Database release:
SDF
NATURA 2000 - STANDARD DATA FORM

For Special Protection Areas (SPA),
Proposed Sites for Community Importance (pSCI),
Sites of Community Importance (SCI) and
for Special Areas of Conservation (SAC)

TABLE OF CONTENTS

1. SITE IDENTIFICATION

Back to top

1.1 Type

B

1.2 Site code

CZ0814092

1.3 Site name

Poodří

1.4 First Compilation date

2005-04

1.5 Update date

2019-11

1.6 Respondent:

Name/Organisation:AOPK CR
Address:               
Email:aopkcr@nature.cz

1.7 Site indication and designation / classification dates

Date site proposed as SCI:2005-04
Date site confirmed as SCI:2008-01
Date site designated as SAC:2017-09
National legal reference of SAC designation:114/1992 Coll. sec. 45(c)

2. SITE LOCATION

Back to top

2.1 Site-centre location [decimal degrees]:

Longitude:18.094722
Latitude:49.711667

2.2 Area [ha]

5235.0293

2.3 Marine area [%]

0.0000

2.4 Sitelength [km]:

0.00

2.6 Biogeographical Region(s)

Continental (100.00 %)

3. ECOLOGICAL INFORMATION

Back to top

3.1 Habitat types present on the site and assessment for them

Annex I Habitat types Site assessment
Code PF NP Cover [ha] Cave [number] Data quality A|B|C|D A|B|C
      RepresentativityRelative SurfaceConservationGlobal
3130  info      8.4122  0.00 
3140  info      0.7839  0.00 
3150  info      197.633  0.00 
6510  info      205.371  0.00 
9170  info      115.837  0.00 
91E0  info      389.219  0.00 
91F0  info      390.092  0.00 
  • PF: for the habitat types that can have a non-priority as well as a priority form (6210, 7130, 9430) enter "X" in the column PF to indicate the priority form.
  • NP: in case that a habitat type no longer exists in the site enter: x (optional)
  • Cover: decimal values can be entered
  • Caves: for habitat types 8310, 8330 (caves) enter the number of caves if estimated surface is not available.
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation)

3.2 Species referred to in Article 4 of Directive 2009/147/EC and listed in Annex II of Directive 92/43/EEC and site evaluation for them

Species Population in the site Site assessment
G Code Scientific Name S NP T Size Unit Cat. D.qual. A|B|C|D A|B|C
      MinMax  Pop.Con.Iso.Glo.
I4056Anisus vorticulus    205  205   
A1188Bombina bombina          DD 
I1060Lycaena dispar          DD 
F1145Misgurnus fossilis          DD 
I1037Ophiogomphus cecilia          DD 
I1084Osmoderma eremita          DD 
I6179Phengaris nausithous          DD 
F5339Rhodeus amarus          DD 
A1166Triturus cristatus    50  100   
I1032Unio crassus    100     
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, I = Invertebrates, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Type: p = permanent, r = reproducing, c = concentration, w = wintering (for plant and non-migratory species use permanent)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the Standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting (see reference portal)
  • Abundance categories (Cat.): C = common, R = rare, V = very rare, P = present - to fill if data are deficient (DD) or in addition to population size information
  • Data quality: G = 'Good' (e.g. based on surveys); M = 'Moderate' (e.g. based on partial data with some extrapolation); P = 'Poor' (e.g. rough estimation); VP = 'Very poor' (use this category only, if not even a rough estimation of the population size can be made, in this case the fields for population size can remain empty, but the field "Abundance categories" has to be filled in)

3.3 Other important species of flora and fauna (optional)

Species

Population in the site

Motivation

Group CODE Scientific Name S NP Size Unit Cat. Species Annex Other categories
     MinMax C|R|V|PIVVABCD
  • Group: A = Amphibians, B = Birds, F = Fish, Fu = Fungi, I = Invertebrates, L = Lichens, M = Mammals, P = Plants, R = Reptiles
  • CODE: for Birds, Annex IV and V species the code as provided in the reference portal should be used in addition to the scientific name
  • S: in case that the data on species are sensitive and therefore have to be blocked for any public access enter: yes
  • NP: in case that a species is no longer present in the site enter: x (optional)
  • Unit: i = individuals, p = pairs or other units according to the standard list of population units and codes in accordance with Article 12 and 17 reporting, (see reference portal)
  • Cat.: Abundance categories: C = common, R = rare, V = very rare, P = present
  • Motivation categories: IV, V: Annex Species (Habitats Directive), A: National Red List data; B: Endemics; C: International Conventions; D: other reasons

4. SITE DESCRIPTION

Back to top

4.1 General site character

Habitat class % Cover
N0615.00
N0710.00
N082.00
N1028.00
N122.00
N146.00
N159.00
N1620.00
N202.00
N211.00
N235.00

Total Habitat Cover

100

Other Site Characteristics

Poloha: Údolní niva řeky Odry mezi obcemi Odry a Ostrava, včetně jejích říčních teras. Ekotop: Geologie: Na rozhraní dvou geologických celků - Českého masívu a Západních Karpat. Niva řeky Odry je tvořena čtvrtohorními uloženinami. Nejstarší jsou ledovcovo-jezerní písky a jíly halštrovského zalednění, v nadloží říční štěrky a pískoštěrky (konec starších čtvrtohor), zcela na povrchu mladočtvrtohorní povodňové hlíny. Pravobřežní terasa je tvořena na bázi říčními štěrky a štěrkopísky, které se ukládaly v období mezi halštrovským a sálským zaledněním. Na nich se uložily ledovcovo-jezerní písky, jíly a ledovcovo-říční štěrkopísky sálského zalednění. Povrch je tvořen sprašovými hlínami o mocnosti 1-5 m, jež se uložily ke konci starších čtvrtohor. Geomorfologie: EVL Poodří spadá do celku Moravská brána, podcelku Oderská brána, která se člení na okrsky Oderskou nivu, Bartošovickou a Klimkovickou pahorkatinu. Reliéf: Oderská niva má charakter roviny o maximální nadmořské výšce 271 m n. m. a minimální nadmořské výšce 212 m n. m. Šířka říční nivy se pohybuje mezi 1,5–3,0 km, směr údolí je od Oder k Jeseníku nad Odrou ZSZ-VJV a dále až do Ostravy JZ-SV. Nejvýraznějším morfologickým tvarem je koryto řeky Odry s četnými meandry zaříznutými do povodňových hlín. Z tvarů reliéfu, jež vytvořil člověk, jsou nejnápadnější rybniční a protipovodňové hráze, různé příkopky, tělesa železničních tratí a komunikací vedených na náspech. Bartošovická pahorkatina zasahuje do zájmového území částí terasové plošiny a terasovým svahem ohraničujícím JZ-SV okraj nivy. Terasový svah je převážně strmý a převyšuje nivu v průměru o 15-20 m. Vytváří pás na pravém břehu Odry mezi Jeseníkem nad Odrou přes Bartošovice ke Staré Vsi nad Ondřejnicí. Místně je modelován boční a hloubkovou erozí Odry, drobných toků, zpětnou erozí na pramenech, sesuvnými pohyby a lidskými aktivitami. Nejvýraznějšími kótami jsou Cihelňák (289 m n. m.) a Bartošovický kopec (278 m n. m.). Klimkovická pahorkatina tvoří severozápadní okraj nivy v prostoru na levém břehu Odry od Mankovic přes Suchdol nad Odrou, Studénku ke Klimkovicím. Pedologie: Půdní poměry v oblasti EVL Poodří jsou závislé na geologické stavbě, morfologii terénu a klimatických poměrech. Z tohoto hlediska se oblast dělí do dvou celků. V Oderské nivě se vyskytují převážně gleje a fluvizemě, jejichž distribuce odpovídá míře ovlivnění podpovrchovou vodou. Zatím co na hlavní terase se vyskytují převážně luvizemě, místy pseudogleje, v jižní polovině území pak i hnědozemně. Krajinná charakteristika: Specifický charakter lužní parkové krajiny, v níž se kolem meandrujícího toku řeky Odry střídají lužní lesy s loukami s bohatou rozptýlenou zelení remízků a solitérních stromů. Krásu této krajiny podtrhují lužní tůně a drobné meandrující přítoky řeky, stejně jako rybníky a rybniční soustavy. Rovinatá krajina, ze které jsou krásné výhledy na hřebeny Beskyd i mírné svahy Oderských vrchů. Naopak i při pohledu ze svahů jmenovaných horských celků tvoří Poodří výrazný krajinný útvar, podstatný pro krajinný ráz Moravské brány, její oderské části. Biota: Vegetace: Pro krajinu Poodří je typické střídání meandrujícího toku Odry, lužních lesů, luk a rybníků s drobnými toky přítoků a množstvím trvalých i periodických tůní. Solitérní zeleň a remízky v lukách, stejně jako porosty hrází rybníků a aleje podél cest většinou odpovídají druhovým složením okolním přirozeným společenstvům. V nivě se uplatňují společenstva lesů zaplavovaných a podmáčených poloh. Jedná se o tvrdé luhy nížinných řek (L2.3) as. Ficario vernae-Ulmetum campestris, údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) (as Pruno padi-Fraxinetum excelsioris, Stellario nemorum-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris a stromové porosty as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis) a měkké luhy nížinných řek (L2.4) as. Salicetum albae. V terénních sníženinách se stagnující vodou se pak vyvíjí mokřadní vrbiny (K1) svaz Salicion cinereae a v menší míře mokřadní olšiny (L1) as. Carici acutiformis-Alnetum glutinosae. Podél vodních toků jsou vyvinuty vrbové křoviny (K2) v as. Salicetum triandrae a v křovinatých porostech as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Svahy říčních teras a částečně také staré rybniční hráze jsou porostlé polonskými dubohabřinami (L3.2) (as. Stellario holosteae-Carpinetum betuli, Carici pilosae-Carpinetum betuli). Na strmých svazích teras se velmi vzácně vyskytují suťové a roklinové listnaté lesy (sv. Tilio platyphylli-Acerion). Na vysychavých místech nivy (nad kolmými hlinitými břehy meandrů řeky), na říčních terasách v okrajích lesních porostů a na mezích se pak nacházejí mezofilní a xerofilní křoviny (K3) svaz Berberidion vulgaris. Podél vodních toků se vyskytují bylinné lemy nížinných řek (M7) svazu Senecionion fluviatilis a říční rákosiny (M1.4) svazu Phalaridion arundinaceae. Z vodních a mokřadních společenstvech rybníků a slepých ramen jsou významné biotopy V1C makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní (Utricularia australis), V1D s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a některé asociace společenstev svazů Potamion a Nymphaeion albae, zvláště pak vegetace s dominantní kotvicí plovoucí (Trapa natans). Společenstva s bublinatkou jižní a nepukalkou plovoucí se objevují na plochách nepřístupným rybám v prohřátých příbřežních mělčinách nebo v prohřátých ploškách mělké vody mezi litorálními porosty. Pro mnohé eutrofnější rybníky je charakteristická vegetace s kotivicí plovoucí či řečankou menší (Najas minor). V menší míře se také objevuje makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2) svaz Ranunculion aquatilis s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), hvězdošemi (Callitriche spp.) a lakušníky (Batrachium spp.) či vegetace parožnatek (V5). Před napuštěním rybníků, případně za nedostatku srážek, se na mnohých rybnících vytváří společenstva vegetací letněných rybníků (M2.1) svaz Eleocharition ovatae zastoupený as. Polygono-Eleocharitetum ovatae a Cyperetum micheliani s druhy - blatěnka vodní (Limosella aquatica), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), vzácněji úpor peprný (Elatine hydropiper) a úpor trojmužný (Elatine triandra), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum) či puštička pouzdernatá (Lindernia procumbens). Luční porosty představují aluviální psárkové louky (T1.4) svaz Deschampsion cespitosae, vlhké pcháčové louky (T1.5) s vlhkou tuženíkovou ladou (T1.6) svaz Calthion palustris s přechody do vegetace vysokých ostřic (M1.7). Na vyvýšených terasách a jiných sušších místech se vyvíjejí mezofilné ovsíkové louky (T1.1) svaz Arrhenatherion elatioris. Zoologická charakteristika: Fauna EVL Poodří je značně ovlivněna její polohou v rámci střední Evropy. Vymezené území leží na rozhraní biogeografických podprovincií západokarpatské a hercynské rozdělených nivou řeky Odry. S výjimkou malého cípu u Kunína, který spadá do karpatské podprovincie patří celé území do podprovincie polonské. Jádro tvoří Pooderský bioregion, okrajově zasahuje bioregion Ostravský a Podbeskydský. Zoogeograficky je EVL Poodří zařazena do oblasti palearktické, eurosibiřské podoblasti, provincie listnatých lesů. Území je svým charakterem v celém baltickém úmoří jedinečné, reprezentuje celou řadu ohrožených druhů živočichů a jejich společenstev náležejících především ke karpatské fauně. Mokřady Poodří poskytují živočichům refugia během jejich životního cyklu a umožňují jejich další šíření po překonání nepříznivých podmínek (odpočinková stanoviště při jarních a podzimních tazích ptactva střední Evropou, zimoviště především četných druhů obojživelníků). Mokřady Poodří leží na významné ptačí tahové cestě střední Evropou. Jádrovou a současně jedinou stabilní lokalitou svinutce tenkého (Anisus vorticulus) je tůň u rybníka Kotvice v PR Kotvice. Druh se ojediněle vyskytuje také v periodicky vysychající sousední tůni o 200 metrů níže po toku pod hrází rybníka Kačák, kam se svinutec občas dostává z výše položené tůně pravděpodobně hlavně při povodních. Velevrub tupý (Unio crassus) se vyskytuje v celém úseku řeky Odry v rámci EVL, s jádrovou lokalitou v horním úseku řeky. Od dolního konce toku Odry v rámci EVL po hranici Chráněné krajinné oblasti Poodří v Mankovicích je rybí společenstvo Odry tvořeno druhy parmového pásma, které dále proti proudu přechází v pásmo pstruhové. Z hostitelských druhů ryb se zde vyskytují jelec tloušť (Leuciscus cephalus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranka obecná (Cottus gobio). Přirozeně meandrující koryto řeky Odry vytváří pro příznivé podmínky pro vývoj klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) v podobě dna s odpovídající strukturou dnových sedimentů, štěrkovo – písčitými náplavy a přirozenými břehy. Rychle proudící vodu střídají pomaleji proudící úseky a tišiny, které jsou vhodným místem pro vývoj larev. Řeka Odra, vodní náhony a většina stojatých vodních ploch od rybníků po slepá ramena Odry a trvalé tůně představují vhodný biotop pro vývoj hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) včetně hostitelských mlžů. Populace modráska bahenního (Maculinea nausithous) se zdržují v příkopech podél cest, okrajích luk a pastvin a na svahu nad železniční tratí v Jeseníku nad Odrou. Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) se vyskytuje na okrajích luk s porosty šťovíků. Výskyt páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je koncentrován do oblastí s výskytem solitérně rostoucích starých vrb na loukách a pastvinách, kolem drobných vodotečí, mrtvých ramen a tůní. Čolek velký (Triturus cristatus) se vyskytuje ve střední a severní části EVL na rybnících Zimní a Velký Váček v NPR Polanská niva, v PR Bažantula na rybnících Bažantula a Velký Okluk, na rybníku Velký roh v k.ú. Jistebník, v tůních v k.ú. Pustějov a v Oboře Kunín. Jádrové populace kuňky ohnivé (Bombina bombina) se dlouhodobě udržují na plůdkových rybnících v MZCHÚ, v menší míře na ostatních rybnících s litorálními porosty nepřístupným rybám a na poříčních tůních. Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) se vyskytuje roztroušeně v tůních inundačního území a v rybnících. Hlavními jádrovými lokalitami jsou komplexy tůní v nejširší části zaplavované nivy v k.ú. Pustějov, Nová Horka, Studénka a Jistebník.

4.2 Quality and importance

V současné vysoce civilizované a antropogenně pozměněné krajině vykazuje Poodří vysokou relativní zachovalost přírodních aluviálních ekosystémů s refugiem pro řadu vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Pro vodní a mokřadní společenstva je EVL Poodří nejvýznamnější lokalitou na území Slezska. Vzácné druhy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1) zde vytváří velmi početné a stabilní populace, které poskytují rezervoár pro možné šíření do širšího okolí. Množství rybníků v obdobích bez dostatku srážek dlouhodobě a ve větších rozlohách poskytuje vhodné podmínky pro vytvoření vegetace obnažených den a to i s druhy, které jsou v okolní krajině velmi vzácné. Niva s přirozeným vodním režimem dala vzniknout mozaice různých lesních biotopů s vzácnými a ohroženými druhy rostlin s gradientem od měkkých luhů a údolních jasanovo-olšových luhů při řece Odře a jejích slepých ramenech, přes tvrdé luhy na jejích terasách až po dubohabřiny. Zvláště pak rozlohou jsou zdejší lužní porosty v rámci Moravskoslezského kraje jedinečné. Velmi významné je území Poodří i z hlediska zoologického. Unikátní přirozený hydrologický režim řeky Odry ovlivňuje na něj vázaná mokřadní společenstva s výskytem četných druhů obratlovců i bezobratlých, z nichž mnoho z nich patří ke zvláště chráněným. Koryto řeky Odry je nejvýznamnější lokalitou velevruba tupého (Unio crassus). Díky přirozenému vývoji řeky vznikají vhodné biotopové podmínky pro klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia). Vysoce rozmanitá jsou společenstva tůní a mrtvých ramen. Na tento biotop je vázaná jedna z mála populací svinutce tenkého (Anisus vorticulus) v ČR. Dobře prosvětlené a na vodní vegetaci bohaté tůně vytvářejí příznivé podmínky pro piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). Rozmanitost zachovalých vodních prvků (řeka, slepá říční ramena, náhony a rybníky) tvoří oblast s významným výskytem hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus). EVL Poodří je kombinací tůní a řady plůdkových rybníků nejvýznamnější lokalitou kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti Moravskoslezského kraje. Jde rovněž o významné rozmnožiště čolka velkého (Triturus cristatus). Cenné porosty starých hlavatých vrb jsou refugiem páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Z evropsky významných druhů se v EVL Poodří dále vyskytují modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Velmi cennými biotopy jsou bezesporu desítky rybníků o celkové výměře téměř 700 ha, které představují významné hnízdní a tahové stanoviště vodního ptactva.

4.3 Threats, pressures and activities with impacts on the site

The most important impacts and activities with high effect on the site

Negative Impacts
RankThreats and pressures [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA03i
HA08i
HBi
MB02.04i
LF01i
HF02.03i
MH01.05o
MH01.08b
HI01i
MI02i
LJ02.03i
MJ02.05.05i
LK01.01o
LK01.04i
MK02i
MK02.03i
HK03.07i
LM01o
Positive Impacts
RankActivities, management [code]Pollution (optional) [code]inside/outside [i|o|b]
HA10i
HBi
HF01i
HJ02.02i
HK01.04i

Rank: H = high, M = medium, L = low
Pollution: N = Nitrogen input, P = Phosphor/Phosphate input, A = Acid input/acidification,
T = toxic inorganic chemicals, O = toxic organic chemicals, X = Mixed pollutions
i = inside, o = outside, b = both

4.5 Documentation

AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. <i>PLANETA</i>. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393., CZERNIK, A.; KOČVARA, R.; LOJKÁSEK, B. (2014). <i>Inventarizační průzkum piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v rámci vybraných lokalit CHKO Poodří a jeho okolí.</i>. 87 s., 1 CD, 9 map, fotografická příloha. Archivuje Správa CHKO Poodří., HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. <i>PLANETA</i>. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393., HLISNIKOVSKÝ, D. (2015). <i>Anthemis cotula L., Lindernia procumbens (Krock.) Borbás, Riccia cavernosa Hoffm. – In. Dančák M., Kocián P. et Hlisnikovský D [eds]. Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska. VIII. Acta Mus. Siles. Sci. Natur, 64</i>. 2 s., CHYTRÝ, M. (2011). <i>Vegetace České republiky</i>. Praha: Academia. 827 s. ISBN 978-80-200-1918-9., CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). <i>Katalog biotopů České republiky</i>. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0., KOČÁREK, P. (2014). <i>Inventarizační průzkum páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) na území EVL a CHKO Poodří: Závěrečná zpráva z průzkumu v letech 2013 a 2014</i>. 61 s., 1 CD, 4 mapy, fotografická příloha. Archivuje Správa CHKO Poodří., KRISTIANOVÁ, J. (2014). <i>Inventarizační průzkum čolka velkého (Triturus cristatus) v EVL Poodří</i>. 14 s., 1 CD, 6 map, fotografická příloha. Archivuje Správa CHKO Poodří., KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J. (eds.) et al. (2002). <i>Klíč ke květeně České republiky</i>. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s. ISBN 80-200-0836-5., LOJKÁSEK, B. (2007). <i>Rozšíření piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v CHKO Poodří - EVL CZ 0814092 a návrh na opatření v rámci plánu péče: Závěrečná zpráva studie</i>. 38 s., 1 CD, 4 mapy, fotografická příloha. Archivuje Správa CHKO Poodří., MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). <i>Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR</i>. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2., Metodický pokyn č. 9 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích (1998). <i>Věstník Ministerstva životního prostředí</i>. 1998, 5, s. 1-3. ISSN 0862-9013., MIČKOVÁ, P. (2008). <i>Studium vegetace obnažených den vybraných rybníků v CHKO Poodří a blízkém okolí: Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie</i>. 55 s., 12 map, 2 tabulky, fotografická příloha. Archivuje Ostravská univerzita v Ostravě., MORAVEC, J. et al. (1995). <i>Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení</i>. 2. vydání. Litoměřice: Okresní vlastivědné muzeum v Litoměřicích. 206 s. Severočeskou přírodou, příloha 1995. ISBN 80-900827-6-9., SOVÍK, Z. (2004). <i>Měkký luh a rybníky v NPR Polanská niva: Inventarizační průzkum z oboru fytocenologie</i>. 19 s., 1 CD, 6 map, 5 tabulek, fotografická příloha. Archivuje Správa CHKO Poodří., SOVÍKOVÁ, L. (2002). <i>Inventarizační průzkum botanický rybníků Kačírek, Průtočný, Sítinový, Starý, Pod Fojty: Zpracováno v rámci řešení dílčího projektu VaV/640/8/00 „Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě“</i>. 13 s. Archivuje Správa CHKO Poodří.

5. SITE PROTECTION STATUS

Back to top

5.1 Designation types at national and regional level:

Code Cover [%]
CZ012.30
CZ0213.13
CZ040.53
CZ053.99
CZ0997.44
IN0082.23

5.2 Relation of the described site with other sites:

Designated at national or regional level:

Type code Site name Type Cover [%]
CZ01Polanská niva*2.30
CZ02Bažantula+0.70
CZ02Rákosina+0.31
CZ02Bartošovický luh*5.68
CZ02Koryta*0.24
CZ02Polanský les+1.14
CZ02Bařiny*0.80
CZ02Kotvice*2.67
CZ02Rezavka*1.59
CZ04Meandry Staré Odry+0.53
CZ05Bařiny*0.63
CZ05Rákosina*0.20
CZ05Bartošovický luh*0.62
CZ05Kotvice*0.41
CZ05Rezavka*0.33
CZ05Bažantula+0.28
CZ05Polanská niva*0.66
CZ05Meandry Staré Odry+0.30
CZ05Koryta*0.13
CZ05Polanský les*0.43
CZ09Poodří*97.44

6. SITE MANAGEMENT

Back to top

6.1 Body(ies) responsible for the site management:

Organisation:AOPK ČR - RP SCHKO Poodří
Address:
Email:poodri@nature.cz
Organisation:Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Address:
Email:posta@msk.cz

6.2 Management Plan(s):

An actual management plan does exist:

X
Yes Name: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Poodří CZ0814092
Link: http://drusop.nature.cz

No, but in preparation
No

 

7. MAP OF THE SITE

Back to top
INSPIRE ID:CZ-AOPK-PS.N2-003296
Map delivered as PDF in electronic format (optional)
Yes
No

SITE DISPLAY