraví je unikátní bohatým výskytem lužních lesů – zejména tvrdých luhů, ale i měkkých luhů a jasanových olšin. Lesy tvrdého luhu jsou na většině území velmi dobře zachovalé, s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým střídáním bylinných aspektů. Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty měkkého luhu, které jsou stanovištěm populace topolu černého (Populus nigra) či vrby bílé (Salix alba). Komplex s převažujícími dubohabrovými lesy nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystémů obdobu v kontextu severní Moravy. Některé druhy zde dosahují nejsevernějšího rozšíření proti toku Moravy - bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), ostřice Micheliho (Carex michelii), slézovník velkokvětý (Malva alcea), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum). Z dalších vzácných druhů je možné zmínit např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo hruštici jednostrannou (Orthilia secunda). Velmi pestré je zastoupení nelesních biotopů převážně mokřadního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živočišná společenstva. Z významnějších druhů rostlin se zde můžeme setkat např. s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bazanovcem kytkokvětým (Lysimachia thyrsiflora) či pryskyřníkem velkým (Ranunculus lingua). Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky či bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), sítinou tmavou (Juncus atratus), kosatcem sibiřským (Iris sibirica), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími. Na sušších plochách se vyskytují také mezofilní ovsíkové louky, zpravidla bez vzácnějších druhů rostlin, vzácně např. i s výskytem zvonečníku hlavatého (Phyteuma orbiculare), mochny bílé (Potentilla alba) či jehlice rolní (Ononis arvensis). Území je velmi hodnotné i po stránce zoologické. Množství lesních periodických tůní podmiňuje hojný výskyt kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Z bezobratlých je nutno ještě zmínit alespoň 2 druhy motýlů tvořících předměty ochrany EVL - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). V rámci vážek je významný např. výskyt populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), obývající zachovalé říční toky. V PR Plané loučky je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) - kriticky ohroženého druhu v rámci ČR. EVL je bohatá na výskyt ryb, z těch vzácnějších je možné uvést např. hořavku duhovou (Rhodeus amarus), karase obecného (Carassius carassius), střevli potoční (Phoxinus phoxinus), ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus), ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus), jelce jesena (Leuciscus idus), vranku obecnou (Cottus gobio) a další. Také zde byl nově potvrzen výskyt mihule potoční (Lampetra planeri). V oblasti je rovněž bohatě zastoupena skupina obojživelníků, typický je např. výskyt čolka obecného (Triturus vulgaris) nebo vzácnějšího čolka velkého (T. cristatus), kuňky ohnivé (Bombina bombina), skokana štíhlého (Rana dalmatina) nebo rosničky obecné (Hyla arborea). Z plazů lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ještěrek – ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku živorodou (Zootoca vivipara). Území je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou řady druhů ptáků. Celkem zde bylo zjištěno cca 250 druhů ptáků. Ze vzácnějších druhů hnízdících v území je možné zmínit např. bukáčka malého (Ixobrychus minutus), čápa černého (Ciconia nigra), orla mořského (Haliaeetus albicilla), včelojeda lesního (Pernis apivorus) či chřástala kropenatého (Porzana porzana); u zachovalých vodních toků lze zastihnout např. kulíka říčního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) či ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Hnízdí zde řada druhů ptáků typických pro doubravy, jako je např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), žluva hajní (Oriolus oriolus) a řada dalších. Z významnějších druhů zaznamenávaných zde na tahu je možno zmínit např. rybáka černého (Chlidonias niger), volavku bílou (Egretta alba), bukače velkého (Botaurus stellaris), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), luňáky (Milvus spp.) nebo orlovce říčního (Pandion haliaetus). Jeskyně Podkova je významným zimovištěm populace netopýra černého (Barbastella barbastellus). Kromě něj zde hibernuje několik dalších druhů letounů, stejně jako v Mladečských jeskyních. Do území byl na počátku 90. let 20. století vysazen bobr evropský (Castor fiber), jehož populace se zde úspěšně rozvinula. Z dalších vzácných savců je nutno zmínit vydru říční (Lutra lutra), jejíž nepříliš početná, ale stálá populace migračně spojuje populaci v Beskydech a na Českomoravské vrchovině.

4.2 Quality and importance

Lesy tvrdého luhu jsou v celém území velmi dobře zachovalé s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým střídáním bylinných aspektů. Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty měkkého luhu, které jsou stanovištěm populace topolu černého (Populus nigra). Komplex s převažujícími dubohabrovými lesy nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystémů obdobu v kontextu severní Moravy. Nejsevernější rozšíření proti toku Moravy zde dosahují některé druhy: bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), ostřice Micheliho (Carex michelii), sléz velkokvětý (Malva alcea), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), vzácně prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Velmi pestré je zastoupení nelesních biotopů převážně mokřadního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živočišná společenstva. Z významnějších druhů rostlin se zde můžeme setkat např. s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), vrbinou kytkokvětou (Lysimachia thyrsiflora) či pryskyřníkem velkým (Ranunculus lingua). Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky či bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), hrachorem bahenním (Lathyrus palustris), kosatcem sibiřským (Iris sibirica), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími. Území je velmi hodnotné i po stránce zoologické. Množství lesních periodických tůní podmiňuje hojný výskyt kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Z bezobratlých je nutno ještě zmínit alespoň 2 druhy motýlů tvořící též předmět ochrany oblasti - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) - nebo vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia). V území (PR Plané loučky) je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) - kriticky ohroženého druhu v rámci ČR (Beran 1998). V oblasti je rovněž bohatě zastoupena skupina obojživelníků, např. čolek velký (Triturus cristatus) či obecný (T. vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina) nebo rosnička obecná (Hyla arborea). Z plazů lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ještěrek - ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a j. živorodou (Zootoca vivipara). Území je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou řady druhů ptáků, celkem zde bylo zjištěno cca 250 druhů ptáků. Hnízdí zde významné populace druhů vázaných na zachovalé vodní toky, zejména kulíka říčního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) a ledňáčka říčního (Alcedo atthis), a na zachovalé listnaté lesy, např. strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), žluvy hajní (Oriolus oriolus) a dalších. Jeskyně v oblasti Třesína jsou významným zimovištěm letounů, včetně netopýra černého (Barbastella barbastellus). Významná je populace bobra evropského (Castor fiber) i méně početné vydry říční (Lutra lutra).

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA02.01b
MA03.03i
LA04.03b
MA08i
MB02i
LB02.04i
MD01.02i
LE01i
LE06i
LG01.01i
LG01.04i
MG05.04i
LH01b
HJ02i
MJ02.01i
HJ02.04b
MJ02.04.02i
MJ02.05i
MJ02.05.05i
HJ02.07b
MK02i
LK02.02i
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
MA03i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.4 Ownership (optional)


No information provided

4.5 Documentation (optional)

AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. <i>PLANETA</i>. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393., Beran L. (1998). Svinutec tenký (Anisus vorticulus). The Snail Anisus vorticulus. Ochrana přírody, Praha, 9: 272 - 273., Beran L. (2000). Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the Litovelské Pomoraví protected landscape area (Acta Univ. Palacki. Olomoc. Fac. Rer. Nat. 2000, Biol. 38., 17 - 28., Beran L. (2003). Anisus vorticulus (Troschel, 1834) - svinutec tenký. Závěrečná zpráva za rok 2003.nepublikováno. Msc. Depon. AOPK ČR. 5 str., Bureš S. (2002). Problematika rybářství a vodní turistiky v NPR Ramena řeky Moravy z pohledu ornitologa. Depon. in Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Ms., 3 str., OHGS s.r.o. (2013). <i>Bilanční studie podzemních vod na území CHKO Litovelské Pomoraví - závěrečná zpráva</i>. 75 s., POLEDNÍK, L.; POLEDNÍKOVÁ, K.; ROCHE, M. et al. (2009). <i>Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2009 - 2018</i>. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 84 s., Poprach K., Rybka V., (1995). Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Acrocephalus (Ostrava), 16: 5-6., Reiter A., Koudelka M. (2001). Zimoviště netopýrů v Mladečsko-Javoříčském krasu mimo Javoříčské jeskyně. Vespertilio 5: 199-207., Šafář J. (2002). Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Příroda, Praha, 13: 161-196., Šafář J., Vávra T. (0). Ústní sdělení - zoologický průzkum (netopýři)., Šafář J., Vávra T., Dočkal O. (0). Ústní sdělení - zoologický průzkum (netopýři)., Vorel A., Kostkan V., Marhoul P., John F., Nová P., Šafář J. (2005). Program péče o populaci bobra evropského v České republice. Společnost Castor a AOPK ČR, 114 str.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level (optional):

Code Cover [%]
CZ011.53
CZ028.06
CZ030.01
CZ045.51
CZ055.42
CZ0984.30
IN0053.24

5.2 Relation of the described site with other sites (optional):

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Vrapač+0.84
CZ01Ramena řeky Moravy*0.69
CZ02Litovelské luhy+3.67
CZ02Doubrava+2.23
CZ02U spálené+0.25
CZ02Kačení louka+0.18
CZ02Hejtmanka+1.19
CZ02Panenský les+0.20
CZ02Plané loučky+0.22
CZ02Kenický+0.12
CZ03Třesín*0.01
CZ04Pod Templem*0.92
CZ04Hvězda*0.04
CZ04Bázlerova pískovna+0.05
CZ04Malá Voda*0.05
CZ04Třesín*1.52
CZ04U Senné cesty*0.19
CZ04Častava*0.07
CZ04U přejezdu+0.11
CZ04Daliboř+0.06
CZ04V Boukalovém+0.02
CZ04Kurfürstovo rameno*0.05
CZ04Zátrže*0.99
CZ04Za mlýnem+0.16
CZ04Chomoutovské jezero*1.28
CZ05V Boukalovém+0.04
CZ05Hvězda*0.01
CZ05Častava*0.14
CZ05Bázlerova pískovna+0.03
CZ05Panenský les+0.21
CZ05Plané loučky+0.33
CZ05Třesín*0.40
CZ05Litovelské luhy*0.84
CZ05Kenický*0.09
CZ05Daliboř+0.00
CZ05Hejtmanka+0.00
CZ05Geologické varhany*0.00
CZ05Kurfürstovo rameno*0.05
CZ05Chomoutovské jezero*0.10
CZ05Vrapač+0.20
CZ05U Senné cesty*0.08
CZ05Ramena řeky Moravy*2.64
CZ05Třesín*0.02
CZ05Malá Voda*0.24
CZ09Litovelské Pomoraví*84.30

Designated at international level:

Type Site name Type Cover [%]
ramsarLitovelské Pomoraví*53.24

5.3 Site designation (optional)


No information provided

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP Olomoucko
Address:
Email:olomoucko@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Olomouckého kraje
Address:
Email:posta@olkraj.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Litovelské Pomoraví CZ0714073
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

6.3 Conservation measures (optional)


No information provided

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
X
No

SITE DISPLAY